Většina mladých Němců nehledí do budoucnosti „optimisticky“

Český přesah:
Podobné nálady lze sledovat i v České republice. Čeští mladí lidé vyrůstají ve stínu války na Ukrajině, inflace posledních let, drahého bydlení i nejistoty na pracovním trhu. Z průzkumů dlouhodobě vyplývá, že mladá generace má obavy z geopolitického vývoje, dostupnosti bydlení a kvality pracovních míst. Stejně jako v Německu však i v Česku často přetrvává silná víra ve vlastní schopnosti – mladí lidé bývají skeptičtí k vývoji společnosti, ale důvěřují svému osobnímu úsilí. Tento rozpor mezi pesimismem vůči světu a optimismem vůči vlastní budoucnosti se tak zdá být širším evropským fenoménem.

Svět působí podle DIE WELT nejistěji než kdy dříve – alespoň očima mnoha dospívajících. Války, globální krize a rostoucí politický extremismus zatemnily pohled mladé generace na budoucnost světa i Německa. Přesto však, pokud jde o jejich osobní životní vyhlídky, zůstávají překvapivě optimističtí.

Každý rok oslovuje německá zdravotní pojišťovna Barmer v rámci studie Sinus-Jugendstudie přibližně 2000 mladých lidí ve věku 14 až 17 let. Aktuální reprezentativní průzkum, realizovaný na podzim minulého roku, ukazuje, že obavy mladých opět vzrostly.

Pesimismus vůči budoucnosti světa roste

Podle studie uvedlo 56 procent dotázaných, že se na budoucnost světa dívají „spíše pesimisticky“. V roce 2021, tedy ještě před ruským útokem na Ukrajinu, to bylo 49 procent. Optimisticky hodnotí budoucnost světa jen 36 procent mladých, zatímco v roce 2021 to bylo 44 procent.

Zajímavé rozdíly se objevují podle vzdělání. Formálně níže vzdělaní respondenti ve věku 14–17 let se ukázali jako nejoptimističtější skupina – 44 procent z nich uvedlo, že hledí na budoucnost světa optimisticky, přičemž 11 procent se označilo za „velmi optimistické“.

Výrazné jsou i genderové rozdíly. Dívky hodnotí budoucnost světa v průměru o pět procentních bodů pesimističtěji než chlapci. Také starší respondenti (16–17 let) jsou skeptičtější než mladší (14–15 let).

Obavy o Německo ještě silnější

Zvlášť výrazně narostly obavy o budoucnost samotného Německa. Až 56 procent mladých uvádí, že nejsou optimističtí ohledně budoucnosti své země, přičemž osm procent je „vůbec neoptimistických“.

Ještě v roce 2021 přitom 62 procent mladých lidí vyjadřovalo optimismus ohledně budoucnosti Německa. Aktuálně tento podíl klesl o 18 procentních bodů na 44 procent. Na rozdíl od otázky budoucnosti světa zde neplatí, že by níže vzdělaní byli optimističtější – ve všech sociálně-demografických skupinách převažuje pesimismus.

Osobní budoucnost: stabilní optimismus

Navzdory rostoucím obavám o svět i Německo zůstává hodnocení vlastní budoucnosti výrazně pozitivní. Až 80 procent mladých uvedlo, že na svou osobní budoucnost hledí optimisticky. Pouze pětina respondentů má negativní očekávání.

Tento podíl se od roku 2021, navzdory válce na Ukrajině a globálním krizím, prakticky nezměnil. Navíc osobní optimismus téměř nesouvisí s pohlavím ani výrazně se vzděláním.

Podle předsedy představenstva pojišťovny Barmer Christopha Strauba mladí lidé zjevně oddělují nejistý a obtížně ovlivnitelný svět od své osobní budoucnosti, kterou mají pocit, že mohou vzít do vlastních rukou. Straub vyjadřuje naději, že tento osobní optimismus vydrží i přes globální výzvy.

Co mladé nejvíce trápí?

Největší obavy mladých vyvolávají války – 63 procent respondentů uvádí, že z nich má velké obavy. Oproti roku 2023 jde o nárůst o 10 procentních bodů.

Významným tématem zůstává také změna klimatu – 44 procent mladých uvádí, že jim způsobuje velké starosti (v roce 2024 to bylo 41 procent, v roce 2021 dokonce 47 procent). Podobně silné obavy panují z environmentálního znečištění a z politického populismu a extremismu – v obou případech 43 procent.

Z praktických životních otázek se mladí obávají zejména hledání zaměstnání (23 procent) a vzdělávání či přípravy na povolání (18 procent).

Český kontext

V českém prostředí se obavy mladých týkají podobných oblastí – válka v sousední zemi, růst cen, dostupnost bydlení a stabilita pracovního trhu. Česká republika čelí navíc silnému napětí kolem důchodového systému a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Stejně jako v Německu však i zde mladí často věří ve vlastní schopnosti uspět. Rozpor mezi skepsí vůči státu a světu a důvěrou ve vlastní budoucnost může být klíčovým znakem generace vyrůstající v době permanentní nejistoty.