NATO

Články pro štítek NATO
NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (17. 3. 2026)
17.3. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (17. 3. 2026)

Německé deníky se dnes soustředí na tři hlavní tematické okruhy: napětí mezi USA a Evropou kvůli požadavku prezidenta Donalda Trumpa na zásah NATO v oblasti Hormuzského průlivu, výsledky komunálních voleb v Hesensku a jejich dopady na německou politiku a také reflexi letošního udílení Oscarů. Komentáře ukazují rostoucí nedůvěru vůči americkému vedení, vnitropolitické slabiny německých stran a zároveň i debatu o roli kultury v politické diskusi. Celkově se z textů odráží pocit nejistoty – jak v geopolitice, tak v domácí politice i společenské debatě.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (12. 3. 2026)
26.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (26. 2. 2026)

Německé deníky dnes dominují tři velká témata: plánovaná reforma tzv. „zákona o vytápění“ (Gebäudeenergiegesetz), projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu Unie a rozhodnutí Bundestagu o nákupu kamikadze dronů pro Bundeswehr. Komentáře ukazují hluboké rozpory v německé klimatické politice, obavy z další polarizace Spojených států i proměnu německé obranné politiky pod tlakem války na Ukrajině. Vedle toho se otevřeně diskutuje otázka transparentnosti a efektivity veřejných výdajů v řádu miliard eur.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (17. 3. 2026)
17.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (17. 2. 2026)

Německé deníky se dnes věnují třem hlavním tématům: návrhu na omezení či zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé, debatě o posunutí hranice pro nejvyšší daňovou sazbu a pokračující diskusi o německé a evropské bezpečnostní politice po Mnichovské bezpečnostní konferenci. Tón komentářů je výrazně hodnotový – v otázce sociálních sítí převažuje snaha chránit mladé, u daní se střetává argument růstu a spravedlnosti a u obrany dominuje obava z oslabené NATO a hledání evropské alternativy. Bezpečnostní otázky přitom zůstávají nadále nejvážnějším tématem.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (16. 3. 2026)
16.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (16. 2. 2026)

Německé deníky se dnes soustředí především na vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia na Mnichovské bezpečnostní konferenci a na aktuální stav transatlantických vztahů. Vedle toho komentují evropské obranné ambice, otázku případného jaderného zajištění Evropy, tarifní dohodu ve veřejném sektoru a nové aféry kolem AfD. Tón komentářů je převážně střízlivý až skeptický: mezi Evropou a USA podle většiny listů přetrvává hluboké napětí, i když forma vystoupení byla smířlivější než v minulosti. Některé redakce zároveň konstatují, že Evropa se konečně začíná probouzet z iluzí o automatické americké ochraně.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (14. 3. 2026)
14.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (14. 2. 2026)

Německé deníky se dnes ve velké míře věnují zahájení 62. ročníku Münchner Sicherheitskonferenz a především vystoupení spolkového kancléře Friedrich Merz. Hlavním tématem je proměna transatlantických vztahů a otázka, zda je Evropa připravena stát se samostatným geopolitickým aktérem. Výraznou pozornost získává i krok amerického prezidenta Donald Trump, který zrušil vědecké stanovisko o škodlivosti emisí skleníkových plynů. Třetím okruhem je reakce Deutsche Bahn na násilí vůči vlakovému personálu po tragickém útoku na průvodčího.

Kancléř Merz a zbrojení – astronomické náklady, mizivý efekt
13.2. 2026

Kancléř Merz a zbrojení – astronomické náklady, mizivý efekt

Debata o německém zbrojení není jen vnitroněmeckou záležitostí. Pro Českou republiku jako bezprostředního souseda a člena NATO má zásadní význam. Pokud se Bundeswehr skutečně stane nejsilnější konvenční armádou EU, promění to bezpečnostní architekturu střední Evropy – od spolupráce v rámci NATO přes společné projekty obranného průmyslu až po tlak na český rozpočet. Česká vláda rovněž navyšuje výdaje na obranu a řeší podobné problémy: jak rychle utratit více peněz efektivně, jak reformovat systém akvizic a jak zajistit dostatek personálu. Německý vývoj tak představuje varování i inspiraci zároveň.

„Budeme muset převést evropské ekonomiky na válečné hospodářství,“ varuje exšéf NATO Anders Fogh Rasmussen
12.2. 2026

„Budeme muset převést evropské ekonomiky na válečné hospodářství,“ varuje exšéf NATO Anders Fogh Rasmussen

Výrok bývalého generálního tajemníka NATO Andersa Fogha Rasmussena se přímo dotýká i České republiky. Česko je průmyslová ekonomika silně navázaná na Německo – zejména na automobilový sektor, který Rasmussen výslovně zmiňuje jako kandidáta na částečný přechod k obranné výrobě. Pokud by se evropské státy skutečně vydaly cestou „válečné ekonomiky“, zasáhlo by to české subdodavatele, zbrojní průmysl i státní rozpočet. Otázka proto nezní jen, zda má Evropa zvýšit obranné kapacity, ale jak hluboko by taková transformace zasáhla ekonomiku, pracovní trh i politickou stabilitu zemí střední Evropy.

Konec poslední jaderné odzbrojovací smlouvy mezi USA a Ruskem není abstraktní geopolitická událost, ale zásadní zlom v bezpečnostním prostředí Evropy, jehož důsledky dopadají i na Českou republiku. Česko leží v srdci kontinentu, je členem NATO a zároveň zemí, která paralelně řeší rozšíření vlastní jaderné energetiky (Dukovany) a rostoucí vojenské výdaje. Rozpad kontrolního rámce nad strategickými jadernými zbraněmi znamená vyšší riziko eskalace, tlak na alianční obranu i dlouhodobou nejistotu, která se promítá do ekonomiky, investic a cen energií. Jinými slovy: to, co se dnes rozhoduje mezi Washingtonem, Moskvou a Pekingem, ovlivňuje i bezpečnost a prosperitu ČR.
7.2. 2026

„Za těchto podmínek nikdy žádná smlouva nebude.“ Medveděv odmítá americký návrh na nové jaderné odzbrojení

Konec poslední jaderné odzbrojovací smlouvy mezi USA a Ruskem není abstraktní geopolitická událost, ale zásadní zlom v bezpečnostním prostředí Evropy, jehož důsledky dopadají i na Českou republiku. Česko leží v srdci kontinentu, je členem NATO a zároveň zemí, která paralelně řeší rozšíření vlastní jaderné energetiky (Dukovany) a rostoucí vojenské výdaje. Rozpad kontrolního rámce nad strategickými jadernými zbraněmi znamená vyšší riziko eskalace, tlak na alianční obranu i dlouhodobou nejistotu, která se promítá do ekonomiky, investic a cen energií. Jinými slovy: to, co se dnes rozhoduje mezi Washingtonem, Moskvou a Pekingem, ovlivňuje i bezpečnost a prosperitu ČR.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (17. 3. 2026)
27.1. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (27. 1. 2026)

Německý tisk se dnes věnuje především třem silným tématům: energetické spolupráci států kolem Severního moře, ostré debatě o právu na práci na částečný úvazek v Německu a eskalujícím událostem ve Spojených státech, kde příslušníci imigrační služby ICE znovu zastřelili člověka. Komentáře ukazují napětí mezi klimatickou ambicí a regionálními dopady, mezi ekonomickou racionalitou a sociální realitou pracovního trhu i mezi autoritářskými tendencemi a demokratickým odporem v USA. Zvláštní pozornost je věnována také nové americké obranné strategii a dnešnímu Dni památky obětí holokaustu.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (17. 3. 2026)
20.1. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (20. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 20. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německý tisk se dnes soustředí především na prudce se vyostřující vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy v souvislosti se sporem o Grónsko a obchodními hrozbami administrativy Donalda Trumpa. Komentáře varují před slabostí Evropy, její vnitřní roztříštěností a geopolitickou zranitelností. Dalším výrazným tématem je znovuzavedení státní prémie na nákup elektromobilů, která však vyvolává rozpory i mezi zastánci ekologické transformace. Závěrem se média věnují vnitřním otázkám německé společnosti – od krize katolické církve až po politické dopady Trumpovy vlády v USA.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (16. 3. 2026)
19.1. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (19. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 19. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny? Německé noviny...

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (14. 3. 2026)
17.1. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (17. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 17. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny? Německý tisk...

Německá média konstatují: Rheinmetall získává burzovní konkurenci – a přichází z Česka
16.1. 2026

Německá média konstatují: Rheinmetall získává burzovní konkurenci – a přichází z Česka

Německá média: český zbrojní hráč pod drobnohledem Pozornost, kterou plánovaný vstup Czechoslovak Group na burzu vyvolává, se neomezuje jen na investory. Německá média sledují nástup českého zbrojního koncernu s mimořádným zájmem, a to zejména v souvislosti s proměnou evropského obranného průmyslu po ruské invazi na Ukrajinu. Téma CSG se objevuje nejen v ekonomických rubrikách, ale i v širších bezpečnostních a geopolitických souvislostech.

„Operation Arctic Endurance“: Evropské země vysílají vojáky do Grónska. Zapojí se i Německo – a nepřímo také Česko
15.1. 2026

„Operation Arctic Endurance“: Evropské země vysílají vojáky do Grónska. Zapojí se i Německo – a nepřímo také Česko

Napětí kolem Grónska se dál stupňuje. Po neúspěšném krizovém jednání mezi Spojenými státy, Dánskem a Grónskem ve Washingtonu 14. ledna se situace kolem strategicky klíčového arktického ostrova výrazně vyhrotila. Dánsko, které je podle mezinárodního práva odpovědné za obranu Grónska, proto požádalo své spojence v NATO o vojenskou podporu. Výsledkem je společná alianční operace nazvaná „Operation Arctic Endurance“, v jejímž rámci začaly evropské státy vysílat své vojáky přímo na grónské území.

První jednání USA a Dánska o Grónsku: němečtí rezervisté chtějí vyslat vojáky do Arktidy
13.1. 2026

První jednání USA a Dánska o Grónsku: němečtí rezervisté chtějí vyslat vojáky do Arktidy

Debata o budoucnosti Grónska se v posledních týdnech dramaticky vyostřila. Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně a bez obalu prohlásil, že Spojené státy Grónsko „získají tak či onak“, se téma přesunulo z oblasti politických prohlášení do roviny konkrétních bezpečnostních úvah. Do hry nyní vstupují nejen diplomaté, ale i armáda – a poprvé se otevřeně mluví o možnosti rozmístění evropských, včetně německých, vojáků přímo na grónském území.