Stanovené klimatické cíle znevýhodňují Německo. Poučí se Česko z německých chyb?

Byrokracie, ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovníků už nyní zatěžují německý průmysl. Jedna studie nyní jasně ukazuje, že obzvláště ambiciózní klimatické cíle definitivně ohrožují úspěšný německý model. Německá sázka na svou centrální hospodářskou polohu je v ohrožení.

Německo nemá dostatečné prostředky k dosažení svých ambiciózních klimatických cílů bez toho, aby došlo k masivním ztrátám na její prosperitě. V dobách transformace má německý průmysl stále větší problémy udržet krok v mezinárodním měřítku. Ukazuje to aktuální zpráva o megatrendech Bertelsmannovy nadace s názvem „The Green Location Competition“, která je k dispozici exkluzivně deníku DIE WELT.

Německý obchodní model erodují nejenom vysoké náklady na energii, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a zmenšující se inovační síla. Stále agresivnější mezinárodní konkurence o zdroje a trhy podle studie ohrožuje i místní průmyslové podniky – a tím i budoucí životaschopnost celé německé ekonomiky.

Německo si již zákonem o ochraně klimatu stanovilo za cíl být klimaticky neutrální do roku 2045 za předchozí vlády Angely Merkelové. Díky tomu je Spolková republika ještě ambicióznější než Evropská unie, která si – stejně jako USA a Japonsko – stanovila rok 2050 jako cílový rok.

Čína jako největší znečišťovatel skleníkovými plyny nechce být připravena dříve než v roce 2060. Kromě břemene prudce zvýšených nákladů na elektřinu a energii se německý průmysl musí vyrovnat také se skutečností, že produkce fosilních paliv bude v příštích letech stále dražší.

Na jedné straně se očekává, že cena CO₂ v celé EU bude trvale a výrazně růst, a na druhé straně také končí dříve převážně bezplatné přidělování emisních povolenek. Německý průmysl je proto podle studie pod rostoucím tlakem „buď vyrábět způsobem šetrnějším ke klimatu, nebo přemístí činnosti náročné na emise do méně restriktivních cizích zemí“.

Na tomto pozadí se šíří obavy z deindustrializace. Zejména proto, že Německo již hodně ztratilo na atraktivitě své lokality. V žebříčcích většiny zemí se nyní Spolková republika drží daleko za Švýcarskem, Irskem, skandinávskými zeměmi, Nizozemskem, USA a Kanadou.

A mnoho konkurentů má lepší pozici, aby zvládli výzvu transformace, například proto, že stejně jako USA mají levné zdroje energie. Německo naopak svým odchodem z jaderné energetiky a zřeknutím se těžby břidlicového (frakovacího) plynu způsobuje, že dodávky energie z domácích zdrojů začínají být omezené a stává se tak závislé na drahých dovozech.

„Nesmírně vysoký podíl dovozu v energetickém sektoru ukazuje, jak silně je Německo závislé na mezinárodních energetických trzích a zároveň na tamních výkyvech cen,“ uvádí studie. Tato závislost je „ústřední Achillovou patou německé ekonomiky“.

V důležitých oblastech hrozí nedostatek pracovní síly

Nepříznivě se vyvíjejí i další podmínky, jak ukazuje studie. Podíl populace v produktivním věku se zde v příštích letech sníží výrazně více než v USA, Kanadě nebo Velké Británii. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se proto v Německu bude nadále prohlubovat a hrozí, že bude mít za následek nedostatek personálu, zejména ve všech oblastech důležitých pro transformaci.

To platí pro instalatéry, topenáře ale i pro elektrotechniky nebo IT specialisty. Prudký sestupný trend v německém školském systému, který je patrný ve všech pedagogických studiích, zhoršuje problém získávání mladých talentů.

O budoucí životaschopnosti země rozhodují kromě vzdělávacího systému také úspěchy ve výzkumu a vývoji firem. Je proto alarmující, jak dalece čtvrtá největší ekonomika zaostává v patentových přihláškách.

Ukazují to data shromážděná Expertní komisí pro výzkum a inovace (EFI), na kterou se Bertelsmann Foundation odvolává. Podle toho v roce 1997 téměř 18 procent patentů registrovaných buď u Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) nebo u Evropského patentového úřadu (EPO) pocházelo z Německa.

V roce 2020 byl německý podíl jen poloviční, těsně pod devíti procenty. USA a Čína tvoří každý zhruba pětinu, Japonsko zhruba 16 procent. Dalším ukazatelem klesající atraktivity Německa jako lokality jsou přeshraniční investiční toky. Německé společnosti loni investovaly v zahraničí o 132 miliard dolarů více, než mezinárodní společnosti přímo investovaly v Německu.

Hrozí, že místní regionální nevýhody pohřbí Německo jako průmyslovou oblast

Podle studie šlo o nejvyšší čistý odliv za posledních deset let. „Kde kapitálové toky z Německa souvisí s očekávaným výnosem a budoucími vyhlídkami lokality. A v tom německá lokalita zaostává,“ říká ředitel německého ekonomického institutu zaměřeného na zaměstnavatele Michael Hüther.

„K dekarbonizaci se přidávají místní nevýhody, jako jsou vysoké korporátní daně, ochromující nedostatek kvalifikovaných pracovníků a opožděná digitalizace a hrozí, že se stanou hrobníky Německa jako průmyslové lokality,“ pokračuje.

Tradiční průmyslová odvětví, jako jsou výrobci chemikálií, oceli nebo automobilový průmysl, jsou také pod rostoucím tlakem kvůli politice EU v oblasti klimatu. Brusel na jedné straně spoléhá na zákazy spalovacích motorů a přísnější emisní normy, aby si vynutil žádoucí přechod na mobilitu.

Na druhou stranu se Brusel více zapojil do cenotvorby CO₂ než jiné regiony světa, což ovlivňuje konkurenceschopnost místních výrobců. Jako kompenzaci EU nedávno uvalila „klimatické clo“ na dovoz ze zemí, které vyrábějí podle méně přísných klimatických požadavků. Tento mechanismus úpravy hranic CO₂ (CBAM) však nekompenzuje nákladovou nevýhodu evropských výrobců na mezinárodních trzích.

Zejména proto, že vývozci z EU musí nejen platit rostoucí cenu CO₂, ale také klimatický tarif za dovážené meziprodukty, a jsou tedy zatíženi dvakrát, jak vyplývá ze studie. Vzhledem k tomu, že německá ekonomika závisí v 50 procentech svého výkonu na vývozu, jsou klimatická cla, která platí od tohoto měsíce, vnímána kriticky.

Globální trend ke stále agresivnějšímu protekcionismu představuje akutní nebezpečí i pro silně exportně taženou německou ekonomiku. USA spustily gigantický dotační projekt „„Inflation Reduction Act – zákon o snižování inflace“, na který chce nyní EU reagovat poskytováním větší dotační pomoci.

Hrozí, že se ztíží přístup k surovinám a meziproduktům

Pokud jde o výrobu mikročipů, Němci se nyní pustili do mezinárodního dotačního klání za pomocí velkých subvencí, u baterií do elektromobilů to platí už delší dobu. Brusel zároveň obviňuje Čínu z nekalých dotačních praktik a zvažuje zavedení represivních cel, protože se obává konkurence levnějších elektromobilů z Čínské lidové republiky. Postupná eroze světového obchodního řádu tlumí budoucí růstové příležitosti Německa.

Navíc hrozí, že se přístup k důležitým surovinám a meziproduktům ze zahraničí ztíží vzhledem ke geopolitickému napětí – další nejistotě, která zatěžuje německou průmyslovou oblast.