Konečně pozitivní článek o Česku v německém tisku, aneb Němci píší o tom, jak se Čechům podařilo integrovat statisíce Ukrajinců

Česko jako vzor Evropy

Německý novinář  Tobias Kaiser z deníku DIE WELT komentuje, že Česká republika přijala – vzhledem k počtu obyvatel – nejvíce ukrajinských uprchlíků ze všech zemí EU. A přesto situaci zvládla s mimořádnou efektivitou.
Zatímco v jiných zemích, zejména v Německu, se téma integrace stává politickým problémem, v Česku se stalo příkladem zvládnuté solidarity i pragmatismu.

Po ruské invazi vzniklo v Praze na okraji parku improvizované středisko KACPU. Dnes už je téměř prázdné. Důvod?
Většina uprchlíků se integrovala – našla si práci, bydlení a děti chodí do škol.
Jen v Praze vzrostla populace o deset procent, ale systém se nezhroutil.

Více práce, méně dávek

Zatímco v Německu z 1,2 milionu uprchlíků pobírá 720 tisíc lidí sociální dávky, v Česku je přístup opačný:
Kdo tu chce žít, musí pracovat.
Podpora v nezaměstnanosti pro uprchlíky činí v přepočtu zhruba 200 eur (asi 5 000 Kč), což znamená, že většina Ukrajinců si práci našla – a to rychle.

Podle průzkumu agentury CVVM má 70 % ukrajinských uprchlíků v Česku zaměstnání, a to většinou na plný úvazek. Pouze 11 % je registrováno jako nezaměstnaní.
Až 91 % z nich si své bydlení platí samo.
Tento přístup – kombinace minimální podpory a otevřeného pracovního trhu – vedl k výsledku, který dnes obdivují ekonomové i OECD.

Klíč k úspěchu: práce a jazyk

Čeština je ukrajinštině blízká, což pomohlo při integraci.
Dvě třetiny uprchlíků uvedly, že se dokážou domluvit a rozumí psaným textům, tedy dosahují jazykové úrovně B1 a vyšší.
Mnoho z nich pracovalo v Česku už před válkou – převážně muži. Po roce 2022 přicházely především ženy a děti, které našly zázemí díky už existujícím komunitám.

Podle ekonomů z OECD byla klíčová také legislativa:
Uprchlíci získali okamžitý přístup k práci, zdravotní péči, školám i sociálnímu pojištění.
„To bylo rozhodující pro rychlou integraci,“ vysvětluje profesorka Kateřina Ženková z Ostravské univerzity.

Pragmatická solidarita

Tento model stojí na jednoduchém principu:

„Kdo chce v Česku žít, musí společnosti přinášet užitek,“
říká profesor Michal Plaček z Karlovy univerzity.

Díky nízké nezaměstnanosti (2,8 % podle Eurostatu) český pracovní trh uprchlíky přijal s otevřenou náručí.
Ti pracují ve stavebnictví, průmyslu i zdravotnictví – často pod svou kvalifikací, ale ekonomicky se zapojují.
Podle statistik vydělali uprchlíci státu více, než kolik dostali na podpoře:

Za první čtvrtletí 2025 vydalo Česko 3,8 miliardy Kč na pomoc,
ale vybralo 6,9 miliardy Kč na daních a odvodech.

Zůstat natrvalo

Pouze jeden z pěti Ukrajinců plánuje návrat domů.
Většina se chce usadit v Česku natrvalo.
Děti chodí do českých škol, i když některé mají problémy s jazykem nebo výukou na dálku z Ukrajiny.

Profesor Plaček upozorňuje, že dalším úkolem je posílit výuku češtiny, uznávání kvalifikací a přístup ke kvalitnějším pracovním pozicím.
„Je potřeba, aby zkušení lidé nedělali podřadné práce – jinak přijdeme o jejich potenciál,“ říká.

Poučení pro Německo

Zatímco Německo sází na dlouhodobé kurzy a kvalifikační programy, Česko zvolilo jinou cestu – rychlý vstup do pracovního života.
OECD upozorňuje, že český model sice klade větší tlak, ale přináší rychlejší výsledky.

Pragmatický přístup, minimální byrokracie a důraz na vlastní odpovědnost se ukázaly jako klíčové.
Česko tak – poprvé po dlouhé době – udává Evropě tón.

AKTUALIZACE (27. října 2025): Jak reagují Němci na článek o Česku v deníku Die Welt

Když německý deník Die Welt zveřejnil reportáž „Vorbild Tschechien – wie das Nachbarland hunderttausende Ukrainer integriert“, článek se rychle stal jedním z nejdiskutovanějších textů dne.
Pod příspěvkem se objevilo více než 300 komentářů, které ukázaly hluboký rozdíl mezi tím, jak Česko a Německo přistupují k integraci uprchlíků – a jak to sami Němci vnímají.

Zatímco samotný článek Die Welt chválí Česko za pragmatický přístup („Tschechien meistert die Integration mit Bravour“), čtenáři v komentářích obracejí pozornost k sobě – k problémům německého sociálního systému, migrační politiky a byrokracie.

Co vyjadřovali Němci v komentářích nejčastěji

Hlavní motiv komentářů	Podíl reakcí	Typické výroky
Kritika německého sociálního systému („Bürgergeld“) a nízké motivace k práci	34 %	„Wir pimpern die Menschen mit zu viel Geld“, „Leistung lohnt sich nicht mehr“
Obdiv k českému modelu – tlak k práci, menší byrokracie, realismus	22 %	„Von Tschechien lernen heißt Sozialstaat für Arbeitsfähige reduzieren“
Frustrace z migrace obecně, často s předsudky vůči Ukrajincům	21 %	„80 % der Ukraine ist in Frieden“, „Die Ukrainer leben vom Bürgergeld sehr gut“
Věcná a analytická diskuse (jazyk, školství, pracovní trh, srovnání dat)	13 %	„Wie sieht es in Tschechien mit Kinderbetreuung und Sprachkursen aus?“
Podpůrné a empatické reakce vůči Česku i Ukrajincům	10 %	„Endlich ein Land, das hilft, ohne sich selbst zu verlieren“

Redakční komentář nemeckezpravy.cz:

Diskuze pod článkem Die Welt ukazuje, že Česko se stalo pro část německé veřejnosti symbolem efektivity a zdravého rozumu.
Tento pohled je sice zjednodušený, ale vypovídá o hlubší věci – o únavě německé společnosti z dlouhodobých krizí, od migrace přes byrokracii až po stagnující pracovní motivaci.

Zatímco v Česku se podpora uprchlíků opírá o princip „pomoc ano, ale s odpovědností“, německý model stále balancuje mezi solidaritou a systémovou neefektivitou.

Zajímavost pro čtenáře:

Článek Die Welt o Česku byl mezi nejčtenějšími ekonomicko-společenskými texty dne v Německu.
Do 24 hodin od publikace získal přes 40 000 zobrazení a stovky komentářů, přičemž výraz „Tschechien meistert die Integration“ se stal vyhledávaným klíčovým výrazem na Google News DE.