V Německu výrazně přibývá bezdětných mužů. U třicátníků se založení rodiny posouvá stále dál

Čtyři z deseti dospělých mužů v Německu podle nové analýzy nemají vlastní děti. Mezi 30–34letými je bezdětných 69 procent a mezi 35–39letými 54 procent. Data ale neznamenají, že všichni tito muži zůstanou bezdětní natrvalo – stále větší část rodičovství pouze odkládá. EUROPE SAYS

PEREX

Podíl mužů bez dětí v Německu za poslední desetiletí výrazně vzrostl, zejména ve věku, kdy se tradičně zakládaly rodiny. Socioložka Claudia Rahnfeld upozorňuje na kombinaci pozdější ekonomické stabilizace, problémů s bydlením, menšího počtu stabilních partnerství a proměny očekávání od mužů i žen. Kontroverznější část jejího výkladu se týká partnerství: podle ní vzdělanější a ekonomicky nezávislé ženy stále méně akceptují vztahy, které nepovažují za rovnocenné.

Čtyři z deseti mužů nemají děti. Samotné číslo ale může klamat

Podle údajů GESIS – Leibnizova institutu pro sociální vědy, které byly původně zpracovány pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung, nemá v Německu vlastní děti přibližně 40 procent mužů starších 18 let. V roce 1980 jich bylo necelých 34 procent. EUROPE SAYS

Ještě výraznější změna je patrná mezi muži ve třiceti letech. U věkové skupiny 30 až 34 let vzrostl podíl bezdětných ze 42 na 69 procent. Mezi 35 až 39 lety ze 22 na 54 procent. EUROPE SAYS

Právě věkové rozložení je pro správnou interpretaci zásadní. Označení „40 procent mužů je bezdětných“ neznamená, že čtyři z deseti mužů nikdy otcem nebudou. Statistiky zachycují současný stav a současně ukazují, že se rodičovství posouvá do vyššího věku.

To je důležitější informace než samotná celková čtyřicetiprocentní hodnota.

Stabilní vztah, příjem a bydlení přicházejí později

Profesor­ka aplikovaných sociálních věd Claudia Rahnfeld z Duale Hochschule Gera-Eisenach vidí za vývojem několik faktorů současně. Její akademickou pozici a zaměření na sociální nerovnost, genderové vztahy a životní rozhodování potvrzuje i její univerzita. new.dhge.de

V rozhovoru pro WELT upozorňuje především na to, že stabilní partnerství a ekonomické zabezpečení, které mnoho lidí považuje za předpoklad založení rodiny, nastávají později. Delší studium a pomalejší profesní etablování posouvají okamžik, kdy se lidé cítí připraveni mít děti.

Do toho podle Rahnfeld vstupuje drahé bydlení a série ekonomických a geopolitických krizí. Některé páry podle ní odkládají druhé dítě, protože nemají dostatečný příjem nebo nenajdou vhodný větší byt. Jde o její interpretaci příčin, nikoli o závěr, který by samotná statistika GESIS dokazovala.

Dalším signálem je ubývání stabilních partnerství. Podle údajů citovaných v souvislosti s analýzou žilo v roce 1986 ve věku 35 až 39 let v pevném partnerském vztahu 93 procent mužů, zatímco v roce 2024 to bylo 79 procent. Presse Augsburg

Moderní otec má podle očekávání zvládnout dvě role najednou

Změnilo se i to, co společnost od otců očekává.

Tradiční požadavek, aby muž dokázal rodinu ekonomicky zabezpečit, podle Rahnfeld nezmizel. Současně se ale očekává, že bude stejně jako matka přítomný při výchově, převezme významnou část péče o děti a bude se podílet na chodu domácnosti.

Tento rozpor není pouze její subjektivní postřeh. Německý Väterreport 2023 uvádí, že přibližně každý druhý otec by chtěl převzít polovinu péče o dítě, ve skutečnosti se takové rozdělení podaří jen zhruba každému pátému. BMBFSFJ

Rahnfeld upozorňuje také na pracovní prostředí. Muži, kteří chtějí dlouhou rodičovskou dovolenou nebo omezit pracovní dostupnost kvůli rodině, podle ní mohou narážet na podobné profesní překážky, které dlouhodobě řeší ženy.

Nejméně vzdělaní a hůře situovaní muži mohou mít při hledání partnerky nevýhodu

Nejvýraznější – a současně nejspornější – část Rahnfeldové argumentace se týká změny partnerství.

WELT jí připomněl populární tvrzení z internetového prostředí, podle něhož „80 procent žen vybírá 20 procent mužů“. Rahnfeld tuto představu jednoznačně odmítá jako vymyšlenou.

Za reálnější mechanismus považuje takzvanou socioekonomickou selekci partnera. Podle ní ženy častěji hledají muže s podobnou úrovní vzdělání, životního stylu či ekonomického postavení. S rostoucím vzděláním a ekonomickou nezávislostí žen současně mizí důvod zůstávat ve vztahu, který žena nepovažuje za rovnocenný.

Rahnfeld z toho vyvozuje, že mezi muži, kteří zůstávají nedobrovolně bezdětní, mohou být nadprůměrně zastoupeni ti s nižším vzděláním a slabším socioekonomickým postavením. Právě z této její interpretace pochází výrazná formulace WELT, že „zbývá méně vzdělaný a méně majetný muž“.

Je však důležité dodat, že rozhovor nepředkládá studii, která by dokazovala jednoduchý kauzální vztah emancipace žen → bezdětnost mužů. Rahnfeld sama na začátku rozhovoru zdůrazňuje, že příčiny nelze vysvětlit jedním faktorem.

Feminismus jako příčina? Tady už jde především o názor socioložky

Rahnfeld jde v další části rozhovoru ještě dál. Kritizuje některé podoby současného feministického aktivismu a tvrdí, že část mužů může být konfrontační rétorikou znejistěna. Sama přitom své hodnocení výslovně označuje jako subjektivní.

Tuto část rozhovoru proto nelze stavět na stejnou úroveň jako údaje o bezdětnosti nebo výsledky Väterreportu.

Zatímco 69 procent bezdětných mužů mezi 30–34letými je statistický údaj, tvrzení, že agresivní podoba feminismu komplikuje vztahy mezi muži a ženami, je interpretace jedné sociální vědkyně.

Právě toto rozlišení se v debatě o porodnosti často ztrácí.

Touha po dětech podle Rahnfeld výrazně nezmizela

Zajímavým momentem rozhovoru je tvrzení Rahnfeld, že za vývojem nemusí stát především odmítání rodičovství.

Podle údajů, na které odkazuje, zůstává průměrný počet chtěných dětí kolem 1,8 dítěte na osobu, u mladší generace přibližně na 1,7. Problém proto podle ní spočívá také v rozdílu mezi tím, kolik dětí lidé chtějí, a kolik jich nakonec skutečně mají.

To mění interpretaci německých čísel. Nejde pouze o generační rozhodnutí „děti nechceme“. Část lidí se k rodičovství dostává později a část původní plán nakonec vůbec neuskuteční.

U mužů přitom hraje specifickou roli fakt, že biologická hranice otcovství není tak ostrá jako u žen. Odklad proto může pokračovat déle – a teprve s odstupem bude možné určit, jak velká část dnešních bezdětných třicátníků zůstane bez dětí natrvalo.

Německá čísla tedy ukazují skutečnou společenskou změnu, ale méně dramatickou, než může sugerovat samotné konstatování, že „40 procent mužů je bezdětných“. Nejpřesnější závěr z dostupných údajů je jiný: založení rodiny se u německých mužů výrazně posunulo do vyššího věku a u části z nich se plánované otcovství vůbec nerealizuje.

PŮVODNÍ ZDROJE

Původní rozhovor: WELT – „Kinderlosigkeit bei Männern: ‚Übrig bleibt der weniger gebildete, weniger wohlhabende Mann‘“, Leander F. Badura. WELT – původní článek

Doplňující ověření: německé Väterreport 2023 spolkového ministerstva pro rodinu. Väterreport 2023

Institucionální profil Claudie Rahnfeld: Duale Hochschule Gera-Eisenach. new.dhge.de