Pololetí roku 2024 se blíží a Německo počítá, kolik žádostí o azyl již bylo v tomto v roce podáno

Již dvanáctým rokem v řadě překročil počet žádostí o azyl v Německu hranici 100 000, letos již koncem května 2024. Je také pozoruhodné, že žadatelé o azyl pouze ze tří zemí podávají 60 procent žádostí.

V Německu bylo letos podáno již více než 100 000 žádostí o azyl. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zaznamenal do konce května přesně 103 467 prvotních žádostí. To bylo o 18 procent méně než v prvních pěti měsících loňského roku. V květnu obdržel BAMF 17 231 prvotních žádostí, o něco méně než v dubnu – to odpovídá poklesu o 1,5 procenta.

V dlouhodobém srovnání je současná úroveň azylové imigrace stále výrazně nad hodnotami z let 2017 až 2022 a období před migrační krizí 2015/2016.

Hlavními zeměmi původu zůstávají i v roce 2024 Sýrie, Afghánistán a Turecko. 60 procent z přibližně 100 000 uchazečů pochází z těchto tří zemí.

S novými údaji BAMF je to nyní oficiální: Spolková republika nyní již dvanáct let v řadě překročila 100 000 žádostí o azyl každý rok. V roce 2013 se to se 127 000 žádostmi stalo poprvé od balkánských válek v 90. letech. Zatímco dnes mnozí politici považují 100 000 žádostí o azyl ročně za nízkou úroveň, překročení hranice 100 000 bylo tehdy, před roky 2015/2016, kdy nastala velká migrační krize, vnímáno jako varovný signál.

Tehdejší spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU) při prezentaci azylové bilance za rok 2013 naléhavě varoval, že „počet žádostí o azyl se ve srovnání s předchozím rokem opět výrazně zvýšil o více než 60 procent“. „Naposledy byly vyšší počty zaznamenány v roce 1999.“ Ve srovnání s ostatními členskými státy EU má Německo v roce 2013 zdaleka nejvyšší počet žadatelů o azyl ,“ varoval tehdy de Maizière.

Německo si tuto vedoucí pozici drží dodnes. Další silně postižené cílové státy jako Nizozemí nebo Velká Británie se snaží tuto formu imigrace výrazně omezit, ačkoliv mají nižší azylovou imigraci než Německo jak v absolutních číslech, tak i ve vztahu k počtu obyvatel. Země jako Švédsko a Dánsko již trvalé snížení migrace prosadily. Nizozemí chce aktuálně například zavést omezující opatření týkající se vstupu a sociálního zabezpečení žadatelů o azyl a v případě potřeby vyhlásit „azylový nouzový stav“ po dobu dvou let, kdy může být přijímání a vyřizování žádostí o azyl pozastaveno.

Na výrazný nárůst počtu žadatelů o azyl v uplynulém roce reagovala spolková vláda také několika opatřeními, jako bylo rozšíření stacionárních kontrol v příhraničních regionech s Polskem, Českou republikou a Švýcarskem a pozdržení zvýšení sociální pomoci na úroveň tzv. občanských sociálních dávek pro odmítnuté žadatele o azyl. Nyní dostávají tyto dávky až po 36 měsících a nikoli po 18, jak bylo ve Spolkové republice dlouhou dobu zvykem.