Německo škrtá „budoucnost“. Ministryně Reiche plánuje omezit peníze na inovace a novou mobilitu – co to znamená pro Česko

Podle interních podkladů chce německé ministerstvo hospodářství vedené Katherinou Reiche (CDU) do roku 2029 snížit výdaje na inovace, technologie a novou mobilitu téměř o pětinu. Pod tlakem jsou zejména podpory pro firmy a výzkum & vývoj, výjimkou má být jen několik programů pro malé a střední podniky. Protože je Německo největším obchodním partnerem ČR, dopad může být vidět i na českých dodavatelských řetězcích, společných projektech a zakázkách pro automotive, energetiku a IT.

Co přesně má Německo omezit

• Ministerstvo musí v horizontu čtyř let ušetřit zhruba 17 % svého rozpočtu.
• V „Obergruppe 68“ – kapitole, z níž jdou dotace podnikům na výzkum a vývoj – má nastat každoroční plošné krácení (indicativně cca 0,85 % v 2026, 2,33 % v 2027, 4,16 % v 2028, 4,63 % v 2029).
• V rámci kapitoly „Inovace, technologie a nová mobilita“ (asi polovina rozpočtu resortu) se počítá s poklesem o ~20 % proti letošku – zhruba na 3,52 mld. € v 2029.
• Příklady dotčených položek:
  • „Initiative Industrie 4.0“ má spadnout z ~83 mil. € na 5,7 mil. € (2027).
  • „Zukunftsfonds Automobilindustrie“ má být zmrazen poblíž 100 mil. € ročně.
  • „Industriální výzkum pro firmy“ má mírně klesnout (~–1,5 % na 242,2 mil. €).

Co má naopak posílit

• ZIM – Zentrale Innovationsprogramm Mittelstand (inovace pro MSP): navýšení až na ~560 mil. € (2027).
• Start-up Strategie: dvojnásobek na ~10 mil. € (2027).

• Plattform Industrielle Bioökonomie: navýšení z ~14 mil. € na ~16,6 mil. € (2027).

Ministerstvo potvrzuje plošné procentní krácení s tím, že přesné částky budou ještě vyjednány v dalších rozpočtových kolech. Část snížení připisuje i návratu položek na úrovně před covidovými balíčky.

Proč to Německo dělá

• Rozpočet spolkové vlády má výrazné deficity (v roce 2026 chybí přes 34 mld. €, v letech 2027–2029 dohromady až 172 mld. €).
• Ministerstvo financí vyzvalo resorty k návrhům úspor; hospodářství reaguje škrty hlavně v dotačních kapitolách.

Co z toho plyne pro Česko

1) Automotive a strojírenství:
Zmrazení „Zukunftsfonds Automobilindustrie“ a škrty v „Industrie 4.0“ mohou přibrzdit modernizační projekty německých výrobců (elektrifikace, digitalizace výroby). Řada českých firem (dodavatelé komponentů, robotiky, softwaru, tooling) je na těchto investicích přímo závislá.

2) Společné výzkumné projekty:
Krácení podpory pro průmyslový výzkum může zredukovat přeshraniční konsorcia (Horizon/ERA, bilaterální programy), v nichž participují české univerzity a výzkumné organizace. Vyšší šanci na přežití mají projekty napojené na MSP (ZIM) – to je pro české malé dodavatele současně příležitost (spolufinancované piloty, testbedy).

3) Energetika a nová mobilita:
Tempo zavádění vodíkových, bateriových a smart-grid řešení může být v Německu opatrnější. To se může projevit v poptávce po českých subdodávkách, ale také v cenách technologií (menší tlak na kapacity = méně přehřátý trh).

4) Investice a plánování:
Německé firmy mohou posouvat CAPEX a být konzervativnější v objednávkách. Pro české podniky dává smysl diverzifikovat – vedle německého trhu víc cílit na sever Evropy, Francii a domácí projekty (komunální energetika, digitalizace výroby).

5) Příležitost v MSP:
Protože ZIM roste, vyplatí se českým malým a středním firmám hledat německé partnery–MSP, kde je vyšší pravděpodobnost financování (prototypy, zkušební série, software pro výrobní linky).

Kdo vyhrává / kdo tratí (stručně)

Vyšší priorita / šance:

• MSP (ZIM), start-upy, bioekonomika.

Pod tlakem:

• Velké rámcové programy Průmysl 4.0, modernizace automotive, část průmyslového R&D mimo MSP.

Co sledovat dál

• Podzimní rozpočtová jednání v Berlíně a konečné číselníky jednotlivých kapitol.
• Reakce automobilek a jejich CAPEX plány na 2026–2029.
• Podmínky výzev ZIM a možnost zapojení českých partnerů.
• Rozhodnutí EU o průmyslových a inovačních nástrojích – jestli Brusel částečně zalepí německé škrty.