
Zatímco Německo se potýká s byrokracií, vysokými náklady a nejistotou, jeho sousední Rakousko láká stále více firem, kvalifikovaných pracovníků i důchodců. Nabízí stabilní prostředí, přehlednější daně, lepší důchodový systém a jednodušší přestěhování než vysoce regulovaná a drahá Švýcarsko. Není divu, že tisíce Němců – a čím dál častěji i Čechů – začínají o přesunu do Rakouska uvažovat.
„Měl jsem plné zuby daní a zákazů,“ říká Matthias Estermann, původem Němec, který se před dvaceti lety přestěhoval do Rakouska. Dnes je občanem této alpské republiky – a rozhodně nelituje.
Jeho známí v Německu si mezitím stěžují na rostoucí životní náklady, složitou byrokracii a nejistou budoucnost penzí. „V Německu lidé konečně zjišťují, že jejich důchodový systém není bezpečný,“ říká Estermann.
Rakousko však působí jako pragmatičtější alternativa. V žebříčcích atraktivity pro investory i pracovní sílu předbíhá nejen Německo, ale v některých parametrech i Švýcarsko.
Deník DIE WELT konstatuje, že podle organizace Germany Trade and Invest (GTAI), která sleduje přesuny firem, považuje stále více německých podniků Rakousko za ideální odrazový můstek pro export – a také za bezpečnější přístav v době geopolitických otřesů. „Stabilita, nižší vstupní bariéry a dlouhodobé plánování z Rakouska dělají atraktivní destinaci,“ říká analytička Leonie Schneiderhöhn.
Zatímco přestěhování do Švýcarska znamená víza, kvóty a komplikace, vstup do Rakouska je pro občany EU mimořádně snadný.
Stačí se do tří dnů přihlásit na místním úřadě a do tří měsíců vyřídit EU-povolení k pobytu.
I proto se země stala druhou nejoblíbenější destinací německých emigrantů po Švýcarsku – jen v roce 2024 se sem přestěhovalo asi 20 000 lidí z Německa.
V kontextu střední Evropy se Rakousko jeví jako přirozený kompromis:
Pro Čechy navíc přináší výhodu dojezdové vzdálenosti – z Brna do Vídně dvě hodiny, z Prahy čtyři.
Podle OECD činí celkové zatížení práce v Německu 47,9 %, v Rakousku 47,0 % – zdánlivě malý rozdíl, který se však díky „14. mzdě“ projevuje výrazně.
Rakouský systém totiž rozděluje roční plat na 14 měsíčních částek – dvě z nich (dovolená a Vánoce) se daní nižší sazbou.
Pro průměrného zaměstnance to znamená, že má měsíčně až o 280 eur více čistého než v Německu.
Navíc jsou některé fixní náklady nižší:
Naopak potraviny jsou v Rakousku o něco dražší, ale celkové životní náklady se téměř vyrovnávají.

Rozdíl se naplno ukáže ve stáří.
Zatímco průměrný německý důchodce dostává 53 % svého čistého platu, rakouský senior si udrží až 87 %.
To znamená 574 eur více měsíčně – podle výpočtů IG Metall z roku 2022.
Rakouský systém je sice dražší (odvody 22,8 % vs. 18,6 %), ale díky společnému fondu pro všechny profese funguje spravedlivěji.
Penzijní věk je 65 let a systém se udržuje bez extrémních škrtů či privatizace.
Tento model se stává inspirací i pro českou debatu o důchodové reformě – a dokazuje, že silný sociální stát a fungující ekonomika se nevylučují. O důchodech ve Švýcarsku jsme psali ZDE.
Rakouská metropole je dlouhodobě označována za nejobyvatelnější město světa – především díky svému systému družstevního bydlení.
Nájemné v nových smlouvách činí 12 €/m², tedy méně než v Hamburku či Münchenu.
Kombinace regulovaných nájmů a dlouhodobé bytové politiky drží ceny stabilní – i to je důvod, proč mnozí Němci (a v poslední době i Češi) volí právě Rakousko.