Patnáct let po vydání bestselleru Deutschland schafft sich ab („Německo se samo likviduje“) se Thilo Sarrazin vrací k téže látce – a říká větu, která rezonuje: „Mýlil jsem se. Vývoj je horší, než jsem předpovídal.“
V nové edici knihy ponechal původní text z roku 2010 a do něj modře vkládá aktuální stav. Tvrdí, že trendy v migraci, školství, kriminalitě či demografii se posunuly „stejným směrem, jen mnohem silněji“.

„Když čtenář uvidí modrý text, vidí současnost. A může si sám porovnat, kde jsem měl pravdu a kde ne,“ říká Sarrazin v rozhovoru.

Níže shrnujeme hlavní teze rozhovoru, který  Thilo Sarrazin aktuálně poskytl na YouTubovém kanálu – a přidáváme český přesah: čemu se vyhnout, co naopak dává smysl brát vážně a kde se česká zkušenost liší.

O čem Sarrazin mluví

1) Migrace a integrace

Sarrazin tvrdí, že masová migrace posledních let nezvýšila počet plně soběstačných lidí. Podíl těch, kteří zůstávají mimo standardní pracovní trh, je podle něj vysoký a regionálně nerovnoměrný. Výsledkem je napětí ve velkých městech a tlak na sociální systém.

„Žádná skutečná integrace do pracovního trhu se nekoná. Kdo sleduje jen titulky, má dojem, že je vše na dobré cestě,“ říká a dodává, že mimo „problémové čtvrti“ si většina společnosti změn ani nevšimne.

2) Politika bez kompasu

Silně kritizuje styl vlády Angely Merkelové – podle něj dominovalo udržení moci, nikoli strategie. Následovník Friedrich Merz je prý spíš „správce dědictví“ než architekt obratu. A obecně: politika má sklon podřizovat pravdu moci a koalicím.

3) Demografie a produktivita

Druhou osu problému vidí v ekonomice: rychle ubývá lidí v produktivním věku a růst produktivity stagnuje. Když klesá počet odpracovaných hodin a zároveň téměř neroste výkon na hodinu, ekonomika se stává plošně zranitelnou – bez prostoru pro ambiciózní sociální výdaje.

4) Co navrhuje

Na prvním místě uvádí zastavení neřízené migrace a přísné měření výsledků integrace. Dále delší pracovní život, podporu produktivity a úspornější stát. (Sám připouští, že bez změn v evropských pravidlech to nepůjde.)

Pozn.: Sarrazinovy teze jsou v Německu dlouhodobě sporné a často kritizované jako zjednodušující. Zde je prezentujeme jako jeho názor – a doplňujeme český kontext.

Český přesah: co je užitečné si z debaty odnést

A) Měřit výsledky, ne dojmy

V Česku se vede spor o migrační kvóty, pracovní víza i integraci uprchlíků. Sarrazinova výtka – „měřte, kolik lidí je po 3–5 letech soběstačných“ – dává smysl i u nás.
Doporučení: zveřejňovat srozumitelné metriky (jazykové zkoušky, zaměstnanost, příjem vs. transfery), a to po okresech. Debata pak nebude stát na pocitech, ale na číslech.

B) Školství jako pojistka

Kritika úpadku vzdělání je přenosná. Český systém bojuje s nedostatkem učitelů, regionálními rozdíly i slabší čtenářskou gramotností části žáků.
Co funguje: intenzivní čeština pro děti přistěhovalců, doučování v ohrožených regionech, stabilní standardy pro hodnocení škol. Každý procentní bod ve čtení a matematice se v dlouhém horizontu promítá do produktivity.

C) Demografie bez iluzí

Také Česko stárne. Bude méně lidí v práci a více v důchodu. Pokud si chceme dovolit silnější obranu, kvalitní zdravotnictví i školství, musí růst produktivity – jinak přijde střet priorit.
Cesty: digitalizace (méně papírování, více péče), promyšlený příliv kvalifikované pracovní síly, podpora výzkumu a rychlejší povolování investic.

D) Politika a pravda

Sarrazinova glosa, že politika často podřizuje pravdu moci, není německá specialita. V Česku se důvěra udržuje pravidlem tří věcí:

• Průběžně publikovat data a limity.
• Umět říct „tohle teď nezaplatíme“ – a vysvětlit proč.
• Trvat na hodnocení programů (co zafungovalo a co ne).

Co si z toho může posluchač či čtenář odnést

• Sarrazin varuje: Německo podceňuje náklady neřízené migrace a demografickou realitu.
• Odpovědí není panika, ale měření výsledků, posílení školství, vyšší produktivita a srozumitelná politika.
• Česko má šanci se poučit dřív, než se problémy přelijí naplno – zejména v tom, abychom rozhodovali podle dat a neztráceli výkon ekonomiky.

Přehled hlavních témat v komentářích pod videem

• Silná podpora Sarrazinovi – časté „měl pravdu / respekt / díky“.
• Kritika politiky a lídrů (zejm. Merkel, SPD; někdy i CDU/Merz) – argument „varování se ignorovala“.
• Migrace / islám / kulturní změna – obavy z „Völkerwanderung“, neintegrovaných komunit a „asyl-byznysu“.
• Pocit úpadku a beznaděje – „je to horší, než se čekalo“, úvahy o odchodu ze země.
• Návrhy řešení – tvrdší migrační režim, povinné platby do důchodového systému pro všechny, osekání dávek, „víc řádu a vyžadování integrace“.
• Kontroverze „práce do 70“ – téma vyvolává odpor („po 45 letech odpracovaných stačí“).
• Média a cenzura – kritika ARD/ZDF, zamlčování pachatelů, „přikrášlené statistiky“.
• Bezpečnost/kriminalita – anekdoty o útocích, strach o veřejný pořádek.
• Energie/klima/ekonomika – méně časté, ale zaznívá volání po jádru a kritika CO₂ daní.

Pár charakteristických hlasů:
„Sarrazin měl a má pravdu.“ · „Je to ještě horší, než předpovídal.“ · „Všichni do jedné penze – jako v Rakousku.“ · „O migraci se ve volbách nemluví – a to je problém.“

Níže je graf s četností témat (více štítků na jeden komentář):