Pravda o nebezpečném počasí aneb jaký je vliv klimatu bez ideologických zkreslení

Počet povětrnostních katastrof způsobených změnou klimatu se za posledních 50 let ztrojnásobil. Informuje o tom OSN. Podle DIE WELT je ale pravdou, že extrémní události probíhají mnohem mírněji než dříve. To je pro lidstvo důležitá zpráva.

Ve skříni je strašidlo, říká plačtivě dítě, když ho otec ukládá do postele. Otec ale dítě uklidňuje: žádná strašidla neexistují. Ve tmě se ale strašidlo objeví. „strašidlo opravdu existuje, nenechávejte své dítě samotné s klimatickými změnami,“ říká konec povídky, kterou klimatičtí aktivisté z hnutí „Fridays for Future (Pátky pro budoucnost)“ šíří jako film.

Taková varování mají již i své důsledky, např. v tom, že se začíná prosazovat odvětví tzv. „klimatických psychologů“. Podle zprávy Americké psychologické asociace vyvolávají obavy z globálního oteplování u dětí psychologický syndrom „ekologické úzkosti“.

Podle celosvětového průzkumu veřejného mínění YouGov z roku 2019 téměř polovina dotázaných věří v zánik lidstva v důsledku globálního oteplování. Rada pro klima OSN však ve své šesté zprávě o stavu změny klimatu zveřejněné na začátku srpna takové obavy nepotvrdila.

Zpráva ovšem poukazuje na to, že lidstvo díky industrializaci nastartovalo rizikové změny klimatu. Skleníkové plyny způsobují globální oteplování s důsledky pro počasí: vlny veder a silné deště se zintenzivňují, ledovce tají, hladiny moří stoupají a riziko extrémního počasí se zvyšuje.

Zpráva OSN o klimatu však také zmiňuje, že zatím lze se změnou klimatu spojit pouze menšinu extrémních výkyvů počasí – což OSN přivádí do komunikačního dilematu. Vědci jsou nuceni své prognózy o tom, jaké hrozné důsledky má globální oteplování přenést do budoucnosti. Aby byla vážnost klimatické změny zřejmá, „je třeba najít způsoby, jak tuto hrozbu zveličit“, doporučil již před dvanácti lety laureát Nobelovy ceny za ekonomii Thomas Schilling.

Zpráva meteorologické agentury OSN nesplňuje vědecké standardy

Zdá se, že si OSN tuto radu bere k srdci. V loňském roce jejich Organizace pro zmírňování přírodních katastrof (UNDRR) zveřejnila zprávu, že změna klimatu vedla k větším přírodním katastrofám. Média potom rozšiřují tuto zprávu po celém světě, což je však v rozporu s neideologicky zkreslenými vědeckými poznatky.

Tento týden přiložila další polínko do ohně i meteorologická agentura OSN WMO. „Počet povětrnostních katastrof se za posledních 50 let ztrojnásobil, a to díky změně klimatu,“ píše agentura OSN – mediální ohlas na tuto zprávu byl následně ohromný.

Ale i tato zpráva je v rozporu s vědou, míní environmentální výzkumník Roger Pielke Junior z University of Colorado, který již 25 let studuje souvislost mezi povětrnostními katastrofami a změnou klimatu. „Je smutné sledovat, že WMO publikovala tak slaboduchou zprávu,“ říká Pielke. Zpráva WMO nesplňuje žádné vědecké požadavky.

Je pravda, že kvůli extrémnímu počasí bylo zaznamenáno výrazně více škod než dříve. Nárůst lze však vysvětlit třemi jevy, nikoli však změnou klimatu.

Aby mohli vědci porovnávat dopady extrémních povětrnostních podmínek, používají ekonomické záznamy: Pojišťovny určují škody způsobené přírodními katastrofami. Náklady od 80. let výrazně stouply, potud je zpráva WMO správná.

Nárůst katastrofických škod lze ale v prvé řadě vysvětlit mírou inflace, stejná škoda je v dnešní době výrazně dražší, než bývala.

Světová populace rychle rostla

Na druhé straně v záznamech chybí četné dřívější katastrofy: data o katastrofách z dřívějších desetiletí jsou nespolehlivá, což uvedlo i Centrum pro výzkum epidemiologie katastrof, na jehož datech je zpráva WMO založena.

Především růst obydlených lokalit vysvětluje, proč dochází k větším škodám díky extrémnímu počasí. Světová populace se od 80. let 20. století zvýšila o tři miliardy lidí, takže meteorologická událost zasáhne mnohem více a větší osídlení než dříve. Svět je navíc bohatší než dříve, což se projevuje i v nárůstu počtu nemovitostí.

Rychlý nárůst počtu budov a dalšího hmotného majetku za posledních několik desetiletí znamená, že stejná bouře nyní zasáhne větší osídlení a způsobí tak větší škody.

Výsledek vědeckých bádání byl vždy stejný: Vliv změny klimatu na globální škody způsobené povětrnostními katastrofami dosud nebyl identifikován. Je pravda, že povětrnostní katastrofy jsou stále dražší, dochází k větším škodám. Ale růst měst, inflace a nedostatek údajů o škodách z minulosti mohou tento nárůst vysvětlit.

Pielkeho studie ukazují, že škody způsobené katastrofami v souvislosti se zvyšující se prosperitou od počátku 90. let dokonce klesaly. Pokud vezmeme v úvahu inflaci a rostoucí hodnoty majetku, extrémní počasí nyní způsobuje menší škody než dříve – vliv změny klimatu na součet škod tedy není rozeznatelný.

Pozoruhodný je zejména pozitivní trend v počtu obětí: kvůli extrémnímu počasí zahynula jen desetina lidí ve srovnání s dobou před sto lety – přestože se světová populace od té doby téměř zčtyřnásobila. Riziko úmrtí lidí na extrémní počasí se tedy dramaticky snížilo.

Technologický pokrok snižuje ohrožení extrémními povětrnostními vlivy, projevuje se např. formou výstavby hrází, odvodňovacími systémy a technologiemi včasného varování. Tato studie měla podle zprávy ve specializovaném časopise „Globální změna životního prostředí“ obrovský účinek: S výjimkou veder měly všechny druhy povětrnostních katastrof menší účinek než dříve. Bouře, povodně všeho druhu, zima nebo sucho – počet úmrtí ve vztahu k populaci, která byla zasažena extrémním počasím, klesl. Navzdory globálnímu oteplování.

Čím více se země stává prosperující, tím méně je zranitelnější vůči povětrnostním vlivům. I v chudých zemích je však již patrné, že byla přijata opatření na ochranu před povětrnostními katastrofami: v Bangladéši například i přes rychle rostoucí populaci zemře při povětrnostních katastrofách mnohem méně lidí než dříve.

Skutečnost, že extrémy počasí jsou méně nebezpečné než dříve, však neznamená, že by změna klimatu neměla nebezpečný dopad: globální oteplování prokazatelně změnilo počasí a některé typy extrémního počasí se vyskytují častěji.  Extrémní události jsou ale vzácné. Statistiky vyžadují čas, aby prokázaly důvěryhodný trend, který nelze zfalšovat několika náhodnými událostmi.

Pozitivní bilance, pokud jde o škody způsobené povětrnostními vlivy, však nabízí lidstvu důležitou lekci, domnívá se výzkumník v oblasti životního prostředí Pielke: Zdůrazňuje, že proti změně klimatu je třeba bojovat na několika frontách: Poučením z posledních desetiletí je, že by obydlené lokality měly lépe přizpůsobit svou infrastrukturu rizikům počasí. Ochranná opatření by mohla potom zajistit, aby děti již nemusely mít noční můry kvůli změně klimatu.