Události posledních dnů ukazují problém, který se netýká pouze Německa, ale celé střední Evropy včetně České republiky. Extrémní vedra, rostoucí spotřeba elektřiny kvůli klimatizacím a současně nízká výroba z větrných elektráren vytvářejí situaci, kdy jsou energetické soustavy stále více závislé na záložních zdrojích.
Debata, která nyní probíhá v Německu, je mimořádně důležitá i pro Českou republiku. Německo totiž určuje tempo evropské energetické politiky a česká energetická síť je s německou úzce propojena.
Český přesah:Debata, která nyní probíhá v Německu, má přímý dopad i na Českou republiku. Česká přenosová soustava...
Rozhodnutí německé vlády o výstavbě nových plynových elektráren není jen vnitřní záležitostí Německa. Česká republika je s Německem úzce propojena jak přes společný evropský trh s elektřinou, tak přes přeshraniční přenosové soustavy. Německo přitom patří mezi cenotvorné země – změny v jeho energetické politice se dříve či později promítají i do českých účtů za elektřinu. Pokud Německo zavede nový povinný „energetický poplatek (Umlage)“, jejímž cílem bude financování záložních plynových elektráren, nelze pochybovat, že tlak na ceny elektřiny se přenese i k českým spotřebitelům a firmám. Tento článek je proto nejen zprávou o Německu, ale i předzvěstí toho, co velmi pravděpodobně čeká Česko v příštích letech.
Německý regulátor BNetzA varuje: bez 35,5 GW nových řiditelných zdrojů – zhruba 71 plynových elektráren – do roku 2035 hrozí Německu výpadky. Proč baterie nestačí a jaké dopady to má na Česko?
