„To je šílenství“: Na německé státní zaměstnance čeká mimořádné extrémní zvýšení platů

Rozhodnutí německého ústavního soudu o platech státních zaměstnanců okamžitě otevírá srovnání s Českou republikou. Zatímco v Německu soud jasně říká, že stát nesmí platit své úředníky, učitele, policisty či hasiče „nedůstojně“, v Česku se debata o „důstojném odměňování“ zaměstnanců státní služby pravidelně vrací hlavně při rozpočtových krizích. Německý verdikt ale posouvá spor na zcela jinou úroveň: nejde o politickou vůli, ale o ústavní povinnost státu. Pokud by podobný výklad jednou zaujal i český Ústavní soud, dopady na státní rozpočet i trh práce by byly zásadní.

V Německu se po letech sporů a jednání chystá jedna z největších změn v odměňování státních zaměstnanců za poslední dekády. O výši jejich platů tentokrát nerozhodovali politici ani odbory, ale přímo Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Ten na konci loňského roku po osmi letech právních tahanic vydal zásadní rozhodnutí: němečtí státní zaměstnanci (Beamte) jsou v mnoha případech placeni příliš málo – a tento stav je protiústavní.

Verdikt je součástí celé série rozhodnutí, která se v posledních letech zabývala platovým ohodnocením státních zaměstnanců. Nový rozsudek je ale podle DIE WELT výjimečný tím, že zásadně mění samotný způsob, jak se mají platy státních zaměstnanců (Beamten) vypočítávat.

Nové pravidlo: minimálně 80 % mediánového příjmu

Podle ústavních soudců musí být plat státního zaměstnance nově nastaven minimálně na úrovni 80 % mediánového příjmu v dané zemi. Dosud platilo pouze to, že mzda státních zaměstnanců (Beamten) musela být alespoň o 15 % vyšší než dávka Bürgergeld (německá obdoba sociální podpory).

Soud své rozhodnutí odůvodnil ústavním principem, podle něhož musí státní zaměstnanci žít „amtsgerecht“ – tedy přiměřeně své funkci a bez existenčních obav. Stát podle soudu nesmí své vlastní zaměstnance tlačit do finanční nejistoty.

Politický tlak a miliardové náklady

Téma nyní získává další dynamiku. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) oznámil, že nový platový systém má být připraven během několika týdnů. Zatímco vláda původně plánovala šetřit digitalizací a odchody do penze, nyní se naopak mluví o dodatečných nákladech kolem 1,2 miliardy eur, tedy zhruba 30 miliard korun.

Spolkové ministerstvo vnitra zatím odmítá uvést přesnější čísla, ale jedno je jisté: dopad pocítí téměř všichni státní zaměstnanci. Podle rozhodnutí soudu bylo až 95 % posuzovaných platových tříd v Berlíně pod ústavně přijatelnou hranicí.

Kolik dnes Beamte berou – a kolik by mohli dostat

Podle oficiálních platových tabulek činí základní měsíční plat v nejnižší relevantní třídě A3 přibližně 2707 eur hrubého, tedy asi 67 700 Kč. Nový způsob výpočtu ale znamená, že tato částka by měla vzrůst – a s ní i platy ve vyšších třídách, protože zákon stanovuje povinné rozestupy mezi jednotlivými úrovněmi.

Ve vyšších platových třídách tak může jít o navýšení o několik stovek eur měsíčně, tedy klidně o 10–20 tisíc korun. Navíc se počítá i s doplatky zpětně až šest let, tedy od roku 2020.

Podle odhadů činil mediánový čistý příjem v Německu v posledních letech kolem 2400 eur, tedy 60 000 Kč. Státní zaměstnanci s čistým příjmem pod 2000 eur (50 000 Kč) by po změně prakticky přestali existovat.

Rostoucí rozdíl mezi státem a soukromým sektorem

Právě zde začíná největší problém. Nová pravidla podle kritiků ještě více rozevřou nůžky mezi státní službou a soukromým sektorem. V praxi to může znamenat, že úředníci na nižších pozicích budou mít vyšší čistý příjem než kvalifikovaní řemeslníci.

Například truhlář s tříletým odborným vzděláním si podle portálu Kununu vydělá kolem 2600 eur hrubého (cca 65 000 Kč), což je přibližně 1800 eur čistého, tedy 45 000 Kč. V soukromém sektoru navíc chybí benefity, které Beamte automaticky mají: státní příspěvky, výhodnější pojištění či vyšší penze.

„Zvyšovat platy úředníkům donekonečna je šílenství“

Podnikatelka Sarna Röser, bývalá šéfka sdružení Junge Unternehmer, varuje:

„Neustálé zvyšování platů státních zaměstnanců je šílenství. Děláme ze stability větší hodnotu než z výkonu.“

Podle ní se firmy, které už dnes trpí nedostatkem pracovníků, dostanou do ještě tvrdší konkurence se státem.

Ústavní povinnost versus ekonomická realita

Zatímco podnikatelské svazy mluví o zastaralosti systému „doživotních státních úředníků“, Německý svaz státních zaměstnanců (DBB) má jasno:
Rozsudky ústavního soudu se prostě musí plnit.

Vláda má čas do března 2027, aby nové platové podmínky uvedla do praxe. Zda se jí podaří zároveň omezit počty míst a udržet rozpočet pod kontrolou, zůstává otevřenou otázkou.