Ve středu v noci vyhlásilo NATO kvůli hrozbě v Polsku nejvyšší letecký poplach. Podle operačních protokolů aliance, které cituje německý deník WELT, proniklo do polského vzdušného prostoru více než dvě desítky „kamikaze“ dronů – některé až 250 km hluboko. Část z nich směřovala přímo k významnému logistickému uzlu NATO pro podporu Ukrajiny v Řešově (Rzeszów). Všechny bezprostřední hrozby byly během noci zneškodněny; zranění nejsou hlášena.

Co víme – zhuštěná osa událostí

• 20:17 (út): Na obrazovkách aliančního střediska CAOC Uedem (Severní Porýní-Vestfálsko) se objevuje první „Initial Information & Warning“. Zaznamenán je roj jednosměrných útočných („kamikaze“) dronů směřující na Ukrajinu.
• 21:06: Napětí roste – asi pět objektů mění směr a míří k Řešovu, kde funguje logistický hub NATO v rámci mise NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine). Aliance zvyšuje poplach na žlutý.
• 21:26: První drony vstupují do polského (tedy aliančního) vzdušného prostoru.
• 21:30: Poplach přechází na červený. V CAOC i dalších aliančních jednotkách začíná plný operační režim.
• 22:04: V pohotovosti jsou stíhačky NATO a pozemní PVO, včetně Patriotů Bundeswehru. Polsko nasazuje F-16, vrtulníky Mi-17, Mi-24 a UH-60 Black Hawk.
• 01:13 (st): Nizozemský F-35 sestřeluje první dron přímo na trajektorii k řezovskému uzlu.
• 04:44: Poslední bezprostřední hrozící dron je zničen.

Použitá technika a škody

Polští vyšetřovatelé část strojů předběžně přiřadili k typu Gerbera – ruské dálkové drony s odhadovaným doletem cca 600 km, cestovní rychlostí kolem 160 km/h, rozpětím cca 2,5 m a hmotností okolo 18 kg.
V Polsku spadly desítky objektů, jeden zasáhl obytný dům; bez zranění. Informace z čtvrtečního dopoledne o možném přeletu dvou dronů nad Litvou se později ukázaly jako planý poplach.

Jak to hodnotí NATO a co následuje diplomaticky

Podle vysokého důstojníka aliance „nešlo o náhodu“ – drony velmi pravděpodobně záměrně pronikly do vzdušného prostoru NATO. Polsko požádalo o konzultace podle článku 4 Severoatlantické smlouvy. Téma se dostalo také na půdu OSN a několik zemí (včetně Německa) si předvolalo ruského velvyslance.

Proč je Řešov klíčový

Letiště Rzeszów–Jasionka a přilehlé kapacity slouží jako hlavní logistický uzel pro dodávky určené Ukrajině. Ohrožení tohoto místa by mělo bezprostřední dopad na plynulost podpory a je proto kryto vícevrstvou ochranou (vzdušné hlídky, PVO, koordinační mechanismy CAOC).

Co si z toho odnést (i pro ČR)

1. Protidronová obrana jako priorita. Incident podtrhuje nutnost síťově vrstvené PVO – od radarů a AWACS přes stíhací letectvo až po systémy C-UAS (zachycení, rušení, ničení).
2. Rychlé velení a sdílení dat. Koordinace přes CAOC Uedem umožnila přejít z monitoringu do akce v minutách. Interoperabilita je klíč.
3. Kritická infrastruktura a logistické uzly. Ochrana hubů a tranzitních koridorů musí počítat s rojovými útoky levných bezpilotních prostředků.
4. Strategická komunikace. Transparentní, ale bezpečnostně ošetřené informování veřejnosti snižuje paniku a brání dezinformacím.

Co sledovat dál

• Oficiální závěry vyšetřování (trajektorie, původ a řízení dronů).
• Možné úpravy aliančních pravidel pro reakci na bezpilotní prostředky v příhraničních pásmech.
• Dopady na rozvoj PVO a C-UAS v rámci východního křídla NATO a na ochranu logistických uzlů.
• Diplomatické kroky po konzultacích dle článku 4.

Pozn.: Text vychází z informací uvedených v operačních protokolech NATO, které cituje deník WELT, a z veřejně sdílených vyjádření aliančních představitelů. Některé takticko-technické detaily nejsou zveřejněny z bezpečnostních důvodů.