Německo zvažuje konec hraničních kontrol. Pro Českou republiku by to znamenalo návrat migračního tlaku, sekundární migraci přes Bavorsko a Sasko a znovu otevřenou otázku ochrany schengenského prostoru. Pokud Berlín ustoupí tlaku Bruselu, dopady se neomezí jen na Německo – projeví se i ve střední Evropě, včetně Česka.
Integrace migrantů v Německu není rovnoměrná. Zatímco muži – zejména ze Sýrie, Afghánistánu či Nigérie – se na tamní trh práce začleňují pomalu, ale stabilně, u žen se ukazuje výrazně odlišný trend. Podle nejnovějších dat z roku 2024 pracuje až 76 % mužů devět let po příchodu do Německa, ale pouze 35 % žen. Německá média a odborné kruhy tento stav označují jako „dramatický“ a upozorňují na systémové riziko pro ekonomiku i sociální stabilitu země.
Po více než deseti letech tabu Německo prolomilo jednu z nejcitlivějších hranic své migrační politiky. Poprvé od vypuknutí syrské občanské války v roce 2011 byl z Německa deportován syrský státní příslušník zpět do Damašku. Nešlo přitom o administrativní pochybení nebo neúspěšného žadatele o azyl, ale o muže odsouzeného za závažnou násilnou trestnou činnost. Podle DIE WELT se jedna o symbolický krok, který rezonuje nejen v Berlíně, ale i v celé Evropské unii – včetně České republiky.
Šéf Palantiru: Německo udělalo nejhloupější rozhodnutí poválečné doby. Německá migrační politika posledních let se opět dostává do ostré debaty. Tentokrát ale ne z úst opozičních politiků, nýbrž od muže, který stojí v čele jedné z nejvlivnějších bezpečnostně-analytických firem světa. Alex Karp, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Palantir, označil v rozhovoru pro německý Handelsblatt dosavadní německý přístup k migraci za „nejhloupější rozhodnutí, jaké kdy bylo v poválečném Německu učiněno“.
„Důsledkem této migrace jsou přeplněné školky, přetížené školy, hory odpadků v ulicích.“ Tato slova pronesla spolková...
V téměř 1,4 milionu rodin pobírá alespoň jeden z rodičů občanskou sociální dávku (Bürgergeld). Mezi nimi...
Sociální náklady kolem 1,5 milionu eur ročně. Jonathan A. (s německo-nigerijským občanstvím) uznal své otcovství u 24 dětí v Severním Porýní-Vestfálsku, aniž by se doposud finančně jakkoliv podílel na jejich výživě. Díky němu navíc obdrželo právo pobytu v Německu přes dalších 90 osob. Deník DIE WELT vysvětluje, proč je zneužití uznání otcovství tak snadné.
