
Německá influencerka Naomi Seibt – médii přezdívaná „Anti-Greta“ – požádala o politický azyl ve Spojených státech. Tvrdí, že je v Německu perzekvována za své názory, podporu strany AfD a šíření kontroverzních postojů. Skandál už vyvolal masivní odezvu nejen v Německu, ale i v USA – kde Seibt získala podporu části republikánského tábora a příznivců Donalda Trumpa.
Podle rakouských novin der Standard Příběh nápadně připomíná současné evropské kulturní války: střet o migraci, svobodu slova, nárůst radikalismu a roli sociálních sítí.
A pro Česko je to nepříjemně blízké téma: podobné diskuse probíhají i u nás.
Někdejší mladá konzervativní hvězda začínala jako kritička klimatického aktivismu. V roce 2020 ji Washington Post označil jako „Anti-Gretu“ – přímý protipól švédské aktivistky Grety Thunberg.
Zastává pozice:
Seibt se stala aktivní součástí krajně pravicové scény. Publikuje v médiích napojených na AfD a opakovaně sdílí teze spojené s anti-imigračními konspiracemi.
Ve videu zveřejněném na platformě X (Twitter) prohlásila:
„Jsem první Němka, která pod prezidentem Trumpem žádá o politický azyl v USA.“
Tvrdí, že:
Dále označuje Německo za zemi „levicové tyranie“, která potlačuje svobodu slova a pronásleduje opozici.
Seibt se odvolává na údajné plány administrativy Donalda Trumpa, která má podle leaks uvažovat o upřednostňování „bílých Evropanů s konzervativními názory“ při udělování azylu.
Seibt tvrdí, že je přesně tento případ:
„Amerika je poslední pevností svobody. Za to Bohu díky.“
Její přechod do USA navíc doprovází vazby na republikánské struktury a think-tanky, jako je Heartland Institute, který je známý propagací klimaskepticismu.
Tato organizace Seibt v minulosti platila až 4 000 dolarů měsíčně.
Postupně se Seibt přesunula od klimaskepticismu k šíření proradikalizovaných narativů.
Mezi provokativní výroky patří například tvrzení, že:
„Německému obyčejnému Němci vládnou muslimové a Židé.“
Tyto teze odpovídají známým pravicovým konspiracím o tzv. „výměně populace“.
Zmiňuje také podporu šéfky AfD Alice Weidel či zmínila, že pomáhala domluvit loňský předvolební rozhovor mezi Weidel a Elonem Muskem.
Seibt přiznává, že porušila paragraf 188 trestního zákona, který chrání veřejné činitele před urážkami, pokud je to součást systematické kampaně s dopadem na výkon jejich úřadu.
Odmítá však, že by udělala cokoliv špatného – podle ní jde o „politický boj“.
Součástí její rétoriky je i výrok:
„Trumpův vítězný návrat byl trhlinou v Matrixu, která vyděsila globalistické tyrany.“
Tento příběh je relevantní i pro české prostředí:
Probíhá u nás stejná debata?
Stejně jako v Německu roste i u nás tábor, který vnímá Západ jako „cenzurní“ a obrací se k USA či autoritářským alternativám.
Zároveň se v Česku objevují podobné narativy – popírání klimatických změn, konspirační teorie o migraci, obviňování médií ze spiknutí.
Seibt může být symptomem něčeho hlubšího:
internet tvoří nová „online politická hnutí“ za hranicemi států.
Pokud by USA takové žádosti skutečně systematicky přijímaly, mohlo by to vytvořit nový migrační kanál pro radikály – paradoxně opačným směrem.
Naomi Seibt není „jen další influencerka“.
Je to symbol konfliktu, který rozděluje Evropu i USA:
Její případ ještě zdaleka není uzavřený. Navzdory ostrým reakcím veřejnosti i politiků zůstává případ Naomi Seibt symbolem rostoucího napětí mezi svobodou projevu a rizikem radikalizace napříč Západem. Spor dál rozděluje i mladou generaci. A pokud USA azyl udělí, může to být precedent, který změní pravidla politického prostoru – i v Evropě.