Merkelová dostala evropské vyznamenání. V Pobaltí a Finsku ale sílí kritika její politiky vůči Putinovi

Český přesah:
Debata kolem Angely Merkelové je mimořádně důležitá i pro Českou republiku. Právě politika bývalé německé kancléřky totiž výrazně ovlivnila energetickou i bezpečnostní situaci celé střední Evropy. Projekty jako Nord Stream 2 dlouhodobě obcházely země střední a východní Evropy včetně Česka a posilovaly energetickou závislost Německa na Rusku. Kritika z Polska, Estonska nebo Finska proto dnes rezonuje i v českém prostoru, kde část politiků a expertů už řadu let tvrdí, že Berlín podcenil bezpečnostní riziko Ruska a příliš věřil ekonomické spolupráci s Vladimirem Putinem. Současná válka na Ukrajině pak podle mnoha kritiků ukázala, že část tehdejší německé politiky byla strategickým omylem s celoevropskými důsledky.

Kancléřka Merkelová obdržela Evropský řád za zásluhy

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová obdržela Evropský řád za zásluhy, který jí udělil Evropský parlament. Ocenění má podle Bruselu připomínat osobnosti, které se významně zasloužily o Evropskou unii a její hodnoty. Jenže právě toto rozhodnutí nyní vyvolává silnou kritiku především ve Finsku a pobaltských zemích. Tamní bývalí vojenští představitelé a politici totiž podle DIE WELT tvrdí, že Merkelová svou politikou vůči Rusku přispěla k vytvoření podmínek, které nakonec vedly až k válce na Ukrajině.

Evropský parlament letos ocenil více než dvacet osobností. Nejvyšší stupeň vyznamenání kromě Merkelové získal také:

• bývalý polský prezident Lech Wałęsa,
• a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Právě zařazení Merkelové po bok Zelenského ale v některých evropských zemích vyvolalo ostré reakce. Kritici tvrdí, že bývalá německá kancléřka nese část odpovědnosti za dlouhodobé podceňování ruské hrozby.

Nesouhlas s oceněním Merkelové

Velmi ostře se proti ocenění Merkelové vymezil bývalý šéf finské vojenské rozvědky Pekka Toveri, který dnes působí jako europoslanec za Evropskou lidovou stranu. Podle něj vysílá ocenění Merkelové „špatný signál“ o bezpečnostním myšlení Evropské unie.

Toveri tvrdí, že právě německá politika posledních let:

• posilovala ekonomickou závislost Evropy na Rusku,
• podporovala iluzi, že s Putinem lze dlouhodobě spolupracovat,
• a přehlížela varování zemí východní Evropy.

Podle něj Merkelová patřila mezi hlavní evropské politiky, kteří přispěli k situaci, jež nakonec vedla k ruské agresi proti Ukrajině.

Velkou pozornost nyní vyvolal i rozhovor Merkelové pro maďarské médium z minulého roku. Bývalá kancléřka v něm tvrdila, že v létě 2021 společně s Francií navrhovala summit EU–Rusko, který ale údajně zablokovalo Polsko a pobaltské státy.

Merkelová tehdy uvedla:

„Nakonec se summit neuskutečnil a poté začala Putinova agrese.“

Právě tato slova vyvolala v Pobaltí a Polsku mimořádně silné pobouření. Kritici tvrdí, že Merkelová tím nepřímo naznačila, že válce bylo možné zabránit větší vstřícností vůči Moskvě.

Pekka Toveri nyní tato vyjádření označil za:

• „naprostý nesmysl“,
• a dokonce za argumentaci připomínající kremelskou propagandu.

Podle něj je absurdní tvrdit, že příčinou války byla absence dalšího summitu s Putinem nebo rozšiřování NATO na východ.

Toveri upozorňuje, že:

• Putinova agrese nebyla důsledkem nedostatku diplomacie,
• ale naopak důsledkem přílišné víry Západu v to, že Rusko lze změnit obchodem a dialogem.

Ještě tvrdší slova zazněla z Estonska. Bývalý vrchní velitel estonské armády Riho Terras označil Merkelové výroky za:

„prostě ubohé“.

Podle něj Merkelová poškozuje jednotu Evropské unie tím, že přenáší část odpovědnosti na země východní Evropy, které před Ruskem dlouhodobě varovaly.

Terras dokonce přirovnal Merkelovou k bývalému německému kancléři Gerhardu Schröderovi, který je známý svými velmi úzkými vazbami na Vladimira Putina a ruský energetický sektor.

V Estonsku se podle Terrase objevovaly spekulace, že:

• Putin vnímal Merkelovou jako političku,
• kterou lze přes ekonomické vztahy a energetiku postupně ovlivňovat podobně jako Schrödera.

Velká část kritiky se soustředí hlavně na projekt Nord Stream 2. Tento plynovod měl přímo propojit Rusko s Německem po dně Baltského moře a výrazně zvýšit dodávky ruského plynu do Evropy.

Kritici dnes tvrdí, že právě Nord Stream 2 se stal symbolem:

• strategické naivity,
• přílišné důvěry v Moskvu,
• a podcenění bezpečnostních rizik.

Podle Riho Terrase Německo ani po anexi Krymu v roce 2014 nepochopilo, že Rusko představuje dlouhodobou hrozbu. Naopak pokračovalo v prohlubování energetické spolupráce s Kremlem.

Debata kolem Merkelové zároveň odráží širší evropský problém:

• jak hodnotit politiky, kteří dlouhá léta prosazovali dialog s Ruskem,
• ale jejichž strategie se po roce 2022 začala jevit jako zásadní omyl.

Zatímco část západní Evropy stále zdůrazňuje Merkelové roli při stabilizaci EU během migrační krize nebo eurokrize, východní Evropa stále silněji připomíná:

• energetickou závislost na Rusku,
• podcenění Putinových ambicí,
• a ignorování varování z Polska či Pobaltí.

Právě proto dnes ocenění Merkelové vyvolává tak rozdílné reakce napříč Evropou.