Německá nádraží se mění v bezpečnostní problém. Násilí, nože i sexuální delikty rostou, ukazují statistiky

Český pohled: Proč by to mělo zajímat i Česko?

Pro české cestující nejde o vzdálený německý problém. Německá železniční síť je úzce propojena s Českou republikou prostřednictvím linek Praha–Berlín, Praha–Drážďany, Praha–Hamburk, Cheb–Norimberk nebo spojů do Mnichova a Frankfurtu. Právě velká německá hlavní nádraží jsou často přestupními body pro tisíce českých turistů, studentů i pracovníků. Rostoucí kriminalita na německých nádražích proto může ovlivnit i pocit bezpečí českých cestujících. Současně jde o zajímavé varování pro české úřady a dopravce, protože podobné problémy se v různé míře objevují také v dalších evropských zemích. Německo je navíc často považováno za vzor v oblasti veřejné dopravy, a proto jsou současná čísla předmětem intenzivní politické i odborné debaty.

Německá nádraží se podle nejnovějších údajů spolkové policie stále častěji stávají místy, kde dochází k násilné kriminalitě. Statistiky, které analyzoval deník WELT AM SONNTAG, ukazují nejen výrazný růst počtu násilných činů, ale také vysoký počet útoků nožem, sexuálních deliktů a napadení policistů.

Podle německé spolkové policie bylo v železničním prostředí v posledním sledovaném období zaznamenáno více než 27 800 násilných trestných činů. Jen během roku 2025 bylo evidováno více než 980 trestných činů spojených s noži a více než 2 200 sexuálních deliktů. Alarmující je také skutečnost, že 5 660 násilných útoků směřovalo přímo proti příslušníkům spolkové policie.

Nejnebezpečnější německá nádraží

Nejvyšší počet násilných deliktů zaznamenalo v roce 2025 hlavní nádraží v Lipsku. Tam policie evidovala celkem 859 násilných činů.

Pořadí nejzatíženějších nádraží v roce 2025

Nádraží	Počet násilných deliktů
Lipsko	859
Dortmund	735
Berlín Hbf	654
Kolín nad Rýnem	648
Hannover	612
Hamburk	580
Mnichov	553
Norimberk	528
Frankfurt nad Mohanem	520
Düsseldorf	499

Infografika zveřejněná deníkem WELT ukazuje, že situace se mezi jednotlivými roky mění. Zatímco v roce 2024 vedl Dortmund se 764 případy, v roce 2025 jej předstihlo Lipsko. Berlín si dlouhodobě drží pozici mezi nejproblematičtějšími železničními uzly v zemi.

Kriminalita na nádražích dlouhodobě roste

Vývoj posledních let ukazuje, že nejde o jednorázový výkyv.

Počet zaznamenaných násilných činů na německých nádražích:

Rok	Počet případů
2019	18 003
2020	16 327
2021	16 679
2022	23 110
2023	25 640
2024	27 160
2025	27 817

Z tabulky je patrné, že po období pandemie covidu-19 nastal prudký nárůst kriminality. V roce 2025 se počet případů dostal na nejvyšší úroveň za celé sledované období.

Sporná statistika o pachatelích

Zvláštní pozornost v Německu vyvolala i část statistik týkající se podezřelých pachatelů.

Spolková policie uvedla, že ne-němečtí podezřelí byli vzhledem ke svému podílu na populaci zaznamenáni:

• pětkrát častěji u násilných trestných činů,
• šestkrát častěji u deliktů s nožem,
• osmkrát častěji u sexuálních trestných činů.

Právě tato data se stala jedním z hlavních témat německé debaty o migraci, integraci a bezpečnosti.

Politici se přou o řešení

Růst kriminality vyvolal reakce napříč německým politickým spektrem.

SPD a CDU/CSU

Sociální demokraté i konzervativci požadují:

• více policistů na nádražích,
• více bezpečnostních pracovníků,
• modernizaci kamerových systémů,
• využití softwaru schopného rozpoznávat neobvyklé pohybové vzorce osob.

Místopředseda poslaneckého klubu CDU/CSU Günter Krings uvedl, že mnoho cestujících i zaměstnanců železnice se na nádražích necítí bezpečně a že současný stav je nepřijatelný. Podle něj mohou moderní technologie významně pomoci při odhalování nebezpečných situací nebo hledání pohřešovaných osob.

AfD

Alternativa pro Německo (AfD) hovoří o dramatickém vývoji. Podle představitelů strany se řada německých nádraží změnila v centra kriminality a hlavní příčinu vidí v migrační politice po roce 2015. Strana požaduje přísnější tresty, důslednější deportace a větší přítomnost policie.

Zelení

Zelení naopak tvrdí, že spolková vláda využívá policisty neefektivně. Kritizují zejména rozsáhlé hraniční kontroly a argumentují, že větší počet policistů by měl být nasazen právě na nádražích. Podle nich samotné kamery nenahradí fyzickou přítomnost policistů.

Levice

Strana Die Linke upozorňuje, že statistiky mohou být ovlivněny přísnějšími kontrolami a rozšířenými zákazy nošení zbraní. Zároveň připomíná sociální rozměr problému – na nádražích se často pohybují bezdomovci, osoby se závislostmi nebo lidé v životních krizích. Podle levice nelze bezpečnost řešit pouze represí.

Kriminolog: Nádraží nejsou „no-go zóny“

Německý kriminolog Dirk Baier označuje nádraží za přirozené „hotspoty kriminality“. Důvod je jednoduchý: na relativně malém prostoru se každý den pohybují desetitisíce lidí různých sociálních skupin. To zvyšuje pravděpodobnost konfliktů i trestné činnosti.

Současně ale varuje před přeháněním.

Podle Baiera v Německu neexistuje žádné velké nádraží, které by bylo možné označit za skutečnou „no-go zónu“. Kriminalita je zde často viditelnější než jinde právě proto, že nádraží jsou pod intenzivním dohledem policie a médií.

Co z toho plyne pro české cestující?

Pokud cestujete přes Berlín, Drážďany, Frankfurt, Hamburk nebo Mnichov, není důvod propadat panice. Statistiky ukazují, že německá nádraží zůstávají běžně fungujícími dopravními uzly, kterými každoročně projdou stovky milionů cestujících.

Současně však platí, že zejména ve večerních hodinách je vhodné zachovávat stejnou opatrnost jako na velkých nádražích v Praze, Vídni, Paříži nebo Bruselu:

• sledovat své zavazadlo,
• vyhýbat se konfliktům,
• pohybovat se v osvětlených a frekventovaných částech nádraží,
• respektovat pokyny policie a bezpečnostních služeb.

Německo tak stojí před otázkou, jak skloubit otevřenou veřejnou dopravu s rostoucími nároky na bezpečnost. A právě odpověď na tuto otázku bude pravděpodobně jedním z hlavních témat německé vnitropolitické debaty i v následujících letech.