Německo rozdělené kvůli deportacím: SPD blokuje plán CSU na neomezené zadržování migrantů

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) chce zavést neomezenou detenční vazbu pro cizince určené k deportaci – hlavně pro pachatele trestných činů a nebezpečné osoby. Plán má ale tvrdého protivníka: sociální demokraty (SPD). Ti návrh označují za protiústavní a právně neproveditelný. Spor rozděluje i veřejnost a ukazuje, jak vyhrocené je téma migrace v současném Německu.

Německý návrh: neomezené zadržování před deportací

Ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) navrhuje, aby bylo možné nelegální migranty nebo odsouzené cizince držet v detenčních centrech bez časového omezení, pokud existuje riziko, že se vyhnou deportaci.
Dnes mohou soudy rozhodnout o maximálně 18 měsících zadržování, a to jen výjimečně.

Dobrindt tvrdí, že současný systém nefunguje: ročně se v Německu na deportaci připravují desítky tisíc osob, ale většina z nich před odletem „zmizí“ – často díky falešným lékařským potvrzením nebo prostému útěku.

„Musíme zabránit tomu, aby se z Německa stal azylový hotel bez hranic,“ prohlásil podle deníku DIE WELT Dobrindt.

SPD: „Je to protiústavní a nehumánní“

Ministři vnitra z vlád SPD návrh okamžitě odmítli.
Hamburský senátor Andy Grote uvedl, že „neomezené zadržování bez jasného termínu deportace by bylo protiústavní“.
Podle expertů by tím Německo porušilo evropské i národní právo.
Také organizace Pro Asyl označila plán za „neslučitelný s právním státem“.

SPD místo toho navrhuje efektivnější spolupráci se zeměmi původu a zjednodušení tzv. Dublinských návratů – tedy vracení migrantů do první země, do které v EU vstoupili.

Reálný problém: málo míst, málo deportací

Podle údajů vlády žije v Německu asi 226 000 osob s povinností opustit zemi, z toho více než 7 000 odsouzených zločinců.
V první polovině roku 2025 se podařilo deportovat jen 12 000 lidí.
Podle šéfa spolkové policie Dieter Romanna většina deportací selže na poslední chvíli, protože se dotyční schovají, „onemocní“ nebo získají právní odklad.

Navíc v celém Německu existuje jen 790 detenčních míst – většina je plně obsazena.
Některé spolkové země (např. Hamburk, Brandenbursko či Sársko) žádné zařízení nemají a musí se spoléhat na spolupráci s ostatními.
Bavorsko a Bádensko plánují výstavbu nových center, například v Passau vzniká zařízení pro 200 osob.

Český přesah: co by podobný krok znamenal pro nás

Debata v Německu má přímý dopad i na Českou republiku.
Pokud Berlín zpřísní pravidla pro zadržování a deportace, migranti se mohou začít přesouvat jinam – včetně Česka.
Podle dat Eurostatu se Bavorsko a Sasko staly hlavními cílovými regiony pro migranty z Balkánu a Blízkého východu – tedy těsně u českých hranic.

Zároveň Německo tlačí na EU, aby schválila novou „návratovou směrnici“, která by umožnila delší detenční dobu až 24 měsíců ve všech členských státech.
Pokud by prošla, musela by ji převzít i Česká republika.

To by mohlo znamenat nutnost stavět nová detenční zařízení nebo měnit české zákony o azylu a pobytu cizinců.
Ministerstvo vnitra v Praze zatím situaci sleduje, ale podle neoficiálních zdrojů sdílí spíše postoj Německa – tedy opatrnou podporu prodloužení detence, nikoli její neomezené formy.

v číslech:

Ukazatel	Německo 2025
Osoby s povinností opustit zemi	226 000
Z nich odsouzení pachatelé	7 000+
Úspěšně deportovaní v 1. pololetí	12 000
Počet detenčních míst	790
Zrušené deportace kvůli „problémům“	33 600 (v r. 2024)