Volba politika AfD Tobiase Rausche předsedou zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku jednoznačně dominuje dnešnímu přehledu německého tisku. Komentáře se přou, zda jde o historický zlom a zhroucení izolace AfD, nebo o důsledek demokratické volby. Menší prostor dostává špionážní podezření kolem bývalého šéfa BND a výročí útoku Hamásu.
Německý tisk dnes výrazně řeší varování šéfů zpravodajských služeb před ruskými sabotážemi, dezinformacemi a hybridními útoky. Vedle toho komentuje průlom AfD v Sasku-Anhaltsku, Nobelovu cenu za medicínu pro dva německé vědce a překvapivě těsný první výsledek brazilských prezidentských voleb.
Německé komentářové stránky se dnes soustředí především na reformu zpravodajských služeb, která má výrazně rozšířit pravomoci BND a Spolkového úřadu na ochranu ústavy v reakci na terorismus, sabotáže a hybridní hrozby. Druhým velkým tématem je 65. výročí zahájení stavby Berlínské zdi, přičemž komentátoři připomínají nejen charakter komunistického režimu v NDR, ale také význam dialogu mezi Východem a Západem během studené války. Třetí blok se věnuje nové „Frühstartrente“, tedy státem podporovanému investičnímu spoření pro děti, které má od šesti let pomáhat budovat jejich budoucí důchodový kapitál. Německý tisk se přitom výrazně rozchází v názoru, zda jde o rozumný krok ke generační spravedlnosti, nebo spíše o přiznání, že tradiční důchodový systém čekají stále větší problémy.
Debata, která se dnes vede v Berlíně, se Česka netýká jen okrajově. Hybridní hrozby, kyberútoky na státní instituce, dezinformační kampaně a zahraniční vliv jsou témata, se kterými má Česká republika vlastní bolestnou zkušenost – od útoků na nemocnice přes aféru Vrbětice až po dlouhodobé varování BIS před ruským a čínským vlivem. Německý posun směrem k aktivní kybernetické obraně tak může být předobrazem budoucích debat i v Praze: kde končí obrana a začíná útok, jaké pravomoci mají mít tajné služby a jaké záruky musí zůstat zachovány pro ochranu základních práv občanů.
