Široká většina Němců odmítá plošné vyplácení sociálních dávek

Německá debata o sociálním státu se vyostřuje. Reformní návrhy narážejí na odpor veřejnosti

Český přesah:

Debata, která dnes hýbe Německem, má pro Českou republiku mimořádný význam. Česká vláda i veřejnost řeší velmi podobné otázky: jak nastavit sociální systém tak, aby byl spravedlivý, motivující k práci a zároveň finančně udržitelný. Německo je přitom pro Česko nejen největším obchodním partnerem, ale i referenčním modelem sociálního státu. Jakékoli zásadní změny v německém systému se dříve či později promítají i do české politické debaty – ať už v otázkách sociálních dávek, digitalizace státní správy nebo migrace pracovních sil z EU.

Debata o budoucnosti sociálního státu v Německu vstupuje podle DIE WELT do nové, výrazně konfliktní fáze. Reformní návrhy tzv. Komise pro reformu sociálního státu, kterou zřídila spolková vláda, vyvolávají silné emoce nejen mezi politiky, ale především mezi samotnými občany. Zatímco některé návrhy získávají jasnou podporu veřejnosti, jiné narážejí na jednoznačný odpor.

Komise předala své doporučení spolkové ministryni práce Bärbel Bas (SPD) před několika dny. Předsedkyně SPD návrhy pochválila a uvedla, že vláda chce společně se spolkovými zeměmi a obcemi co nejrychleji zahájit jejich realizaci. Zároveň však připustila, že „diskuse budou ještě velmi tvrdé“.

To se potvrdilo prakticky okamžitě.

Plošné dávky bez kontroly? Němci říkají jasné „ne“

Největší odpor veřejnosti vyvolal klíčový návrh komise: rozšíření plošného vyplácení sociálních dávek a omezení individuálního posuzování jednotlivých případů. Podle aktuálního průzkumu Deutschlandtrend agentury Infratest Dimap považuje tento návrh za špatný 71 % Němců. Pouze 23 % respondentů jej označilo za správný.

Odmítnutí je silné napříč politickým spektrem, nejvýraznější však mezi voliči AfD – zde návrh podporuje jen 14 % příznivců. Ani voliči konzervativních stran CDU/CSU nejsou přesvědčeni: souhlas vyjádřilo pouze 19 % z nich. Nejvyšší podporu má návrh mezi voliči Levice, kde se pro vyslovila zhruba polovina dotázaných.

Výsledek naznačuje hlubší obavu německé společnosti: že plošné dávky bez dostatečné kontroly mohou oslabit princip zásluhovosti a motivaci k práci.

Omezení dávek pro občany EU: silná podpora veřejnosti

Zcela opačně reaguje německá veřejnost na jiný návrh komise – omezit nárok na sociální dávky pro občany EU žijící v Německu pouze na ty, kteří zde byli delší dobu zaměstnáni na plný nebo téměř plný úvazek. Tento návrh podporuje 73 % respondentů.

Jde o téma, které je citlivé i v Česku, zejména v souvislosti s pracovní migrací a čerpáním sociálních benefitů. Německá veřejnost tímto jasně dává najevo, že sociální solidarita má být spojena s pracovním zapojením.

Velkou podporu (71 %) získal také návrh vybudovat centrální digitální portál, přes který by bylo možné žádat o všechny sociální dávky online. Digitalizace sociálního systému je jedním z mála bodů, na kterém panuje téměř celospolečenská shoda.

Pozitivně je vnímána i myšlenka automatického vyplácení přídavků na děti po narození bez nutnosti podávat žádost. Tento krok by odstranil byrokratické bariéry a podporuje jej 58 % dotázaných.

Práce, důchody a daně: další výbušná témata

Vedle návrhů sociální komise rozvířily německou debatu i další reformní nápady týkající se trhu práce. Velkou pozornost vzbudil požadavek ekonomického křídla CDU/CSU omezit právo na zkrácené úvazky pouze na rodiče malých dětí, pečující osoby nebo lidi ve vzdělávání.

Tento návrh však odmítá 66 % Němců. I mezi voliči Unie převažuje nesouhlas, přestože zde je odpor slabší – 41 % příznivců CDU/CSU návrh podporuje.

Silně odmítána je také myšlenka zrušení důchodu v 63 letech pro lidi s dlouhou dobou pojištění. Proti se staví 65 % dotázaných. Podobně negativně veřejnost reaguje na záměr zrušit daňové zvýhodnění manželských párů, kde pracuje pouze jeden partner nebo jeden vydělává výrazně více – odmítá jej 57 % respondentů.

Kde panuje shoda: pracovní migrace a péče

Naopak výraznou podporu získávají návrhy, které směřují k usnadnění příchodu kvalifikovaných zahraničních pracovníků – souhlas vyjadřuje 65 % Němců. Ještě silnější podporu (94 %) má rozšíření veřejných služeb v oblasti péče o seniory a děti.

Většinově (57 %) Němci podporují i plán zavést týdenní maximální pracovní dobu namísto striktního osmihodinového pracovního dne, což by zaměstnavatelům i zaměstnancům poskytlo větší flexibilitu.

Pocit nespravedlnosti ve společnosti

Celkově 62 % Němců zastává názor, že Německo je dnes spíše nespravedlivou společností. Zatímco voliči CDU/CSU a Zelených mají tendenci vnímat systém jako relativně spravedlivý, příznivci SPD, Levice a AfD naopak ve velké většině mluví o nespravedlnosti.

Politické dopady: SPD posiluje, Unie oslabuje

Zatímco debata o sociálním státu sílí, SPD mírně posiluje. V aktuálním modelu volebních preferencí by získala 15 % hlasů (+2 procentní body oproti lednu). CDU/CSU naopak klesá na 26 %, AfD mírně oslabuje na 24 %. Zelení zůstávají na 12 %, Levice na 10 %.

Pozitivní vývoj zaznamenává i předseda SPD a ministr financí Lars Klingbeil, jehož popularita vzrostla na 31 % spokojených či velmi spokojených občanů. Nejpopulárnějším politikem zůstává ministr obrany Boris Pistorius se 57 %.

Metodika

Průzkum provedla agentura Infratest Dimap mezi 2. a 4. únorem na vzorku 1319 oprávněných voličů (telefonicky i online). Statistická odchylka činí ±2–3 procentní body.