Rakousko

Články pro štítek Rakousko
Jaderná energie znovu rozděluje Evropu. Mělo by Rakousko po desetiletích odmítání přehodnotit svůj postoj?
12.7. 2026

Jaderná energie znovu rozděluje Evropu. Mělo by Rakousko po desetiletích odmítání přehodnotit svůj postoj?

Debata o jaderné energetice se netýká jen Rakouska. Pro Českou republiku je mimořádně důležitá, protože provozuje jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, připravuje výstavbu nových bloků a dlouhodobě považuje jádro za klíčový pilíř své energetické bezpečnosti. Rakousko je naopak tradičně jedním z největších odpůrců jaderné energetiky v Evropě a opakovaně kritizuje české i slovenské jaderné elektrárny.

Rakouští šéfové si opět polepšili. Nejlépe placení manažeři berou přes 11 milionů korun ročně, bonusy ale mizí
5.7. 2026

Rakouští šéfové si opět polepšili. Nejlépe placení manažeři berou přes 11 milionů korun ročně, bonusy ale mizí

Debata o odměňování vrcholových manažerů je aktuální i v České republice. Zatímco v Česku se pravidelně diskutuje o platech politiků, státních úředníků nebo zaměstnanců veřejného sektoru, výše příjmů nejvyšších manažerů soukromých firem zůstává často mimo pozornost veřejnosti. Rakouská studie ukazuje, že odměny vedení firem nadále rostou, zároveň ale potvrzuje nový trend,

Zmrzlina za téměř dvojnásobek. Rakušané platí za stejné značky výrazně více než Němci, upozorňuje Foodwatch
21.6. 2026

Zmrzlina za téměř dvojnásobek. Rakušané platí za stejné značky výrazně více než Němci, upozorňuje Foodwatch

Český přesah: Podobný problém znají i čeští zákazníci. Platíme více než Němci za stejné výrobky? Téma rozdílných...

Ukrajinští muži v Evropě pod tlakem. Německo řeší, zda mají dál dostávat ochranu místo služby v armádě
16.6. 2026

Ukrajinští muži v Evropě pod tlakem. Německo řeší, zda mají dál dostávat ochranu místo služby v armádě

Diskuse, která se nyní rozhořela v Německu, není pouze německým problémem. Také v České republice žijí desítky tisíc ukrajinských mužů v branném věku, kteří odešli ze země po začátku ruské invaze.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (16. 7. 2026)
4.6. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (4. 6. 2026)

Německý tisk se dnes soustředí především na neúspěch Německa při volbě nestálého člena Rady bezpečnosti OSN, zahájení Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu a noviny se rovněž věnují debatě o zachování důchodu v 63 letech a ekonomickým dopadům případného zrušení této výjimky. Na závěr komentují rozhodnutí Kolínské katedrály zavést vstupné pro návštěvníky.

Německo utrpělo diplomatickou porážku. Poprvé neuspělo ve volbě do Rady bezpečnosti OSN
3.6. 2026

Německo utrpělo diplomatickou porážku. Poprvé neuspělo ve volbě do Rady bezpečnosti OSN

Pro Českou republiku je výsledek překvapivě důležitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Německo je největší ekonomikou Evropské unie, hlavním obchodním partnerem Česka a zároveň jedním z největších finančních přispěvatelů Organizace spojených národů.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (6. 7. 2026)
1.6. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (1. 6. 2026)

Německé noviny dnes komentují především překvapivé odmítnutí olympijské kandidatury Hamburku, volbu Wolfganga Kubického novým předsedou FDP a sporům kolem plánované reformy systému BAföG, tedy německé státní podpory studentů. Na závěr se noviny vracejí k protestům proti tranzitní dopravě na Brennerském průsmyku mezi Rakouskem a Itálií.

Sudetoněmecký sjezd v Brně vyvolal emoce. Německé a rakouské noviny píší o smíření, protestech i starých křivdách
23.5. 2026

Sudetoněmecký sjezd v Brně vyvolal emoce. Německé a rakouské noviny píší o smíření, protestech i starých křivdách

Událost v Brně znovu otevřela jednu z nejcitlivějších kapitol českých dějin – poválečný odsun sudetských Němců a takzvaný brněnský pochod smrti z roku 1945. Rakouská a německá média si všímají reakce české vlády.

Jak to funguje s celodenními školami v Rakousku v roce 2026? Přinášíme aktuální náhled do rakouského školského systému
17.5. 2026

Jak to funguje s celodenními školami v Rakousku v roce 2026? Přinášíme aktuální náhled do rakouského školského systému

Rakousko se už více než 15 let snaží rozšiřovat systém celodenních škol, tedy modelu, kdy...

Rakouská debata o penzích: systém na hraně, nebo jen politická hra?
26.4. 2026

Rakouská debata o penzích: systém na hraně, nebo jen politická hra?

Debata v rakouském deníku Der Standard není jen lokální problém sousední země. Ve skutečnosti jde o témata, která se s téměř identickou intenzitou začínají otevírat i v Česku. Stárnutí populace, klesající poměr pracujících k důchodcům, tlak na státní rozpočty a otázka, zda stát dokáže dlouhodobě garantovat důstojné penze – to jsou strukturální problémy celé Evropy. Český systém, stejně jako rakouský, stojí primárně na průběžném financování (tzv. Umlagesystem), což znamená, že dnešní pracující financují dnešní důchodce. Jakmile se demografie zlomí, systém se dostává pod tlak. Rakouská diskuse je proto pro Česko varováním i náhledem do budoucnosti.

Rakouští vědci zjišťovali, zdali má velké dědictví souvislost s malou motivací k práci. K čemu dospěli?
22.2. 2026

Rakouští vědci zjišťovali, zdali má velké dědictví souvislost s malou motivací k práci. K čemu dospěli?

Téma dědictví a pracovních pobídek je mimořádně aktuální i pro Českou republiku. Česko dnes nevybírá klasickou dědickou daň (byla zrušena v roce 2014) a patří mezi země s velmi nízkým majetkovým zdaněním. Současně čelí stárnutí populace, nedostatku pracovní síly a rostoucím tlakům na financování důchodů, zdravotnictví a sociálních služeb. Pokud by se v budoucnu výrazně zvýšily objemy předávaného majetku mezi generacemi – podobně jako se to očekává v Rakousku či Německu – mohla by se otevřít i v ČR otázka, zda velká dědictví nemění motivaci pracovat. Debata, která je dnes v českém prostředí spíše okrajová, se může stát jedním z klíčových ekonomických témat příští dekády.

Zdražení rakouského "Klimaticketu" přineslo pokles prodeje
15.2. 2026

Zdražení rakouského „Klimaticketu“ přineslo pokles prodeje

Rakouské „Klimaticket“ je často dáváno za vzor i v českých debatách o celostátním jízdném, integrované dopravě a podpoře ekologické mobility. Vývoj u našich jižních sousedů ale ukazuje, že i dobře nastavený a populární model může narazit na hranici cenové únosnosti. Pokud cena roční síťové jízdenky roste rychleji než příjmy domácností, část zákazníků odpadá – a to i v zemi s dlouhou tradicí podpory veřejné dopravy. Pro Česko, které řeší financování železnice, krajských tarifů i tlak na rozpočty, je to důležité varování: klimatická politika musí být nejen ambiciózní, ale také sociálně a ekonomicky udržitelná.

Rakousko vidí světlo na konci tunelu – a sází i na Česko. Může se střední Evropa v roce 2026 nadechnout?
5.1. 2026

Rakousko vidí světlo na konci tunelu – a sází i na Česko. Může se střední Evropa v roce 2026 nadechnout?

Po letech inflace, stagnace a špatných zpráv se v Rakousku objevuje opatrný optimismus. Nová ekonomická data naznačují zpomalení růstu cen a návrat hospodářského růstu. A co je pro českého čtenáře zásadní: rakouská ekonomika se při svém oživení dívá nejen na Německo, ale také na Česko a celý region střední Evropy.

Rakousko ztrácí krok: proč se jeho ekonomika propadá – a co z toho plyne pro Česko
27.12. 2025

Rakousko ztrácí krok: proč se jeho ekonomika propadá – a co z toho plyne pro Česko

Rakouská ekonomika patřila dlouhá léta k premiantům Evropy. Dnes ale experti varují: země ztrácí konkurenceschopnost, zaostává za eurozónou a hrozí jí scénář podobný Portugalsku nebo Španělsku v době eurokrize. Co se stalo – a jak může tento vývoj zasáhnout i Českou republiku?

Rakouské rozpočtové cíle se drolí: hrozí vládě návrat dluhové krize?
23.12. 2025

Rakouské rozpočtové cíle se drolí: hrozí vládě návrat dluhové krize?

Rakouská vláda vstupuje do nového roku s rostoucím napětím kolem veřejných financí. Zatímco federální kabinet deklaruje odhodlání plnit rozpočtové závazky vůči Evropské unii, jednotlivé spolkové země dávají stále jasněji najevo, že se jim do úsporné disciplíny příliš nechce. Otázka proto zní: vrátí se rakouská rozpočtová krize jako politický bumerang přímo vládě?