Dnešní přehled německého tisku ovládá spor o zvolení politika AfD Tobiase Rausche předsedou zemského parlamentu v Sasku-Anhaltsku. Komentátoři řeší hlavně možné hlasy CDU, budoucnost takzvané „protipožární zdi“ vůči AfD a vystoupení Borise Pistoriuse. Druhým tématem jsou masové studentské protesty ve Francii.
Volba politika AfD Tobiase Rausche předsedou zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku jednoznačně dominuje dnešnímu přehledu německého tisku. Komentáře se přou, zda jde o historický zlom a zhroucení izolace AfD, nebo o důsledek demokratické volby. Menší prostor dostává špionážní podezření kolem bývalého šéfa BND a výročí útoku Hamásu.
Přehled německého tisku k výročí sjednocení Německa ukazuje méně oslavnou než bilanční náladu. Komentátoři uznávají modernizaci východu, zároveň ale řeší frustraci, rozdílné zkušenosti obou částí země a volební úspěchy protestních stran. Dalšími tématy jsou Steinmeierův zásah do koaličního sporu a obnovené boje v Etiopii.
Německé komentáře dnes sledují především tři témata. Prvním je povolební situace v Berlíně, kde po vítězství Levice pokračuje spor o to, zda by SPD a Zelení měli s touto stranou vytvořit vládu, nebo dát přednost koalici s CDU. Druhým tématem je nová německá „12hodinová“ regulace cen benzínu a nafty, která sice zpřehlednila, kdy je nejvýhodnější tankovat, podle ADAC však nepřinesla nižší průměrné ceny. Třetí blok se věnuje nové dohodě USA, Dánska a Grónska o americké vojenské přítomnosti v Arktidě a obecně slábnoucímu evropskému vlivu ve vztahu k Washingtonu a Pekingu.
Výsledky voleb v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku jsou zajímavé i pro českého čtenáře, protože ukazují, jak výrazně se německá společnost politicky rozvrstvuje podle věku, místa bydliště, náboženského zázemí i sociálního prostředí. Zvlášť výrazný je kontrast mezi Berlínem, kde zvítězila Levice, a severovýchodním Meklenburskem-Předním Pomořanskem, kde se nejsilnější stranou stala AfD. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky, takže dlouhodobá proměna německé politické scény může postupně ovlivnit i evropskou politiku v oblasti migrace, energetiky, sociálního státu či hospodářství. Německé zemské volby přinesly nejen překvapivé výsledky, ale také mimořádně zajímavý pohled na to, kdo vlastně jednotlivé strany volil. Analýza Forschungsgruppe Wahlen, na kterou upozornil deník WELT, ukazuje mimo jiné výrazné rozdíly podle náboženského vyznání, věku a pohlaví.
Německé noviny dnes komentují především výsledky zemských voleb v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku, které výrazně proměnily politickou mapu obou zemí a znovu otevřely otázku budoucnosti kancléře Friedricha Merze. V Berlíně jasně zvítězila Levice vedená Elif Eralpovou, zatímco v Meklenbursku-Předním Pomořansku se nejsilnější stranou stala AfD a SPD premiérky Manuely Schwesigové skončila druhá. Vedle domácí politiky se tisk věnuje také nové bezpečnostní dohodě USA, Dánska a Grónska, která rozšiřuje americkou vojenskou přítomnost v Arktidě, aniž by měnila suverenitu Grónska.
Německé noviny dnes kombinují tři velmi odlišná témata. Politická část se dál točí kolem oslabeného kancléře Friedricha Merze a složitého hledání vlády v Sasku-Anhaltsku po vítězství AfD. Velmi praktická debata se rozhořela kolem německých zdravotních pojišťoven, které podle tisku prodělaly miliardy na rizikových realitních obchodech a současně mají mít menší informační povinnosti vůči pojištěncům. Třetím tématem, které může být zajímavé i pro Čechy cestující do Německa, je plán ministra financí Larse Klingbeila zavést povinnost, aby obchody, restaurace a služby kromě hotovosti nabízely alespoň jednu digitální platební možnost.
Německý tisk se dnes vrací k 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 a hodnotí, co Západ za čtvrt století v boji proti terorismu skutečně získal a co naopak ztratil. Druhým velkým tématem je znovu AfD: část komentátorů kritizuje načasování debat o možném zákazu strany právě po jejím volebním úspěchu v Sasku-Anhaltsku a upozorňuje, že by to mohlo ještě více posílit pocit politického odcizení části voličů. Silně rezonuje také pokračující krize CDU a kancléře Friedricha Merze, jehož pozice podle několika listů rychle slábne. Závěr přehledu patří kauze berlínského kandidáta SPD Steffena Kracha, která otevírá širší otázku důvěry v politiku a financování stran.
Německé noviny dnes pokračují především v hodnocení důsledků volebního vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku a jeho dopadu na spolkovou politiku. Velká část komentářů se soustředí na bouřlivou generální debatu v Bundestagu, kde se střetli Friedrich Merz a Alice Weidelová a kde se podle tisku ukázala slabost kancléřovy současné politické pozice. Druhým hlavním tématem je samotná otázka, zda AfD v Sasku-Anhaltsku skutečně chce vládnout a zda by jí cestu k moci mohlo otevřít BSW. Vedle politiky se objevuje i jedno velmi praktické téma: Německo konečně zavádí státní digitální peněženku pro doklady a další dokumenty.
Německý tisk dnes prakticky celý žije důsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku. AfD zvítězila s mimořádně silným výsledkem a nyní hledá cestu k většině, zatímco CDU, SPD, Zelení a Levice spolupráci s ní odmítají; klíčovou roli tak může sehrát BSW. Komentáře zároveň řeší, co volební otřes znamená pro kancléře Friedricha Merze a samotnou CDU, která podle části tisku ztrácí jasný politický profil i důvěru voličů. Vedle politiky se objevuje také výrazné průmyslové téma: závod Volkswagenu v Osnabrücku má přejít z výroby automobilů na produkci systémů protivzdušné obrany.
Německému tisku dominuje vítězství AfD v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, které komentátoři označují za politickou cézuru s dopadem daleko za hranice této spolkové země. Část médií zdůrazňuje především sílu pravicově extremistických proudů a možné ohrožení demokratického systému, jiná se soustředí na zdařilou kampaň AfD, osobnost jejího lídra Ulricha Siegmunda a chyby tradičních stran. Velkým tématem je rovněž propad CDU a obtížné hledání vlády bez AfD. Druhou výraznou událostí je kybernetický útok na berlínskou správu, který podle komentátorů znovu odhalil slabou připravenost německého státu na útoky proti kritické infrastruktuře.
Německý tisk se 27. srpna soustředí především na výsledek dvoudenního zasedání spolkové vlády na zámku Neuhardenberg. Komentátoři řeší rozpor mezi optimismem, který se snaží šířit kancléř Friedrich Merz, a výrazně horší náladou německé veřejnosti; do toho vstupuje spor o důchodovou reformu a rostoucí podpora AfD. Dalším velkým tématem je připravovaná daň ze slazených nápojů, z níž mají být podle novějšího vývoje vyňaty nápoje se sladidly. Pozornost tisku se obrací také k Sýrii, kde kurdský velitel Mazlum Abdi oznámil rozpuštění milicí SDF a jejich začlenění do syrských ozbrojených sil.
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 25. srpna 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Přehled německého...
Debata o rozdělení Německa na „východ“ a „západ“ má pro Česko mimořádný význam. Právě spolkové země bývalé NDR – Sasko, Durynsko, Braniborsko, Sasko-Anhaltsko či Meklenbursko-Přední Pomořansko – leží nejblíže českým hranicím a jejich politický vývoj se proto Česka dotýká více než dění v mnoha západoněmeckých regionech. Zároveň právě zde získává AfD nejsilnější podporu a právě zde se nejostřeji vede spor o to, zda je nespokojenost obyvatel důsledkem stále neuzavřené transformace po roce 1990, nebo už spíše samostatnou politickou identitou. Dva současné texty deníku WELT ukazují, jak hluboký tento německý konflikt je: historik Magnus Brechtken tvrdí, že západní Němci mají stále větší odpor k neustálým stížnostem z východu, zatímco komentátor Ulf Poschardt tvrdí téměř pravý opak – že právě východ Německa dnes určuje politický směr celé země.
Německý tisk dnes výrazně sleduje vnitropolitickou krizi CDU a její vztah k AfD, kterou znovu rozvířil komunální politik CDU ze Saska-Anhaltska finančním darem konkurenční straně. Druhým tématem je Friedrich Merz a jeho slábnoucí popularita – komentátoři se přou, zda kancléřovo mlčení představuje slabost, nebo naopak promyšlený způsob výkonu moci. V zahraniční politice se deníky zabývají novou Trumpovou hrozbou „bezprecedentního ekonomického boje“ proti Íránu a širším oslabováním amerického vlivu. Pozornost se obrací také k Ukrajině a korupci, která podle komentátorů může oslabovat důvěru domácí veřejnosti i zahraničních spojenců v Kyjev.
