Rakousko

Články pro štítek Rakousko
Jak se skutečně žije vedle větrných elektráren? Rakušané popisují zkušenosti bez mýtů a strašení
23.8. 2026

Jak se skutečně žije vedle větrných elektráren? Rakušané popisují zkušenosti bez mýtů a strašení

Debata o větrných elektrárnách se netýká jen Rakouska. Také v Česku narážejí nové projekty na odpor části obyvatel, obavy z hluku, zásahu do krajiny nebo dopadu na zdraví. Rakouská zkušenost z Horních Rakous je proto zajímavá i pro české obce: ukazuje, že lidé, kteří vedle větrných elektráren skutečně žijí, často hodnotí jejich dopad podstatně méně dramaticky než odpůrci z míst, kde žádné turbíny nestojí. Zároveň ale platí, že úspěch projektů závisí na komunikaci, zapojení místních obyvatel a rozumném umístění zařízení.

Rakousko svírá rekordní sucho. Škody v zemědělství míří k 25 miliardám korun a většina Rakušanů znovu řadí klima mezi hlavní úkoly vlády
16.8. 2026

Rakousko svírá rekordní sucho. Škody v zemědělství míří k 25 miliardám korun a většina Rakušanů znovu řadí klima mezi hlavní úkoly vlády

Rakouská zkušenost je pro Česko mimořádně relevantní. Obě země letos čelí vysokým teplotám, nedostatku srážek a rostoucímu tlaku na zemědělství, vodní režim krajiny i veřejné rozpočty. Rakouská debata navíc velmi přesně ukazuje dilema, které se může brzy ve větším rozsahu objevit i u nás: má stát zemědělcům kompenzovat mimořádné klimatické škody, pokud některé z nich bylo možné pojistit, a kde na takovou pomoc vzít peníze? Zajímavá je také proměna nálad veřejnosti.

Suché říční koryto pod přehradou
9.8. 2026

Horko, sucho a nízká voda: Hrozí Rakousku energetická krize?

Rakouská zkušenost je pro Česko velmi relevantní, protože obě země jsou součástí propojeného středoevropského elektrizačního systému a zároveň čelí podobným klimatickým extrémům. Nízké průtoky v Dunaji, vysoké teploty a rychlý růst fotovoltaiky ukazují, že budoucnost energetiky nebude stát jen na množství vyrobené elektřiny, ale také na schopnosti sítí zvládat prudké změny výroby a přeshraniční toky.

Kolik stojí obyčejná cola ve Vídni? Překvapivé srovnání cen ukazuje, kde zaplatíte téměř 150 korun a kde výrazně méně
26.7. 2026

Kolik stojí obyčejná cola ve Vídni? Překvapivé srovnání cen ukazuje, kde zaplatíte téměř 150 korun a kde výrazně méně

ídeň patří mezi nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů. Mnoho Čechů sem vyráží na prodloužené víkendy, za kulturou, vánočními trhy nebo gastronomií. Právě ceny v restauracích ale bývají jedním z největších překvapení.

Jaderná energie znovu rozděluje Evropu. Mělo by Rakousko po desetiletích odmítání přehodnotit svůj postoj?
12.7. 2026

Jaderná energie znovu rozděluje Evropu. Mělo by Rakousko po desetiletích odmítání přehodnotit svůj postoj?

Debata o jaderné energetice se netýká jen Rakouska. Pro Českou republiku je mimořádně důležitá, protože provozuje jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, připravuje výstavbu nových bloků a dlouhodobě považuje jádro za klíčový pilíř své energetické bezpečnosti. Rakousko je naopak tradičně jedním z největších odpůrců jaderné energetiky v Evropě a opakovaně kritizuje české i slovenské jaderné elektrárny.

Rakouští šéfové si opět polepšili. Nejlépe placení manažeři berou přes 11 milionů korun ročně, bonusy ale mizí
5.7. 2026

Rakouští šéfové si opět polepšili. Nejlépe placení manažeři berou přes 11 milionů korun ročně, bonusy ale mizí

Debata o odměňování vrcholových manažerů je aktuální i v České republice. Zatímco v Česku se pravidelně diskutuje o platech politiků, státních úředníků nebo zaměstnanců veřejného sektoru, výše příjmů nejvyšších manažerů soukromých firem zůstává často mimo pozornost veřejnosti. Rakouská studie ukazuje, že odměny vedení firem nadále rostou, zároveň ale potvrzuje nový trend,

Zmrzlina za téměř dvojnásobek. Rakušané platí za stejné značky výrazně více než Němci, upozorňuje Foodwatch
21.6. 2026

Zmrzlina za téměř dvojnásobek. Rakušané platí za stejné značky výrazně více než Němci, upozorňuje Foodwatch

Český přesah: Podobný problém znají i čeští zákazníci. Platíme více než Němci za stejné výrobky? Téma rozdílných...

Ukrajinští muži v Evropě pod tlakem. Německo řeší, zda mají dál dostávat ochranu místo služby v armádě
16.6. 2026

Ukrajinští muži v Evropě pod tlakem. Německo řeší, zda mají dál dostávat ochranu místo služby v armádě

Diskuse, která se nyní rozhořela v Německu, není pouze německým problémem. Také v České republice žijí desítky tisíc ukrajinských mužů v branném věku, kteří odešli ze země po začátku ruské invaze.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (27. 8. 2026)
4.6. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (4. 6. 2026)

Německý tisk se dnes soustředí především na neúspěch Německa při volbě nestálého člena Rady bezpečnosti OSN, zahájení Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu a noviny se rovněž věnují debatě o zachování důchodu v 63 letech a ekonomickým dopadům případného zrušení této výjimky. Na závěr komentují rozhodnutí Kolínské katedrály zavést vstupné pro návštěvníky.

Německo utrpělo diplomatickou porážku. Poprvé neuspělo ve volbě do Rady bezpečnosti OSN
3.6. 2026

Německo utrpělo diplomatickou porážku. Poprvé neuspělo ve volbě do Rady bezpečnosti OSN

Pro Českou republiku je výsledek překvapivě důležitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Německo je největší ekonomikou Evropské unie, hlavním obchodním partnerem Česka a zároveň jedním z největších finančních přispěvatelů Organizace spojených národů.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (31. 8. 2026)
1.6. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (1. 6. 2026)

Německé noviny dnes komentují především překvapivé odmítnutí olympijské kandidatury Hamburku, volbu Wolfganga Kubického novým předsedou FDP a sporům kolem plánované reformy systému BAföG, tedy německé státní podpory studentů. Na závěr se noviny vracejí k protestům proti tranzitní dopravě na Brennerském průsmyku mezi Rakouskem a Itálií.

Sudetoněmecký sjezd v Brně vyvolal emoce. Německé a rakouské noviny píší o smíření, protestech i starých křivdách
23.5. 2026

Sudetoněmecký sjezd v Brně vyvolal emoce. Německé a rakouské noviny píší o smíření, protestech i starých křivdách

Událost v Brně znovu otevřela jednu z nejcitlivějších kapitol českých dějin – poválečný odsun sudetských Němců a takzvaný brněnský pochod smrti z roku 1945. Rakouská a německá média si všímají reakce české vlády.

Jak to funguje s celodenními školami v Rakousku v roce 2026? Přinášíme aktuální náhled do rakouského školského systému
17.5. 2026

Jak to funguje s celodenními školami v Rakousku v roce 2026? Přinášíme aktuální náhled do rakouského školského systému

Rakousko se už více než 15 let snaží rozšiřovat systém celodenních škol, tedy modelu, kdy...

Rakouská debata o penzích: systém na hraně, nebo jen politická hra?
26.4. 2026

Rakouská debata o penzích: systém na hraně, nebo jen politická hra?

Debata v rakouském deníku Der Standard není jen lokální problém sousední země. Ve skutečnosti jde o témata, která se s téměř identickou intenzitou začínají otevírat i v Česku. Stárnutí populace, klesající poměr pracujících k důchodcům, tlak na státní rozpočty a otázka, zda stát dokáže dlouhodobě garantovat důstojné penze – to jsou strukturální problémy celé Evropy. Český systém, stejně jako rakouský, stojí primárně na průběžném financování (tzv. Umlagesystem), což znamená, že dnešní pracující financují dnešní důchodce. Jakmile se demografie zlomí, systém se dostává pod tlak. Rakouská diskuse je proto pro Česko varováním i náhledem do budoucnosti.

Rakouští vědci zjišťovali, zdali má velké dědictví souvislost s malou motivací k práci. K čemu dospěli?
22.2. 2026

Rakouští vědci zjišťovali, zdali má velké dědictví souvislost s malou motivací k práci. K čemu dospěli?

Téma dědictví a pracovních pobídek je mimořádně aktuální i pro Českou republiku. Česko dnes nevybírá klasickou dědickou daň (byla zrušena v roce 2014) a patří mezi země s velmi nízkým majetkovým zdaněním. Současně čelí stárnutí populace, nedostatku pracovní síly a rostoucím tlakům na financování důchodů, zdravotnictví a sociálních služeb. Pokud by se v budoucnu výrazně zvýšily objemy předávaného majetku mezi generacemi – podobně jako se to očekává v Rakousku či Německu – mohla by se otevřít i v ČR otázka, zda velká dědictví nemění motivaci pracovat. Debata, která je dnes v českém prostředí spíše okrajová, se může stát jedním z klíčových ekonomických témat příští dekády.