Ukrajinské drony ochromují ruské rafinerie. Proč může být zima 2025 pro Kreml nejtvrdší? Přinášíme přepis videa od elitního analytika Marka Reichera

Během tří nocí na přelomu 28.–30. srpna 2025 zasáhly ukrajinské drony a sabotáže několik klíčových míst ruské palivové infrastruktury – rafinerie v Samaře (Kuibyšev/Novokuibyševsk), Krasnodaru (Afipskij) a Syzraňi, železniční depa a dokonce i radar S-400 na okupovaném Krymu. Podle ruských proválečných komentátorů jde o nejúspěšnější kampaň proti ruské energetice od začátku války: kapacity stojí, morálka na frontě klesá a vzdušná obrana „mele z posledního“. Přinášíme shrnutí, proč je to důležité – a co z toho může dopadnout i na Česko.

Tento článek vychází z detailního přepisu videa německého analytika Marka Reichera (srpen 2025). Popisované události se opírají o záběry GUR a ruské blogerské zdroje; některá tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Co se stalo během 72 hodin

• 28. srpna: vlna útoků drony na rafinerie Kulbyšev/Novokuibyševsk (Samara) a Afipskij (Krasnodar). Zasažena byla i železniční stanice v Samaře a základna vlakových souprav ve Volgogradu. Očití svědci hlásili desítky zásahů; na sociálních sítích kolovala čísla 17–29 zásahů a více velkých požárů.
• 29. srpna: GUR zveřejňuje záběry z Krymu – noční útok na radar 91N6E patřící k systému S-400 „Triumf“. Paralelně ukrajinská rozvědka publikuje video sabotáže železničních cisternových vozů hluboko v Rusku (cca 800 km od fronty).
• 30. srpna: hoří Krasnodar i Syzraň; zasažené provozy hlásí zastavení produkce. Podle Reichera jde o posun od „viditelného ohně“ k neviditelnému výpadku ve zpracování ropy a ropných produktů, který tlačí na zásoby a logistiku.

Klíčové je načasování – opakované „roje“ a vlny útoků mají zdržovat obnovu. I když se požár rychle uhasí, testy, výměny senzoriky, revize energií a kabeláže drží linky mimo provoz. Čas je zbraň.

Proč jsou rafinerie Achillovou patou

Reicher odhaduje, že kvůli útokům a opravám byl v srpnu mimo provoz v průměru zhruba pětinový podíl ruských zpracovatelských kapacit, po posledních úderech přes 22 %. Důležité není „jmenovité maximum“ závodů, ale reálná dostupná výroba benzínu, nafty a petroleje – to, co drží vnitrozemskou logistiku a armádní zásobování.

Armáda bude mít přednost. Jakmile se ale víc paliva „vysaje“ do vojenských skladů, civilní trh (a tím i morálka a produkce v týlu) začne trpět. Zásobní depa a cisternové vlaky se přitom stávají dalším cílem.

„Protizdušná obrana zkolabovala.“ Co říkají ruští milbloggeři

Nejloajálnější prokremelští komentátoři hlásí otevřenou frustraci:

• Waffenbrüder: útoky na rafinerie „podkopávají morálku“ – zatímco vojáci v zákopech šetří náboji, „doma hoří jedna rafinerie za druhou“.
• Alexander Charčenko: „Máme prostředky, ale nemáme systém ani odpovědnost.“ Ptá se, proč nikdo nenese následky za sérii zásahů „pomalými“ drony.
• Sergej Kostjasnikov: ironicky mluví o „ukrajinském šrotu“, který po čtyřech letech války stále trefuje rafinační jednotky.
• „Starší než Edda“ a „Russian Engineer“: kritizují kompetenční chaos mezi ministerstvy a Rosgvardijou, navrhují mobilní protidronové palebné týmy, radary, hlídkové vrtulníky.
• Rybar (Rebar): chce vrátit Mi-24 k ochraně rafinerií – prý levnější než další ztráty výroby.

Reicher oponuje: i kdyby Kreml reorganizoval velení, prostě nemá dost prostředků, aby pokrýval gigantický vzdušný prostor i roztroušené cíle. Rozhodující je strategická vyčerpatelnost – zdroje nejsou neomezené.

Zima jako síla násobící ruské problémy

V letech 2022–2023 útočilo Rusko na ukrajinskou energetiku v zimě, aby „zmrazilo“ města. Teď se role obracejí. Pokud budou útoky pokračovat, zranitelné nebudou jen rafinerie a železniční zásobování; Reicher naznačuje i plynové „tepny“. Kombinace mrazu, vyšší spotřeby a dlouhých oprav může vyvolat palivové výpadky a politický tlak v ruských regionech.

Co z toho plyne pro Česko

• Ceny: Česko nakupuje paliva podle rotterdamských kotací a navázaných marží. Zásahy do ruské produkce – i když EU ruské produkty z velké části nebere – mohou zvednout světové ceny produktů, což se promítne do cen u pump.
• Ropa vs. produkty: Domácí rafinerie Litvínov a Kralupy jsou dnes diverzifikované, přesto jakákoli turbulence (produkty z Asie, Blízkého východu, zátěž lodní dopravy) zvyšuje volatilitu.
• Bezpečnost: Útoky ukazují, že kritická infrastruktura – rafinerie, depa, elektrické rozvody – je zranitelná. To je relevantní i pro ochranu českých energetických uzlů (perimetry, protivzdušná a antidronová ochrana, redundance napájení).

Rychlé shrnutí

• Série úderů 28.–30. 8. zasáhla Samarský klastr, Krasnodar, Syzraň, železniční logistiku a radar S-400.
• Reálně mimo provoz je podle odhadu >22 % ruské zpracovatelské kapacity.
• Ruská protivzdušná obrana má problém pokrýt hluboké týl; i ruští prováleční blogeři mluví o systémovém selhání.
• Čas pracuje pro Kyjev: opakované vlny útoků brání opravám a zvyšují tlak na zásoby – s vyhlídkou na zimní efekt.
• Dopad na Česko: spíš přes světové ceny paliv a poučení pro ochranu infrastruktury.