Riziko výbuchu u tepelných čerpadel při blackoutu: skrytý problém, o kterém se v Česku téměř nemluví

Několikadenní výpadek elektřiny v jihozápadní části Berlína, způsobený útokem na energetickou infrastrukturu, otevřel téma, které je nepříjemné, technické – a přesto zásadní. Podle DIE WELT se ukazuje, že část moderních tepelných čerpadel může při dlouhodobém blackoutu utrpět fatální poškození, a v krajních případech dokonce představovat bezpečnostní riziko. Tento problém se přitom netýká jen Německa, ale velmi reálně i České republiky.

Problém se jmenuje monoblok

Nejvíce ohrožená jsou tzv. monobloková tepelná čerpadla. Jde o zařízení, u nichž je celý systém – kompresor, výměník i chladicí okruh – umístěn venku před domem. Právě tento typ se masově instaluje i v Česku, zejména u novostaveb a v rámci dotačních programů.

Princip je jednoduchý: topná voda z domu cirkuluje ven do jednotky a zpět. Za normálního provozu tomu nic nehrozí. Problém nastává ve chvíli, kdy na delší dobu vypadne elektřina – oběhové čerpadlo se zastaví, voda v potrubí a výměníku přestane proudit, zmrzne, zvětší objem a mechanicky poškodí systém.

Podle německých odborníků na vícedenní blackout v mrazech tato zařízení jednoduše nejsou konstruována.

Totální škoda a týdny bez topení

Pokud dojde k prasknutí deskového výměníku, znamená to prakticky totální škodu na tepelném čerpadle. Oprava je buď extrémně nákladná, nebo technicky nemožná. Pro majitele domu to má několik tvrdých důsledků:

• okamžitá ztráta vytápění a často i teplé vody,
• čekání týdny na servis výrobce,
• spory s pojišťovnou o to, zda jde o pojistnou událost,
• v zimním období reálné riziko poškození domu.

To je scénář, který si dnes většina českých domácností vůbec nepřipouští, přestože Česko patří k zemím s velmi rychle rostoucím počtem instalací tepelných čerpadel.

Izolace nestačí

Jedním z doporučení je extrémně silná izolace potrubí – až dvojnásobná oproti běžnému standardu. V praxi je však často technicky obtížná nebo nemožná, protože by vyžadovala masivní stavební zásahy do obvodových zdí.

Navíc ani silná izolace problém neřeší úplně: pouze zpomaluje promrzání, ale při teplotách kolem −5 až −10 °C a výpadku trvajícím několik dní nakonec selže.

Technická řešení existují – ale mají háček

Existují opatření, která mohou riziko výrazně snížit:

• termostatický mrazový ventil, který při poklesu teploty vypustí topnou vodu z venkovní části,
• možnost ručního vypuštění okruhu, pokud je výpadek elektřiny předvídatelný,
• oddělený venkovní okruh s nemrznoucí směsí (glykol), běžný například ve Skandinávii.

Poslední varianta je technicky nejbezpečnější, ale má nižší energetickou účinnost – zhruba o 15 % – a zvyšuje provozní náklady. Právě proto se v Česku i Německu používá jen omezeně.

Další riziko: propan (R290)

Zvláštní kapitolu představují monobloková čerpadla využívající chladivo R290 (propan). Jde o ekologicky příznivý plyn, který je však vysoce hořlavý.

Pokud při zamrznutí praskne výměník, může se propan dostat do topného okruhu a následně uniknout uvnitř domu. Německé pojišťovny už zdokumentovaly reálný případ výbuchu, při němž byl zničen obytný přístavek domu.

Scénář je přitom zrádný:

1. voda zamrzne a poškodí výměník,
2. propan se dostane do topného systému,
3. po rozmrznutí unikne do vnitřních prostor,
4. zapálí jej jiskra z elektrického zařízení.

Co by měli dělat majitelé v Česku

Česká republika se dnes masivně spoléhá na elektrifikaci vytápění, přičemž současně roste diskuse o energetické bezpečnosti, přetížení sítí a krizových scénářích. Přesto se téma dlouhodobého blackoutu prakticky neřeší.

Majitelé tepelných čerpadel by měli:

• zjistit, zda mají monoblok nebo split systém,
• ověřit, jaké chladivo zařízení používá,
• zkontrolovat možnost vypuštění okruhu při mrazu,
• zvážit záložní zdroj elektřiny alespoň pro oběhové čerpadlo,
• nepodceňovat varovné signály (pokles tlaku, nezvyklé zvuky).

Z pohledu krizové připravenosti je navíc zarážející, že většina domácností spoléhajících na tepelná čerpadla nemá žádný scénář „B“. Zatímco dříve bylo možné při výpadku elektřiny topit alespoň tuhými palivy nebo plynem, moderní domy jsou často zcela závislé na elektřině – a to nejen pro vytápění, ale i pro cirkulaci vody, větrání či regulaci. Blackout tak neznamená jen chlad, ale řetězový kolaps komfortu i bezpečnosti bydlení. Právě proto by debata o tepelných čerpadlech neměla být vedena pouze v rovině úspor a emisí, ale také odolnosti systému v krizových situacích, které už nejsou hypotetické, ale reálně možné.

Z pohledu státu jde o systémový problém, který se může projevit až v krizové situaci – tedy ve chvíli, kdy už je pozdě řešit detaily v projektové dokumentaci.