Rekord následných žádostí o azyl v Německu. Poprvé od roku 2007 převýšily ty prvotní – tahounem jsou afghánské ženy

Počet prvotních žádostí o azyl v Německu podle DIE WELT výrazně klesá, zato počet následných žádostí (tzv. Asylfolgeanträge) v srpnu vystřelil na historické maximum. Podle spolkového úřadu BAMF za tím stojí především afghánské žadatelky – a důležitou roli hraje i loňský rozsudek Soudního dvora EU.

Co říkají nová čísla BAMF

• V srpnu 2025 podalo u BAMF 8 779 osob následnou žádost o azyl – nejvíce v historii za jediný měsíc.
• Leden–srpen 2025:25 766 následných žádostí.
  • Pro srovnání: celý rok 2024 – 21 194, rok 2023 – 22 795.
• Prvotní žádosti v posledních měsících klesají: v srpnu 2025 jich bylo 7 803 (v lednu ještě 14 920).
• Výsledek: poprvé od roku 2007 bylo v Německu podáno více následných než prvotních žádostí.

Co je „následná žádost“

Za následnou žádost BAMF považuje situaci, kdy člověk po ukončeném azylovém řízení znovu požádá o ochranu. Typicky jde o osoby s dřívější zamítnutou žádostí nebo s neúplným statusem ochrany.
BAMF nové řízení otevře jen tehdy, pokud žadatel prokáže významnou změnu poměrů v zemi původu. V opačném případě je následná žádost odmítnuta jako nepřípustná.

Proč tolik afghánských žen

BAMF uvádí, že růst táhnou zejména Afghánky: z více než 25 tisíc následných žádostí podaných letos do konce srpna připadá 9 139 právě na ženy z Afghánistánu; další žádosti podávají i jejich děti. Ve stejném období loňska to bylo pouze 221 afghánských žen.

Mnohé z nich dosud měly v Německu jen subsidiární ochranu (uděluje se, pokud sice nejde o „klasické“ pronásledování ve smyslu Ženevské úmluvy či azylového práva, ale v zemi původu hrozí vážné nebezpečí, např. kvůli občanské válce). Subsidiárně chráněné osoby mají omezená práva – např. nemohou (nově rozhodnutím černo-červené koalice) slučovat rodiny.

Zásadní dopad rozsudku Soudního dvora EU

BAMF vysvětluje mimořádný nárůst i zhoršením postavení žen a dívek v Afghánistánu po převzetí moci Tálibánem. Odkazuje na rozsudek SDEU ze 4. října 2024, podle něhož diskriminační opatření a zákony Tálibánu vůči ženám dosahují intenzity „pronásledování“. To může otevřít cestu k plné uprchlické ochraně podle Ženevské úmluvy.
„Vysoký počet následných žádostí lze považovat za důsledek tohoto rozsudku,“ uvedl BAMF. EU azylová agentura ve své analýze připomíná, že ženy v Afghánistánu mají silně omezený pohyb, svobodu projevu, a např. i zákaz veřejného zpěvu.

Pozn.: Čísla a citace vycházejí z aktuální statistiky německého Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF).