Česká republika

Články pro štítek Česká republika

Většina mladých Němců nehledí do budoucnosti „optimisticky“

24.2. 2026

Většina mladých Němců nehledí do budoucnosti „optimisticky“

Podobné nálady lze sledovat i v České republice. Čeští mladí lidé vyrůstají ve stínu války na Ukrajině, inflace posledních let, drahého bydlení i nejistoty na pracovním trhu. Z průzkumů dlouhodobě vyplývá, že mladá generace má obavy z geopolitického vývoje, dostupnosti bydlení a kvality pracovních míst. Stejně jako v Německu však i v Česku často přetrvává silná víra ve vlastní schopnosti – mladí lidé bývají skeptičtí k vývoji společnosti, ale důvěřují svému osobnímu úsilí. Tento rozpor mezi pesimismem vůči světu a optimismem vůči vlastní budoucnosti se tak zdá být širším evropským fenoménem.

0 75x

Více blahobytu díky delší pracovní době: O kolik by skutečně vzrostla ekonomika?

23.2. 2026

Více blahobytu díky delší pracovní době: O kolik by skutečně vzrostla ekonomika?

Debata o delší pracovní době, pozdějším odchodu do důchodu a vyšším zapojení seniorů do trhu práce se netýká jen Německa. Česká republika čelí velmi podobnému demografickému vývoji: silné ročníky odcházejí do penze, zatímco mladších pracovníků je méně. Už dnes se diskutuje o prodlužování věku odchodu do důchodu, vyšší motivaci pracovat i po šedesátce nebo o omezení „předčasných odchodů“. Pokud by se naplnily scénáře podobné těm německým, dopady na české HDP, státní rozpočet i důchodový systém by byly zásadní. Otázkou není, zda se pracovní trh změní, ale jak rychle a jakým způsobem.

0 69x

Rakouští vědci zjišťovali, zdali má velké dědictví souvislost s malou motivací k práci. K čemu dospěli?

22.2. 2026

Rakouští vědci zjišťovali, zdali má velké dědictví souvislost s malou motivací k práci. K čemu dospěli?

Téma dědictví a pracovních pobídek je mimořádně aktuální i pro Českou republiku. Česko dnes nevybírá klasickou dědickou daň (byla zrušena v roce 2014) a patří mezi země s velmi nízkým majetkovým zdaněním. Současně čelí stárnutí populace, nedostatku pracovní síly a rostoucím tlakům na financování důchodů, zdravotnictví a sociálních služeb. Pokud by se v budoucnu výrazně zvýšily objemy předávaného majetku mezi generacemi – podobně jako se to očekává v Rakousku či Německu – mohla by se otevřít i v ČR otázka, zda velká dědictví nemění motivaci pracovat. Debata, která je dnes v českém prostředí spíše okrajová, se může stát jedním z klíčových ekonomických témat příští dekády.

0 94x

Zdražení rakouského "Klimaticketu" přineslo pokles prodeje

15.2. 2026

Zdražení rakouského „Klimaticketu“ přineslo pokles prodeje

Rakouské „Klimaticket“ je často dáváno za vzor i v českých debatách o celostátním jízdném, integrované dopravě a podpoře ekologické mobility. Vývoj u našich jižních sousedů ale ukazuje, že i dobře nastavený a populární model může narazit na hranici cenové únosnosti. Pokud cena roční síťové jízdenky roste rychleji než příjmy domácností, část zákazníků odpadá – a to i v zemi s dlouhou tradicí podpory veřejné dopravy. Pro Česko, které řeší financování železnice, krajských tarifů i tlak na rozpočty, je to důležité varování: klimatická politika musí být nejen ambiciózní, ale také sociálně a ekonomicky udržitelná.

0 88x

Konec poslední jaderné odzbrojovací smlouvy mezi USA a Ruskem není abstraktní geopolitická událost, ale zásadní zlom v bezpečnostním prostředí Evropy, jehož důsledky dopadají i na Českou republiku. Česko leží v srdci kontinentu, je členem NATO a zároveň zemí, která paralelně řeší rozšíření vlastní jaderné energetiky (Dukovany) a rostoucí vojenské výdaje. Rozpad kontrolního rámce nad strategickými jadernými zbraněmi znamená vyšší riziko eskalace, tlak na alianční obranu i dlouhodobou nejistotu, která se promítá do ekonomiky, investic a cen energií. Jinými slovy: to, co se dnes rozhoduje mezi Washingtonem, Moskvou a Pekingem, ovlivňuje i bezpečnost a prosperitu ČR.

7.2. 2026

„Za těchto podmínek nikdy žádná smlouva nebude.“ Medveděv odmítá americký návrh na nové jaderné odzbrojení

Konec poslední jaderné odzbrojovací smlouvy mezi USA a Ruskem není abstraktní geopolitická událost, ale zásadní zlom v bezpečnostním prostředí Evropy, jehož důsledky dopadají i na Českou republiku. Česko leží v srdci kontinentu, je členem NATO a zároveň zemí, která paralelně řeší rozšíření vlastní jaderné energetiky (Dukovany) a rostoucí vojenské výdaje. Rozpad kontrolního rámce nad strategickými jadernými zbraněmi znamená vyšší riziko eskalace, tlak na alianční obranu i dlouhodobou nejistotu, která se promítá do ekonomiky, investic a cen energií. Jinými slovy: to, co se dnes rozhoduje mezi Washingtonem, Moskvou a Pekingem, ovlivňuje i bezpečnost a prosperitu ČR.

0 112x

24.1. 2026

Glosa z Čech k 3. 1. 2026 – archiv

Tomio Okamura v novoročním projevu 2026 odmítl další vojenskou i finanční pomoc České republiky Ukrajině s tím, že...

0 134x

Německá média konstatují: Rheinmetall získává burzovní konkurenci – a přichází z Česka

16.1. 2026

Německá média konstatují: Rheinmetall získává burzovní konkurenci – a přichází z Česka

Německá média: český zbrojní hráč pod drobnohledem Pozornost, kterou plánovaný vstup Czechoslovak Group na burzu vyvolává, se neomezuje jen na investory. Německá média sledují nástup českého zbrojního koncernu s mimořádným zájmem, a to zejména v souvislosti s proměnou evropského obranného průmyslu po ruské invazi na Ukrajinu. Téma CSG se objevuje nejen v ekonomických rubrikách, ale i v širších bezpečnostních a geopolitických souvislostech.

0 174x

11.1. 2026

Ruská hypersonická raketa jako první ostrý test nového německého protiraketového štítu

Německo teprve před několika týdny uvedlo do provozu svůj dosud nejmodernější protiraketový obranný systém Arrow 3. Ten má být klíčovým prvkem ochrany nejen samotného Německa, ale i spojeneckých států ve střední a východní Evropě před hrozbou balistických raket dlouhého doletu. Nyní se zdá, že systém mohl vůbec poprvé sehrát roli při reálném ruském raketovém útoku – byť zatím jen v rovině detekce a sledování cíle.

0 168x

Tajný zásahový protokol k požáru a blackoutu v Berlíně: nejedná se o poruchu, ale o sabotáž. Varování i pro Česko?

4.1. 2026

Tajný zásahový protokol k požáru a blackoutu v Berlíně: nejedná se o poruchu, ale o sabotáž. Varování i pro Česko?

Protokol hovoří o podezření na úmyslný útok Požár vysokonapěťového kabelu v jihozápadním Berlíně způsobil v sobotu ráno rozsáhlý výpadek elektřiny, který zasáhl desítky tisíc domácností a tisíce firem. Interní zásahový protokol berlínských hasičů a policie, který má k dispozici deník WELT, odhaluje závažné okolnosti incidentu – včetně hlášení explozí, podezření na úmyslné zapálení a možné souvislosti s předchozími útoky na kritickou infrastrukturu. Pro Česko jde o důležité varování: podobné útoky se netýkají jen Německa.

0 255x

CSU chce zahájit „deportační ofenzivu“: návrat většiny Syřanů už letos. Co to znamená pro Česko?

2.1. 2026

CSU chce zahájit „deportační ofenzivu“: návrat většiny Syřanů už letos. Co to znamená pro Česko?

Německá Křesťansko-sociální unie (CSU) výrazně přitvrzuje v migrační politice. Podle interního pozičního dokumentu, který projednávala před svou tradičním setkáním v bavorském klášteře Seeon, chce strana ještě v roce 2026 zahájit rozsáhlou deportační ofenzivu. Ta by se měla týkat především syrských uprchlíků, ale také Afghánců a částečně i Ukrajinců. Plány jsou překvapivě konkrétní – včetně zřízení speciálního deportačního terminálu na letišti v Mnichově a využívání běžných komerčních (liniových) letů pro návraty do zemí původu.

0 190x

EU chce zdražit topení a benzin. Východ Evropy se bouří – a Česko je v první linii odporu

20.12. 2025

EU chce zdražit topení a benzin. Východ Evropy se bouří – a Česko je v první linii odporu

Klimatická strategie Bruselu se otřásá v základech. Pokud Praha, Bratislava a Budapešť neustoupí, může se celý plán EU zhroutit. Evropská unie se ocitá před jedním z největších politických střetů posledních let. Plánovaná CO₂ daň na benzin, naftu, plyn a topení, klíčový pilíř evropské klimatické politiky, naráží na tvrdý odpor států střední a východní Evropy. A Česká republika v něm hraje klíčovou roli.

0 215x

„Nabídka práce z Berlína s dobrým platem? Někteří mladí říkají okamžitě Ne.“

18.12. 2025

„Nabídka práce z Berlína s dobrým platem? Někteří mladí říkají okamžitě Ne.“

Berlín, Barcelona, Praha. Tři města, která dnes stále častěji figurují v jedné debatě: kde se v Evropě ještě vyplatí pracovat, podnikat a žít. Příběh Lotyšky Valerije Kraval, která po sedmi letech opustila Německo a založila vlastní firmu ve Španělsku, je dalším střípkem do mozaiky, jež znepokojuje i německé ekonomy a politiky. A zároveň je varováním i pro Česko.

0 233x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (5. 3. 2026)

18.12. 2025 (Aktualizováno: 21.12. 2025)

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (18. 12. 2025)

Německá „grundsicherung“ pod tlakem: spravedlnost ano, motivace k práci chybí LAUSITZER RUNDSCHAU (Cottbus) kritizuje, že německá...

0 189x

„Nejhloupější rozhodnutí poválečné Evropy“: Šéf Palantiru tvrdě kritizuje německou migrační politiku. Dopady pocítí i Česko

15.12. 2025

„Nejhloupější rozhodnutí poválečné Evropy“: Šéf Palantiru tvrdě kritizuje německou migrační politiku. Dopady pocítí i Česko

Šéf Palantiru: Německo udělalo nejhloupější rozhodnutí poválečné doby. Německá migrační politika posledních let se opět dostává do ostré debaty. Tentokrát ale ne z úst opozičních politiků, nýbrž od muže, který stojí v čele jedné z nejvlivnějších bezpečnostně-analytických firem světa. Alex Karp, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Palantir, označil v rozhovoru pro německý Handelsblatt dosavadní německý přístup k migraci za „nejhloupější rozhodnutí, jaké kdy bylo v poválečném Německu učiněno“.

0 240x

42,3 % vedlejších mzdových nákladů - „Lohnnebenkosten“. Německo míří sociálnímu kolapsu – a Česko bude příště

24.11. 2025 (Aktualizováno: 25.1. 2026)

42,3 % vedlejších mzdových nákladů – „Lohnnebenkosten“. Německo míří sociálnímu kolapsu – a Česko bude příště

Německo překročilo historický rekord: celková zátěž sociálních odvodů stoupne na 42,3 % hrubé mzdy. To není vedlejší položka, jak slovo Lohnnebenkosten naznačuje. To je skutečné druhé povinné zaměstnání – jen bez výplaty. A dopady? Zpomalení ekonomiky, tlak na firmy, úprky kvalifikovaných lidí do zahraničí – a především varovný signál pro Českou republiku.

0 259x