Rakousko jako zelený lídr Evropy. Jak se mu podařilo vybudovat Green-Tech ekonomiku?

Na Technické univerzitě v Grazu se v nenápadném kontejnerovém objektu ukrývá výzkum, který může změnit energetickou budoucnost Evropy. V malé vitríně s jasně zeleným světlem probíhá experiment, který by mohl jednou nahradit uhlí i plyn – výroba zeleného vodíku.

Profesor Alexander Trattner, vedoucí výzkumného centra HyCentA (Hydrogen Center Austria), sleduje, jak se při elektrolýze vody testuje životnost speciálních materiálů. „Mnoho průmyslových procesů, které dnes ještě potřebují fosilní paliva, přejde na zelený vodík,“ říká Trattner. Věří, že právě vodík bude jedním z pilířů nové průmyslové éry.

Podle deníku Der Standard má Rakousko přitom už dnes silnou pozici v oblasti environmentálních technologií (Green-Tech).
Podle platformy Ecotechnology Austria dosáhla tato odvětví v roce 2023 obratu 21,4 miliardy eur – od železničních technologií přes start-upy vyrábějící mini větrné turbíny až po potravinové alternativy z meruňkových jader.

Ekonom Jürgen Janger z WIFO (Rakouský institut pro hospodářský výzkum) k tomu říká:

„Rakousko má mimořádnou sílu v oblastech dopravy, odpadového hospodářství a úspor energie. Problémem ale zůstává slabá podpora pro růst start-upů.“

Zatímco velké podniky jako Voestalpine dostávají značné výzkumné dotace, mladým firmám chybí rizikový kapitál. Ve srovnání se Švédskem nebo Nizozemskem mají rakouské start-upy mnohem menší přístup k soukromému financování.

Jednou z výjimek je společnost Lignovations, kterou vede Angela Miltner.
Z odpadu ze dřeva vyrábí mikročástice ligninu – přírodní látky, která zpevňuje stromy – a využívá je jako ekologickou alternativu k chemickým přísadám v kosmetice. Miltner už jedná s francouzskými a německými výrobci o spolupráci a věří, že právě ekologické inovace se mohou stát exportní výhodou Rakouska.

„Rakousko má dobrý systém podpory pro začínající firmy, ale chybí prostředky, když už se výrobek blíží k tržnímu využití,“ říká Miltner.

Trattner dodává, že výzkumná centra, jako je to v Grazu, by měla vznikat ve větších blocích a spolupracovat napříč obory, aby Rakousko udrželo pozici lídra. „Potřebujeme méně roztříštěnosti a více zaměření na excelenci,“ říká.

Rakouský přístup je v tomto ohledu inspirativní i pro Česko, které má podobné průmyslové kořeny, ale v oblasti green-tech zaostává.
Zatímco Praha a Brno se teprve snaží propojit univerzity s byznysem, Graz už spojuje akademický výzkum, průmysl a investory do jednoho funkčního ekosystému.

Zelený vodík, cirkulární ekonomika a start-upy jako Lignovations tak nejsou jen rakouským úspěchem, ale i možnou cestou pro střední Evropu, jak spojit inovaci s udržitelnou budoucností.