
Babiš a podpora Ukrajiny? Co řekl v Berlíně a co říká doma
Babiš v Berlíně: „Jsme zajedno s Německem ohledně Ukrajiny“ Na společné tiskové konferenci v Berlíně vystoupili 10. 3....

Babiš v Berlíně: „Jsme zajedno s Německem ohledně Ukrajiny“ Na společné tiskové konferenci v Berlíně vystoupili 10. 3....

Německé deníky se dnes výrazně věnují čtvrtému výročí ruské invaze na Ukrajinu a vstupu války do pátého roku. Komentáře reflektují sílící únavu z konfliktu v Evropě, obavy z „vnuceného míru“ a napětí mezi EU a Maďarskem kvůli blokování sankcí a finanční pomoci Kyjevu. Dalším tématem je iniciativa spolkového ministra vnitra Dobrindta umožnit rychlejší vstup uprchlíků na pracovní trh – část tisku ji však označuje za nekonzistentní. Zahraniční rubriky pak upozorňují na eskalaci násilí v Mexiku po smrti drogového bosse.

Výrok bývalého generálního tajemníka NATO Andersa Fogha Rasmussena se přímo dotýká i České republiky. Česko je průmyslová ekonomika silně navázaná na Německo – zejména na automobilový sektor, který Rasmussen výslovně zmiňuje jako kandidáta na částečný přechod k obranné výrobě. Pokud by se evropské státy skutečně vydaly cestou „válečné ekonomiky“, zasáhlo by to české subdodavatele, zbrojní průmysl i státní rozpočet. Otázka proto nezní jen, zda má Evropa zvýšit obranné kapacity, ale jak hluboko by taková transformace zasáhla ekonomiku, pracovní trh i politickou stabilitu zemí střední Evropy.

Německý tisk se dnes věnuje především čtyřem velkým tématům: vnitřní krizi německé SPD a jejímu hledání nového programového směřování, plánované reformě nájemního práva v Německu, snahám o dosažení příměří na Ukrajině a v Gaze v souvislosti s iniciativami Donalda Trumpa a také výsledkům parlamentních voleb v Japonsku. Komentáře se pohybují mezi skepsí, obavami z politické stagnace a varováním před posilujícím nacionalismem. Německé deníky zároveň upozorňují na strukturální problémy – od krize sociální demokracie přes nedostatek bytů až po geopolitickou nejistotu.

Německý tisk se dnes soustředí především na posilování osy Berlín–Řím, která má ambici vyvažovat oslabený vliv Francie v Evropské unii. Druhým dominantním tématem jsou trilaterální rozhovory o Ukrajině v Abú Zabí, kde Evropa zůstává stranou, zatímco USA přitvrzují tlak na Kyjev. Velkou pozornost vyvolává také americký zásah do vlastnické struktury TikToku, jenž otevírá otázky koncentrace mediální moci. Závěrem rezonuje tvrdý postup americké imigrační služby ICE, který podle komentátorů překračuje hranice právního státu.

Německo teprve před několika týdny uvedlo do provozu svůj dosud nejmodernější protiraketový obranný systém Arrow 3. Ten má být klíčovým prvkem ochrany nejen samotného Německa, ale i spojeneckých států ve střední a východní Evropě před hrozbou balistických raket dlouhého doletu. Nyní se zdá, že systém mohl vůbec poprvé sehrát roli při reálném ruském raketovém útoku – byť zatím jen v rovině detekce a sledování cíle.

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 8. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny? Německý tisk...

Presseschau (16. prosince 2025) – německý tisk a český úhel pohledu Dnešní komentáře v německém tisku se...

Generálmajor Maik Keller, zástupce velitele velitelství NATO pro bezpečnostní podporu a výcvik Ukrajiny (NASATU), popsal v rozhovoru pozadí vojenské pomoci i to, proč se Ukrajině daří způsobovat Rusku tak vysoké ztráty – přestože část fronty tvoří jen malé, vysoce specializované jednotky.

Ukrajina, Trump, Putin, mírový plán, Mnichovská dohoda, appeasement, historie, Česká republika, Rusko, NATO, geopolitika, bezpečnost, Evropa

Rusko už je ve „Fázi 0“. Evropské bezpečnostní služby i bývalí velitelé NATO upozorňují, že Rusko již vstoupilo do tzv. „Fáze 0“ – do období, kdy probíhá systematická příprava na vyšší úroveň války. Podle amerického institutu ISW jde o koordinované kyberútoky, infiltrace, sabotáže, špionáž a narušování vzdušného prostoru pomocí dronů. Cílem je testovat odolnost NATO a zjišťovat, zda by aliance skutečně dodržela článek 5.

Politolog Świerczyński: „Nacházíme se v jakési předválečné době“ V září pronikly ruské drony do polského vzdušného prostoru. Polský analytik obrany a bezpečnosti Marek Świerczyński mluví o situaci na Ukrajině, riziku v oblasti Suwalského koridoru a o změně nálad v Polsku.

Před nadcházejícími parlamentními volbami v Česku budí největší pozornost návrat Andreje Babiše. Jeho hnutí ANO vede v průzkumech veřejného mínění s podporou okolo 30 %, zatímco vládní koalice Petra Fialy ztrácí. O tom, proč je Babiš navzdory minulým skandálům znovu favoritem a jak může po volbách ovlivnit českou zahraniční politiku, hovořil s deníkem WELT politolog Vít Dostál, ředitel think-tanku AMO (Asociace pro mezinárodní otázky).

V časovém okně přibližně 23:30–6:30 CEST (10. září 2025) polské systémy PVO zaznamenaly nejméně 19, pravděpodobně až 22–25 průniků bezpilotních prostředků z ruského útoku na Ukrajinu do polského vzdušného prostoru. Několik bylo sestřeleno; trosky dopadly na více místech v zemi a poškodily mimo jiné obytný dům, zranění ale hlášeni nejsou.