Česká muniční inciativa má problémy s financováním a není schopna nakoupit všechny slíbené dělostřelecké náboje. Prohrává Praha souboj s Moskvou?

Česká muniční inciativa, zahrnující koalici složenou z 18 zemí, slíbila dodat Ukrajině nejméně 800 000 dělostřeleckých granátů. Ale protože mnoho zemí přislíbené finanční částky nepřevádí, začalo docházet k revizi původního muničního cíle. Moskva především šikovně využívá toho, že Evropané neplní své sliby. Pokud muniční iniciativa v konečném důsledku selže, může to mít drastické následky.

Volodymyru Zelenskému se viditelně ulevilo, když koncem května mohl oznámit, že poprvé od začátku války si žádná vojenská brigáda nestěžovala na nedostatek munice. Ukrajinský prezident si byl jistý i pozitivním budoucím vývojem. „Všichni mají ještě před sebou hodně práce, ale česká iniciativa bude pokračovat,“ uvedl tehdy ve svém videoposelství.

Zatímco EU nesplnila svůj cíl poskytnout Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice, malá Česká republika v únoru zakročila a slíbila, že do konce roku získá 800 000 nábojů. Nemělo se jednat o novou munici, která by se měla vyrábět, ale spíše o střely dostupné k prodeji na světovém trhu. Celkem 18 zemí souhlasilo s financováním nákupní kampaně plánované Prahou. Pro Kyjev to byla dobrá zpráva.

Nyní ale české iniciativě hrozí částečný krach. Kvůli setrvačnosti některých evropských států, které své slíbené příspěvky do Prahy nepřevádějí, jsou čeští nákupčí oproti Rusku ve značné nevýhodě. Kreml dělá vše pro to, aby na světovém trhu skoupil veškerou munici, o kterou má zájem i Západ.

V nejhorším případě se ze slíbených 800 000 nábojů podaří do Kyjeva dodat jen 500 000, varoval před třemi týdny v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. „Nebudeme schopni dosáhnout našeho cíle, pokud dárcovské země nedodrží své sliby,“ řekl ministr. Z 18 zemí, které chtějí poskytnout celkem 1,5 miliardy eur, zatím slíbené peníze převedl jen zlomek z nich.

Na konci května to byly Dánsko, Nizozemsko, Portugalsko, Kanada, Německo a samotná Česká republika, jak řekl v rozhovoru pro „European“ zmocněnec české vlády pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Jak informoval český časopis Deník N, největším dárcem je Německo s 576 miliony eur. Nizozemsko přispívá 250 miliony, Dánsko a Portugalsko po 100 milionech, Kanada 36 milionů a Praha 34 milionů.

Celkem je k dispozici kolem jedné miliardy eur, což by mělo odpovídat „zajištěnému financování 500 000 nábojů“, o kterých hovoří Lipavský. Podle původních českých vyjádření stojí jeden náboj v průměru 1800 eur.

To, že do Prahy nedorazí peníze na dalších 300 000 nábojů, má své následky. Zvláštností české iniciativy je, že Praha nenechává munici vyrábět od nuly, ale skupuje stávající zásoby na světovém trhu. Česko využívá mimo jiné svých dřívějších kontaktů ze sovětské éry k získávání 122 mm granátů pro stará sovětská vojenská zařízení, která jsou stále k dispozici v bývalých státech Varšavské smlouvy a jsou velmi potřebná i na Ukrajině.

Země původu munice jsou přísně tajné. „Nechceme o tom hovořit, protože ve světě jsou partneři, kteří nechtějí, aby bylo zveřejněno, že podporují Ukrajinu,“ řekl deníku WELT estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Nejspíše se jedná ale o země jako Jižní Afrika, Turecko a Indie. Mezi možnými prodejci je také Srbsko a Pákistán.

Na trhu jsou k dispozici 1,5 až dvě miliardy nábojů

Jasné však je, že do těchto zemí má přístup nejen Praha, ale i samotná Moskva. „Kontaktujeme partnera, který má munici, kterou chceme poslat na Ukrajinu. A pokud budeme mít v tuto chvíli dost peněz na to, abychom zaplatili zálohu rychleji než ruská strana, zbraně dostanou ukrajinské ozbrojené síly,“ uvedl český pověřenec pro Ukrajinu Kopečný. V opačném případě dají Rusku přednost.

Pro českou muniční iniciativu je pomalé tempo dárcovských států problémem, který znamená okamžité nevýhody pro Ukrajinu. „Pokud munici nekoupíme my, nakoupí ji Rusko,“ řekl estonský ministr obrany. „Po celém světě jsou zásoby munice, o které soupeří Ukrajina a Rusko. Munice bude nakonec použita na Ukrajině. Jedinou otázkou je, kterou stranou konfliktu,“ řekl Pevkur.

„Jediným úzkým hrdlem jsou peníze,“ řekl Kopečný. S více zdroji by mohlo být na Ukrajinu dodáno „několik milionů“ dalších granátů ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Ve skutečnosti bylo na světovém trhu identifikováno 1,5 až 2 miliardy nábojů, které by bylo možné potenciálně zakoupit.

Estonská strana v dubnu uvedla, že identifikovala dokonce 2,5 miliardy nábojů, které by mohly být potenciálně zakoupeny pro Kyjev. Aby k tomu ale došlo, museli by se evropští partneři dohodnout na rychlejším financování, jinak Moskva udeří jako první.