
Podle reprezentativního průzkumu Körber-Stiftung (1500 respondentů, Forsa) vnímají Němci tři hlavní hrozby:
Zejména postoj k USA je překvapivý. Zatímco ještě v roce 2024 označilo 74 % Němců vztahy s Amerikou za dobré, nyní je jen 26 % považuje za klíčového partnera.
Podle DIE WELT to je historický obrat – a první signál, že se geopolitická mapa Evropy změnila.
Přes únavu z války si většina Němců stále přeje podporu Ukrajiny.
Zároveň 56 % Němců souhlasí s vysláním německých vojáků do evropské mírové mise, pokud by nastala dohoda o ukončení války.
To je posun, který byl před rokem 2022 nemyslitelný.
Německé veřejné mínění odhaluje tvrdou realitu:
A teď zásadní změna:
47 % Němců považuje Rusko za velkou vojenskou hrozbu.
(loni to bylo jen 39 %)
Nejčastěji se Ruska obávají voliči SPD, CDU/CSU a Zelených.
Volby AfD a BSW vykazují téměř nulový strach z Ruska.

Zdroj: nemeckezpravy.cz/DIE WELT
54 % Němců se bojí, že Rusko ovlivňuje veřejné mínění v Německu.
Strach z hybridních operací roste zejména po kyberútocích, dezinformačních kampaních a odhaleních ruských sítí v EU.
To má gigantický přesah i do střední Evropy – včetně Česka.
Velký rozpor:
Tento rozdíl je patrný i v Česku – příhraniční regiony a bývalý Východ mají často odlišný pohled na Rusko či USA než Praha či Brno.
S návratem Donalda Trumpa do úřadu zažívá Německo studenou sprchu:
Pro Evropu i Česko je to zásadní signál:
Němci začínají otevřeně zpochybňovat spojenectví, které drželo Evropu v bezpečí 75 let.
Další trendy:

Na otázku, zda má být zahraniční politika Německa vedená spíše hodnotami nebo zájmy, společnost není jednotná:
To je důležité i pro Česko, protože česká zahraniční politika je s tou německou silně provázaná (obrana, EU, průmysl, export).