Výjimečný případ ze Severního Porýní‑Vestfálska (NRW) znovu otevírá debatu o pravidlech pro dlouhodobou nemoc ve veřejné službě. Oberverwaltungsgericht – soud v Münsteru rozhodl, že učitelka pod státní službou, která byla více než 15 let v pracovní neschopnosti a pobírala plný plat, se musí podrobit vyšetření u posudkového lékaře (Amtsarzt). Verdikt je pravomocný a učitelka hradí náklady řízení.

Klíčová fakta případu

• – Místo: Severní Porýní‑Vestfálsko (NRW), Německo
• – Instituce: Oberverwaltungsgericht (OVG) v Münsteru
• – Doba pracovní neschopnosti: více než 15 let (od roku 2009)
• – Důvod uváděný v lékařských zprávách: psychické potíže, opakovaně prodlužované neschopenky
• – Země NRW nařídila vyšetření až v dubnu 2025; stížnost učitelky soud zamítl
• – Vyšetření může zahrnovat i psychiatrickou část – zejména proto, že sama předložila posudky z neurologicko‑psychiatrického centra
• – Státní zaměstnanci pod služebním zákonem (Beamte) v Německu mají neomezenou výplatu platu i po dobu nemoci; soud zdůraznil, že stát nesmí nechávat zaměstnance „plně živené bez služby“
• – Platová hladina ve které se učitelka pohybovala (Studienrätin v NRW): přibližně 5 051–6 174 € měsíčně (dle praxe)
• – Rozhodnutí je konečné; náklady řízení hradí učitelka

Co přesně soud řekl

Podle DIE WELT soud konstatoval, že dlouholeté nekonání zaměstnavatele („jahrelange Untätigkeit“) je obtížně vysvětlitelné, nicméně pravomoc nařídit vyšetření časem nezaniká. Vyšetření posudkovým lékařem je legitimní nástroj k ověření trvalé služební způsobilosti. Zvlášť u dlouhodobých absencí je stát povinen chránit veřejné prostředky a zároveň plnit svou povinnost péče vůči zaměstnanci.

Proč případ v Německu budí emoce

• Vnímání spravedlnosti: plný státní plat bez práce po tak dlouhou dobu narušuje důvěru veřejnosti.
• Systémová mezera: pokud zaměstnavatel nekoná, kontrola způsobilosti se může odkládat roky.
• Šedá zóna u psychických diagnóz: složité posudky a vysoká důkazní nejistota.

Český kontext: Co by se stalo v Česku

Čeští učitelé nejsou úředníci pod služebním zákonem („Beamte“), nýbrž zaměstnanci škol. Plný plat při dlouhodobé nemoci nepobírají. Prvních 14 dnů dostávají náhradu mzdy od zaměstnavatele (ne plnou), od 15. dne nemocenské dávky vyplácí ČSSZ. Podpůrčí doba nemocenské je zpravidla maximálně 1 rok, poté přichází v úvahu posouzení invalidity nebo jiné pracovněprávní řešení. Kontroly provádí zaměstnavatel i OSSZ a posudkový lékař může nemocenské dávky ukončit. Případ typu „15 let na nemocenské s plnou mzdou“ by tak v českém systému reálně nenastal.

Co z toho plyne

• Německo: verdikt upevňuje možnost posílat dlouhodobě nemocné státní zaměstnance k amtsarztovi i po letech nečinnosti.
• Česko: připomínka významu jasných lhůt, rychlých kontrol a provázání zaměstnavatele s posudkovou službou – zejména ve školství.

Shrnutí hlavních názorů v komentářích pod článkem v DIE WELT

• Nečinnost státu („Dienstherr“) – nejčastější výtka. Lidé nerozumí, proč úřad 15 let nic nepodnikl a teprve teď posílá učitelku k posudkovému lékaři; volají po odpovědnosti konkrétních vedoucích.
• Reforma služebního/„Beamten“ práva – mnoho hlasů chce upravit pravidla, aby se dlouhodobá plná výplata bez služby nedala roky protahovat.
• Spravedlnost vůči daňovým poplatníkům a nerovnost vůči zaměstnancům – časté srovnání s privátním sektorem (6 týdnů náhrady mzdy vs. neomezené vyplácení u úředníků).
• Podpora povinné amts-lékařské kontroly – komentující souhlasí, že po tak dlouhé době je objektivní posouzení nutné, včetně psychiatrie.
• Morální odsouzení učitelky – část diskutujících to vnímá jako zneužití systému; zaznívá i apel na rychlé vyjasnění služební způsobilosti či odchod.
• Požadavek sankcí – regres vůči odpovědným úředníkům, disciplinárky, vymáhání škody nebo vracení části peněz, pokud se prokáže pochybení.
• Menšinový názor: empatie/obrana – jednotky komentářů připomínají, že může jít o reálné psychické obtíže a že problém je primárně systémový (nastavení pravidel a kontrol).