Německý publicista Björn Harms tvrdí, že migrační politika stála veřejné rozpočty mezi lety 2016 a 2025 nejméně 400 miliard eur, tedy asi 10 bilionů Kč. Oficiální data potvrzují 242,5 miliardy eur výdajů spolkové vlády, celkový účet za všechny úrovně státu ale jednotně veden není.
Německé deníky dnes dominují tři velká témata. Největší pozornost věnují migrační krizi ve španělské enklávě Ceuta, druhým výrazným tématem je debata o možném návratu civilní služby (Zivildienst) a třetí oblastí jsou pokračující spory kolem plánované reformy důchodového systému.
Německý tisk se 27. března 2026 zaměřuje na tři hlavní témata: zpřísnění migrační politiky EU, reakci německé vlády na prudký růst cen pohonných hmot a vnitřní krizi liberální FDP. Komentáře ukazují hluboké názorové rozdíly nejen mezi médii, ale i uvnitř politických táborů. Zatímco jedni volají po tvrdších opatřeních, jiní varují před ztrátou hodnot a právního státu. Společným jmenovatelem je tlak na politiku, aby přestala odkládat zásadní rozhodnutí.
Německé deníky se dnes soustředí na tři hlavní okruhy: návrh spolkového ministra vnitra Alexandra Dobrindta urychlit přístup žadatelů o azyl na pracovní trh, hodnocení sjezdu CDU a vnitřní směřování strany pod vedením Friedricha Merze a také na důsledky rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který zrušil většinu zvláštních cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Závěr tiskové přehlídky patří hodnocení výkonu německých sportovců na zimních olympijských hrách 2026 v Itálii. Témata se dotýkají migrace, politického středu, regulace sociálních sítí i globální obchodní stability.
Případ z německé spolkové země Porýní-Falc ukazuje, jak snadno může stát ztratit přehled o lidech, kteří se nacházejí na jeho území. Téměř tisíc žadatelů o azyl zmizelo z oficiálních ubytovacích zařízení, aniž by bylo jasné, kde se nacházejí. Pro Českou republiku má tento příběh přímý význam: Německo je klíčovou cílovou i tranzitní zemí migrace a podobné selhání systému se může okamžitě promítnout i do tlaku na sousední státy, včetně Česka. Debata o kontrole, odpovědnosti a bezpečnosti se tak netýká jen Německa, ale celé střední Evropy.
Německá Křesťansko-sociální unie (CSU) výrazně přitvrzuje v migrační politice. Podle interního pozičního dokumentu, který projednávala před svou tradičním setkáním v bavorském klášteře Seeon, chce strana ještě v roce 2026 zahájit rozsáhlou deportační ofenzivu. Ta by se měla týkat především syrských uprchlíků, ale také Afghánců a částečně i Ukrajinců. Plány jsou překvapivě konkrétní – včetně zřízení speciálního deportačního terminálu na letišti v Mnichově a využívání běžných komerčních (liniových) letů pro návraty do zemí původu.
Integrace migrantů v Německu není rovnoměrná. Zatímco muži – zejména ze Sýrie, Afghánistánu či Nigérie – se na tamní trh práce začleňují pomalu, ale stabilně, u žen se ukazuje výrazně odlišný trend. Podle nejnovějších dat z roku 2024 pracuje až 76 % mužů devět let po příchodu do Německa, ale pouze 35 % žen. Německá média a odborné kruhy tento stav označují jako „dramatický“ a upozorňují na systémové riziko pro ekonomiku i sociální stabilitu země.
Šéf Palantiru: Německo udělalo nejhloupější rozhodnutí poválečné doby. Německá migrační politika posledních let se opět dostává do ostré debaty. Tentokrát ale ne z úst opozičních politiků, nýbrž od muže, který stojí v čele jedné z nejvlivnějších bezpečnostně-analytických firem světa. Alex Karp, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Palantir, označil v rozhovoru pro německý Handelsblatt dosavadní německý přístup k migraci za „nejhloupější rozhodnutí, jaké kdy bylo v poválečném Německu učiněno“.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) chce zavést neomezenou detenční vazbu pro cizince určené k deportaci – hlavně pro pachatele trestných činů a nebezpečné osoby. Plán má ale tvrdého protivníka: sociální demokraty (SPD). Ti návrh označují za protiústavní a právně neproveditelný. Spor rozděluje i veřejnost a ukazuje, jak vyhrocené je téma migrace v současném Německu.
Rozhovor s Anasem Modamanim Fotografie syrského uprchlíka Anase Modamaniho s Angelou Merkelovou z roku 2015 obletěla svět. V rozhovoru dnes už integrovaný 28letý muž říká, jak se dívá na německou azylovou politiku, kriminalitu migrantů – a také na úspěchy AfD. Když 10. září 2015 přijela Angela Merkelová v policejní koloně k uprchlickému ubytování v Berlíně-Spandau, vytáhl Syřan Anas Modamani okamžitě smartphone a pořídil si s kancléřkou CDU selfie. Scénu zachytil agenturní fotograf. Fotografie obletěla svět a stala se symbolem „kultury vítání“, která v Německu v letech 2015 a 2016 panovala.
