Více blahobytu díky delší pracovní době: O kolik by skutečně vzrostla ekonomika?

Český přesah:

Debata o delší pracovní době, pozdějším odchodu do důchodu a vyšším zapojení seniorů do trhu práce se netýká jen Německa. Česká republika čelí velmi podobnému demografickému vývoji: silné ročníky odcházejí do penze, zatímco mladších pracovníků je méně. Už dnes se diskutuje o prodlužování věku odchodu do důchodu, vyšší motivaci pracovat i po šedesátce nebo o omezení „předčasných odchodů“. Pokud by se naplnily scénáře podobné těm německým, dopady na české HDP, státní rozpočet i důchodový systém by byly zásadní. Otázkou není, zda se pracovní trh změní, ale jak rychle a jakým způsobem.

Myšlenka je na první pohled jednoduchá: více práce znamená více růstu, vyšší příjmy státu a větší prosperitu. V německé debatě o „lifestyle zkrácených úvazcích“ a o odchodu do důchodu v 63 letech tato úvaha zaznívá stále častěji. Individuální rozhodnutí milionů lidí – pracovat méně, odejít dříve do penze nebo zůstat ekonomicky aktivní – se v souhrnu promítají do celkového výkonu ekonomiky.

Jak velký by byl skutečný efekt, pokud by Němci pracovali déle a více hodin týdně? Odpověď nabízí podle DIE WELT výpočty ekonomů z essenského institutu RWI – Leibniz-Institut für Wirtschaftsforschung. Jejich modelové scénáře ukazují, že dopady by byly výrazné – jak na hrubý domácí produkt (HDP), tak na veřejné finance.

Nevyužitý potenciál pracovní síly

Základem analýzy je odhad tzv. nevyužitého pracovního potenciálu. V Německu jde o 4,7 milionu lidí mladších 65 let, kteří jsou nezaměstnaní nebo se z jiných důvodů neúčastní pracovního trhu. K tomu ekonomové připočítávají část seniorů ve věku 65 až 74 let, kteří by potenciálně mohli pracovat.

V současnosti je z této starší věkové skupiny zaměstnáno alespoň na částečný úvazek zhruba 9 procent lidí. Pro srovnání: ve Švédsku pracuje přibližně 20 procent seniorů. Pokud by se Německo přiblížilo švédskému modelu a více lidí by pracovalo alespoň několik hodin týdně, dopady na ekonomiku by byly podle výpočtů značné.

Tři scénáře růstu

RWI pracuje se třemi modelovými scénáři, které se liší zejména počtem odpracovaných hodin.

Maximální scénář

V nejoptimističtější variantě by všichni nově zapojení lidé do 65 let pracovali na plný úvazek (40 hodin týdně) a senioři v průměru 20 hodin týdně. Výsledek?

• Trvalé zvýšení HDP o více než 12 procent.
• Odlehčení státního rozpočtu o 143 miliard eur ročně (cca 3 575 miliard Kč při kurzu 1 euro = 25 Kč).

Takový nárůst by zásadně změnil fiskální situaci země – vyšší daňové příjmy, vyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění a menší tlak na zadlužování.

Konzervativní scénář

I v nejopatrnější variantě, kdy by nově zaměstnaní pracovali v průměru 28 hodin týdně a senioři pouze 11 hodin týdně, by:

• HDP vzrostlo o více než 8 procent.
• Státní rozpočet získal téměř 100 miliard eur ročně navíc (cca 2 500 miliard Kč).

Je důležité zdůraznit, že jde o teoretické modely, které mají ilustrovat potenciál vyššího objemu práce. Nejde o konkrétní politický plán, ale o simulaci možných efektů.

Proč je růst klíčový?

Ekonomové zdůrazňují, že bez oživení růstu bude obtížné udržet životní úroveň ve stárnoucí společnosti. Vyšší ekonomický výkon je podle nich nutný, aby bylo možné:

• financovat důchodový systém,
• pokrýt rostoucí výdaje na zdravotnictví a péči,
• zvládnout investice do transformace ekonomiky a digitalizace.

V podmínkách demografického stárnutí totiž počet ekonomicky aktivních lidí klesá. V Německu dosáhl počet zaměstnaných v roce 2024 rekordních 46,1 milionu osob. Jenže silné ročníky „baby boomers“ nyní odcházejí do důchodu a mladší generace tuto mezeru plně nenahradí.

Celkový objem odpracovaných hodin už podle některých údajů mohl dosáhnout vrcholu. V roce 2024 činil 61,4 miliardy hodin, což bylo mírně méně než o rok dříve.

Nejde jen o seniory

Studie přitom nezohledňuje možnost, že by již zaměstnaní lidé na částečné úvazky pracovali více hodin. V Německu pracuje téměř každá druhá žena na zkrácený úvazek, často ne zcela dobrovolně – například kvůli nedostatku dostupné péče o děti.

Průměrná týdenní pracovní doba činila v roce 2024 podle německého statistického úřadu 34,8 hodiny. Průměr EU byl 37,1 hodiny.

Co to znamená pro Česko?

Česká republika má sice stále jednu z nejvyšších průměrných odpracovaných hodin v EU, ale čelí stejnému demografickému tlaku. V příštích letech poroste podíl seniorů a důchodový systém bude pod tlakem. Pokud by se podařilo zvýšit zaměstnanost lidí nad 60 let, případně motivovat část seniorů k částečné práci, mohlo by to významně zmírnit tlak na státní rozpočet.

V českém kontextu by růst HDP o 8–12 procent představoval dramatický skok – šlo by o stovky miliard korun ročně navíc. Debata o pozdějším odchodu do důchodu tak není jen otázkou „spravedlnosti“, ale především ekonomické udržitelnosti.

Klíčová otázka zní: jak lidi motivovat, aniž by opatření vyvolala odpor nebo sociální napětí? Samotné modely totiž neříkají, jak přesně tohoto efektu dosáhnout – pouze ukazují, jak velký potenciál se v pracovním trhu skrývá.