Německá armáda Bundeswehr stojí před největším modernizačním krokem za desítky let. Z projektu s interním označením „Arminius“ se podle informací německého tisku rýsuje největší tankový a obrněný kontrakt v historii spolkové republiky, který může změnit rovnováhu sil v Evropě – a zásadně ovlivnit i bezpečnostní situaci v České republice.
Ukrajina, Trump, Putin, mírový plán, Mnichovská dohoda, appeasement, historie, Česká republika, Rusko, NATO, geopolitika, bezpečnost, Evropa
Německá politická scéna se otřásá po vystoupení předsedy Alternativy pro Německo (AfD) Tino Chrupally v populární talkshow Markus Lanz (ZDF). Jeho výroky o Rusku, NATO i sousedním Polsku vyvolaly ostré reakce nejen u politických oponentů, ale dokonce i uvnitř vlastní strany.
Rusko už je ve „Fázi 0“. Evropské bezpečnostní služby i bývalí velitelé NATO upozorňují, že Rusko již vstoupilo do tzv. „Fáze 0“ – do období, kdy probíhá systematická příprava na vyšší úroveň války. Podle amerického institutu ISW jde o koordinované kyberútoky, infiltrace, sabotáže, špionáž a narušování vzdušného prostoru pomocí dronů. Cílem je testovat odolnost NATO a zjišťovat, zda by aliance skutečně dodržela článek 5.
Politolog Świerczyński: „Nacházíme se v jakési předválečné době“ V září pronikly ruské drony do polského vzdušného prostoru. Polský analytik obrany a bezpečnosti Marek Świerczyński mluví o situaci na Ukrajině, riziku v oblasti Suwalského koridoru a o změně nálad v Polsku.
Před nadcházejícími parlamentními volbami v Česku budí největší pozornost návrat Andreje Babiše. Jeho hnutí ANO vede v průzkumech veřejného mínění s podporou okolo 30 %, zatímco vládní koalice Petra Fialy ztrácí. O tom, proč je Babiš navzdory minulým skandálům znovu favoritem a jak může po volbách ovlivnit českou zahraniční politiku, hovořil s deníkem WELT politolog Vít Dostál, ředitel think-tanku AMO (Asociace pro mezinárodní otázky).
Po hlášeném vniknutí ruských stíhaček do estonského vzdušného prostoru a incidentu u polské ropné plošiny se spojenci příští týden sejdou k konzultacím podle článku 4 Severoatlantické smlouvy. Do akce vzlétly italské F-35, švédské a finské letectvo i alianční hlídky v Pobaltí. Moskva porušení popírá.
V časovém okně přibližně 23:30–6:30 CEST (10. září 2025) polské systémy PVO zaznamenaly nejméně 19, pravděpodobně až 22–25 průniků bezpilotních prostředků z ruského útoku na Ukrajinu do polského vzdušného prostoru. Několik bylo sestřeleno; trosky dopadly na více místech v zemi a poškodily mimo jiné obytný dům, zranění ale hlášeni nejsou.
