Eurobondy zadními vrátky? Brusel připravuje plán, který by změnil evropské finance a ovlivnil i Česko

Ursula von der Leyen chce navýšit rozpočet EU na téměř dva biliony eur. Studie varuje: jde o nové společné zadlužení pod jiným názvem.

Brusel se chystá k jednomu z největších finančních kroků od pandemie.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen plánuje dramatické navýšení rozpočtu EU – na bezmála dva biliony eur.
Podle nového návrhu by Unie mohla vydávat společné dluhopisy, a to prostřednictvím dvou nástrojů s nenápadnými názvy: „Catalyst“ a „Krisenmechanismus“.

Na první pohled jde podle deníku DIE WELT o technické mechanismy pro podporu investic do energetiky a obrany, ve skutečnosti však znamenají návrat ke společným evropským dluhům – tedy k takzvaným eurobondům, které Německo dlouhodobě odmítá.

Studie varuje: „Eurobondy zadními vrátky“

Podle Institutu německého hospodářství (IW) návrhy Komise fakticky obcházejí sliby z roku 2020, kdy Brusel při zavedení fondu obnovy tvrdil, že zadlužení EU bude „jednorázové“.
„Tento plán znamená zavedení eurobondů zadními vrátky,“ říká ekonom Björn Kauder, spoluautor studie.

Evropská komise by podle návrhu mohla:

• půjčovat si peníze na finančních trzích,
• a dále je přepůjčovat jednotlivým státům za výhodnějších podmínek.

Z toho by profitovaly hlavně zadlužené země jako Itálie či Francie, které mají vysoké úroky.
Naopak Německo, Nizozemsko nebo Česká republika by nesly vyšší rizika – a nepřímo financovaly jiné státy.

Německé tabu a politický odpor

V Německu je společné evropské zadlužení politickým tabu. Německá vláda se proti dalšímu navyšování společného dluhu staví dlouhodobě odmítavě.
Dokonce i část europoslanců z řad CDU/CSU – tedy vlastní politické rodiny Ursuly von der Leyen – varuje, že návrh by znamenal ztrátu fiskální suverenity a oslabení členských států.

Institut IW upozorňuje i na druhý problém: nepřehlednost nových příjmů EU.
Komise chce nově získávat peníze z části výnosů tabákové daně, emisních povolenek a dokonce i evropské daně z velkých firem.
Podle expertů by to vedlo k chaosu a ztrátě transparentnosti.

Co to znamená pro Česko?

Pokud by se návrh prosadil, mělo by to přímý dopad i na Českou republiku:

• Brusel by získal větší fiskální moc – tedy schopnost vybírat daně a rozhodovat o investicích, které by dříve spadaly do národní politiky.
• Český rozpočet by mohl být zatížen novými závazky vůči unijnímu dluhu.
• Rozhodování o přerozdělování fondů (např. regionální podpory a zemědělských dotací) by se přesunulo více k Evropské komisi – na úkor krajů a národních vlád.

Pro země jako Česko to znamená méně vlivu, ale zároveň i možnost levnějších půjček z evropského fondu.
Otázkou však zůstává, kdo ponese odpovědnost, pokud by některé státy své závazky nesplnily.

Kritici varují: „Evropská dluhová unie se blíží“

„Jakmile EU jednou začne vydávat společné dluhy pravidelně, už se to nikdy nezastaví,“ říká ekonom Kauder.
„Tím by se Unie fakticky přeměnila na dluhovou federaci, což by vyžadovalo i změnu evropských smluv.“

Podle odborníků by návrh mohl z dlouhodobého hlediska poškodit důvěru investorů v evropský finanční systém – a vyvolat napětí mezi severem a jihem EU.

Kontext: Evropský rozpočet 2028–2034

Nový rozpočet EU (tzv. víceletý finanční rámec, MFR) má pokrýt období 2028–2034.
Plánované výdaje:

• zemědělství, regionální rozvoj, obrana a digitalizace,
• ale i splátky úvěrů z Fondu obnovy po pandemii.

Celkem by měl být rozpočet o 800 miliard eur vyšší než současný.
To by znamenalo největší nárůst unijních výdajů v historii.

Evropská realita: mezi solidaritou a fiskální disciplínou

Evropa stojí před rozhodnutím:
Buď se vydá cestou větší solidarity a společného financování,
nebo zachová přísnou fiskální disciplínu a národní odpovědnost.

Z českého pohledu bude zásadní, jakou pozici vláda zaujme.
Praha se dosud stavěla spíše na stranu Německa – tedy proti společnému zadlužování –, ale zároveň čerpá z evropských fondů výrazné prostředky.

Infografika: Jak by se změnily dluhy EU po zavedení nových fondů

1️⃣ Současný stav (2025)

Evropský dluh po Fondu obnovy (NextGenerationEU):

• Výše: ~806 miliard EUR
• Účel: obnova po pandemii, digitalizace, zelená transformace
• Splacení: do roku 2058
• Model: jednorázové zadlužení EU (slib, že se nebude opakovat)

2️⃣ Nové návrhy Ursuly von der Leyen

Nástroj	Předpokládaná částka	Cíl	Charakter
Catalyst Fund	150 mld. €	Energetika, obrana, inovace	půjčky státům za nízký úrok
Krisenmechanismus	395 mld. €	Reakce na pandemie a krize	společné dluhy EU
Celkem	545 mld. €	nové zadlužení Unie	–

3️⃣ Dopad na EU jako celek

• Nové dluhy EU by vzrostly o +68 %
• Celkové zadlužení Unie: z 806 → 1 351 mld. €
• EU by se stala druhým největším veřejným dlužníkem Evropy (po Německu)

4️⃣ Dopad na Českou republiku

• Podíl na garanci dluhů EU: cca 1,3 %
• Riziko: až 17 mld. € v případě nesplácení jiných států
• Možné výhody: levnější úvěry na obranu, energetiku, digitalizaci
• Politické riziko: menší národní kontrola nad rozpočtem EU

Země	Postoj	Argument
🇩🇪 Německo	❌ proti	„Společné dluhy oslabují fiskální disciplínu“
🇫🇷 Francie	✅ pro	„Bez sdílení rizik nebude evropská síla“
🇮🇹 Itálie	✅ pro	„Eurobondy snižují úroky zadluženým státům“
🇨🇿 Česko	⚖️ váhavý	„Nechceme platit za jiné, ale chceme čerpat fondy“

Shrnutí

Brusel tvrdí, že jde o moderní evropskou solidaritu.
Odpůrci vidí první krok k dluhové federaci,
která by mohla změnit samotný charakter Evropské unie.

Komentář redakce:

Návrhy Ursuly von der Leyen otevírají otázku, kterou se Evropa bála nahlas vyslovit:
jestli se má stát skutečnou federací se společnou kasou, nebo společenstvím odpovědných států.
A právě tady bude rozhodující, jak se zachová Německo – a s ním i Česko.