Německé noviny dnes jednoznačně ovládá debata o politické budoucnosti spolkového kancléře Friedricha Merze, komentátoři současně řeší budoucí strategii Evropy vůči Rusku a Ukrajině a také komplikovaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem.
Pro českého čtenáře je na těchto dvou německých textech nejdůležitější jedna věc: válka na Ukrajině není jen vojenský konflikt na východě Evropy, ale zároveň trvalý tlak na evropskou energetiku, dopravu, průmysl a politickou jednotu. Německý případ rafinerie PCK Schwedt ukazuje, jak hluboko v evropské infrastruktuře zůstává ruský vliv i po letech sankcí. Pro Česko je to varování: nestačí jen politicky deklarovat odklon od Ruska, pokud klíčová infrastruktura, dodavatelské trasy a strategické podniky zůstávají zranitelné. Stejně tak Putinova mírnější rétorika nemusí znamenat skutečnou ochotu k míru, ale spíše další pokus rozdělit Evropu na ty, kteří chtějí tvrdý postoj, a ty, kteří by rádi „nějak jednali“.
Německá „grundsicherung“ pod tlakem: spravedlnost ano, motivace k práci chybí LAUSITZER RUNDSCHAU (Cottbus) kritizuje, že německá...
Moskva / Berlín / Ostrava 2025 – V Moskvě to znovu znělo slavnostně. Zpěv hymny, červený koberec, přítomnost kamer a potlesk v sále. Ruský prezident Vladimir Putin osobně udělil řád přátelství známému německému pianistovi a dirigentovi Justusu Frantzovi. Stalo se tak u příležitosti Dne národní jednoty, svátku, který má v Rusku symbolizovat sílu a soudržnost národa. Podle Putina oceněný „už desítky let přispívá k přátelství mezi národy Ruska a Německa a k obohacení obou kultur“.
Kreml nabízí návrat na Sachalin-1, mluví o LNG a Arktidě. USA zvažují byznys, ale chtějí mír a odklon Moskvy od Číny. Co to znamená pro Česko?
