USA chtějí rozdělit Evropskou unii. A jedna středoevropská země může hrát překvapivou roli

USA chtějí rozdělit Evropskou unii. A jedna středoevropská země může hrát překvapivou roli

Rakousko může hrát překvapivou roli

Nové informace americké platformy Defense One naznačují, že administrativa Donalda Trumpa pracuje s představou rozdělení Evropské unie.
Mezi státy, které by podle neveřejné verze bezpečnostní strategie USA mohly být „odlepeny“ od EU, se objevuje i Rakousko. Spolu s Itálií, Maďarskem a Polskem – tedy zeměmi, které v posledních letech čím dál hlasitěji kritizují Brusel.

Pokud by se tento scénář potvrdil, šlo by podle rakouského deníku Der Standard o největší geopolitické otřesy v Evropě od brexitu. A dopady by plynule zasáhly i Česko, jeho ekonomiku, bezpečnostní vazby i politickou stabilitu.

Trumpova doktrína: Evropa je slabá, pravice je řešení

Donald Trump dal Evropě najevo svůj postoj už dávno: NATO málo platí, EU je příliš byrokratická a evropské vlády „ničí vlastní civilizaci“ migranty.
V nové bezpečnostní strategii USA, zveřejněné po jeho znovuzvolení, Evropa opět nevychází dobře.

Podle amerického dokumentu je:

  • ohrožená svoboda slova,
  • demokracie podkopávána „levicovými elitami“,
  • kontinent ohrožen masovou migrací.

A právě tady začíná být důležité střední Evropa.

Podle informací Defense One existuje delší, neveřejná verze dokumentu, která nebyla publikována. Právě v ní se objevují jména čtyř zemí, jež USA údajně považují za vhodné „vytáhnout“ z EU a přivést do užší spolupráce s Washingtonem:

Rakousko – Itálie – Maďarsko – Polsko.

Zásadní otázka zní:
Proč právě tyto země?

Protože mají:

  • silné pravicové nebo národovecké proudy
  • kritický vztah k Bruselu
  • výrazné sympatie k USA nebo k Trumpovi osobně

Tuto roli v posledních letech aktivně přebírá právě Rakousko, které je přitom po desetiletí pilířem evropské neutrality.

Rakouská pravice a americké republikány spojuje ideologie

FPÖ, dnes nejsilnější rakouská strana, dlouhodobě buduje vztahy s republikány v USA.
Její představitelé – Vilimsky, Krauss či Gerald Grosz – se pravidelně účastní akcí New York Young Republican Club, kde se mísí ultrakonzervativní proudy, americký trumpismus a radikální nacionalismus.

Vilimsky byl také na Trumpově masivním předvolebním shromáždění v Madison Square Garden a opakovaně označuje USA za „velkého vítěze“ v boji s EU. A to i po zavedení amerických 15% cel na evropské zboží, které poškodily Rakousko a Německo mnohem více než USA.

To zní paradoxně, ale z politického hlediska je to logické:
Čím slabší je EU, tím silnější je národní politika.

A právě to je linie, kterou Trump podporuje.

Vídeň se brání: „Rakousko je pevně zakotvené v EU“

Rakouské ministerstvo zahraničí reagovalo okamžitě:

  • ví o dokumentu jen z médií
  • odmítá, že by Rakousko opouštělo EU
  • označuje americkou kritiku Evropy za „nepochopitelnou“
  • zdůrazňuje, že EU musí být bezpečnostně soběstačnější

V praxi to ale neznamená, že ve střední Evropě není prostor pro americký vliv. Ten vidíme stále častěji – ať už u Orbána, Meloniové či části polské politické scény.

Evropa proti Trumpovi: od Berlína po Brusel

Trumpova slova o „slabých evropských lídrech“ a „zničených zemích“ vyvolala ostrou reakci německého kancléře Friedricha Merze.
Tohle jsou citlivé momenty, protože Evropa potřebuje USA v NATO – a současně se musí bránit proti jejich ekonomickým a politickým tlakům.

Dánský bezpečnostní úřad dokonce poprvé označil USA za potenciální problém.
Varuje, že americký ekonomický tlak může:

  • destabilizovat Evropu,
  • oslabit transatlantickou spolupráci,
  • vyvolat prostor pro ruské hybridní útoky.

Evropa tak stojí mezi dvěma póly:
bezpečnostně závisí na USA – ale strategicky se jich začíná obávat.

Měla by USA aktivně podporovat odchod některých zemí z EU?

Český přesah: Může USA rozdělit i V4? A co to znamená pro nás?

Česko je v paradoxní situaci:

  1. Není na seznamu „odtržitelných zemí“, ale je v jejich přímém sousedství.
  2. Pokud by USA podporovaly vznik „alternativního bloku“ ve střední Evropě (Rakousko–Maďarsko–Polsko–Itálie), Česko by se dostalo mezi mlýnské kameny.
  3. Ekonomicky jsme napojeni na Německo – stát, na který Trump cílí nejvíce.
  4. Bezpečnostně jsme závislí na NATO – tedy na USA.

Možný scénář?
Česko bude donuceno zaujmout jasnější pozici, než je mu historicky příjemné.

Pokud by se EU začala štěpit, česká ekonomika by to pocítila jako jedna z prvních:

  • automobilový průmysl,
  • exporty do Německa a Rakouska,
  • energetická vazba na německou síť,
  • migrace mezi státy střední Evropy.

Česká politika před sebou bude mít jedinou otázku:

Je pro nás výhodnější silná EU – nebo silnější transatlantická osa vedená USA?

Závěr: Trump otevřel téma, které může změnit Evropu

Ať už je dokument Defense One autentický, nebo jen pracovní verzí, jedno je jisté:

USA poprvé otevřeně zvažují aktivní zásah do politické struktury EU.

Rakousko jako „možný odpadlík“ je pro Česko klíčový signál. Pokud by se střední Evropa skutečně rozdělila, byl by to zlom, který by změnil geopolitickou realitu příštích desetiletí.

Evropa bude muset ukázat, zda umí držet pohromadě.
A Češi budou muset vyhodnotit, na kterou stranu se svět překlápí.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *