„Putin ztrácí 35 000 lidí měsíčně. Nejsem si jistý, zda o tom ví,“ řekl Zelenský na Mnichovské bezpečnostní konferenci

Český přesah: co to znamená pro Prahu, bezpečnost a českou podporu Ukrajině

Pro Českou republiku nejde o vzdálený konflikt. Česko patří mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny v oblasti vojenských dodávek i diplomatických iniciativ. Pokud by se skutečně potvrdilo, že Rusko přichází až o 35 000 vojáků měsíčně, znamenalo by to dramatické vyčerpávání jeho lidských zdrojů a dlouhodobé oslabení vojenské kapacity. To má přímý dopad na bezpečnost střední Evropy, vývoj války i na českou muniční iniciativu, která zásadně ovlivňuje bojeschopnost Kyjeva. Zároveň se ale otevírá otázka: pokud je Moskva ochotna takové ztráty dlouhodobě snášet, signalizuje to spíše slabost, nebo ochotu vést vyčerpávací válku bez ohledu na cenu?

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují bez výrazného oslabení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj současně varuje před nedostatkem prostředků protivzdušné obrany a upozorňuje, že jakékoli oslabení evropské podpory by mohlo mít přímé důsledky na obranyschopnost země.

Zelenskyj zároveň ostře odmítl jakýkoli „měkký“ přístup vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Na sociální síti X napsal:
„Putina nelze zastavit polibky nebo květinami. Nikdy jsem to nedělal a nepovažuji to za správnou cestu. Radím všem: nedělejte to s Putinem.“

Tato slova jsou reakcí na stále častější debaty o možném diplomatickém řešení konfliktu a tlaku části evropských politiků na vyjednávání.

Nejvýraznější výrok však zazněl v souvislosti s ruskými ztrátami:
„Putin ztrácí 35 000 lidí měsíčně. Nejsem si jistý, zda o tom ví.“

Pokud by tento údaj odpovídal realitě, znamenalo by to podle DIE WELT extrémně vysoké tempo ztrát – v přepočtu přes 400 000 osob ročně. To by představovalo nejen vojenský, ale i demografický a ekonomický problém pro Ruskou federaci.

Delegace do Ženevy: další pokus o diplomatický průlom

Ukrajinská delegace odcestovala do Švýcarska na jednání zprostředkovaná Spojenými státy. Podle zveřejněných informací vede ukrajinskou delegaci Rustem Umerov, předseda Rady národní bezpečnosti a obrany. Součástí týmu je i generál Kyrylo Budanov, náčelník štábu prezidenta.

Na ruské straně se vrací jako vedoucí delegace Vladimir Medinskij, který už v roce 2022 vedl první přímá jednání v Istanbulu a tehdy důsledně prosazoval válečné cíle Kremlu.

Otázkou zůstává, zda tentokrát může být výsledek jiný. Německý politolog Joachim Krause se k možnosti vyjednaného řešení staví „velmi pesimisticky“. Podle něj nejsou pozice obou stran kompatibilní a Moskva nadále sleduje strategii oslabení ukrajinské státnosti.

Moskva znovu otevírá téma mezinárodní správy Ukrajiny

Krátce před jednáním přišlo z Moskvy nové prohlášení. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galusin uvedl, že Rusko je připraveno jednat o zavedení mezinárodní přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN.

Podle ruské argumentace by takový krok umožnil konání „demokratických voleb“ a vznik „akceschopné vlády“, se kterou by bylo možné uzavřít mírovou smlouvu.

Tento návrh však zapadá do dlouhodobé strategie Moskvy delegitimizovat současné vedení Ukrajiny a prezentovat Kyjev jako „nefunkční stát“. Realita je přitom odlišná – ukrajinské státní instituce fungují, vláda vykonává pravomoci a země má mezinárodní uznání.

Historicky byly mezinárodní přechodné správy zavedeny například v Kosovu, Východním Timoru, Kambodži či Iráku – vždy po ukončení konfliktu nebo rozpadu státní moci. V případě Ukrajiny však stát nadále funguje.

Británie tlačí na zbrojení Evropy

Do debaty se zapojuje i Velká Británie, která vyzývá k výrazně silnějšímu vyzbrojování Evropy. Argumentuje rostoucí hrozbou ze strany Moskvy a nutností zvýšit obranné rozpočty.

Pro Českou republiku to znamená další tlak na pokračování modernizace armády a navyšování obranných výdajů nad úroveň 2 % HDP. Zároveň to potvrzuje trend, že bezpečnostní otázky budou dominovat evropské politice i v příštích letech.

Co z toho plyne pro Česko?

1. Pokud jsou ruské ztráty skutečně tak vysoké, může to v dlouhodobém horizontu oslabit ruskou armádu.
2. Zároveň však může Kreml přejít na ještě tvrdší mobilizační režim.
3. Česká muniční iniciativa i nadále zůstává klíčovým faktorem v evropské podpoře Ukrajiny.
4. Jakýkoli tlak na „rychlý mír“ bez jasných bezpečnostních záruk by mohl mít negativní dopad i na bezpečnost střední Evropy.

Válka se tak zjevně nachází ve fázi vyčerpávání, kdy se testuje nejen vojenská síla, ale i politická vůle jednotlivých států.