PRESSESCHAU – DNEŠNÍ OBRAZ NĚMECKA V TISKU k 16. 12. 2025

Presseschau (16. prosince 2025) – německý tisk a český úhel pohledu

Dnešní komentáře v německém tisku se soustředí na tři témata: jednání o americkém „mírovém plánu“ pro Ukrajinu v Berlíně, teroristický útok na židovskou komunitu v Sydney a dopady slabých výsledků vzdělávání na ekonomiku i demokracii.

1) Ukrajina: jednání v Berlíně a evropská role

WESER-KURIER vidí v samotném faktu, že se jednání odehrálo v Berlíně, „malý úspěch“: Evropa podle něj po období přehlížení ze strany Washingtonu a Moskvy „strčila nohu do dveří“ a získává šanci být u řešení nejkrvavějšího evropského konfliktu od konce druhé světové války.

MEDIENGRUPPE BAYERN (mj. DONAUKURIER) je skeptičtější a tvrdí, že „enormní“ evropské úsilí může být klamné: konec války prý stále leží především v rukou USA, které mohou jednat i bez Evropanů a bez Ukrajiny. Evropa si podle komentáře musí tvrdě říct, „co může Putin dostat“, aby souhlasil.

DIE VOLKSSTIMME jde provokativně ještě dál: ač je Ukrajina obětí, ocitá se v kleštích mezi Ruskem, které neustupuje, a USA, které chtějí „deal“. Z toho vyvozuje, že nejbolestivější kompromis se bude točit kolem území: „ztráta území jako cena míru“ – jinak prý dohoda nevznikne.

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG naopak připomíná základní pointu, která se v debatách ztrácí: rozhodující překážkou není Ukrajina, ale Putinova neochota zastavit útoky. Varuje před rámováním, v němž se po Kyjevu žádají ústupky, jako by válku způsobil on.

Die KÖLNISCHE RUNDSCHAU zpochybňuje představu „NATO-like garancí“ mimo NATO: princip NATO je sdílení rizika a mimo alianci to nelze věrohodně nahradit. Varuje i před nápady typu „demilitarizovaný Donbas“, který by se mohl stát odrazovým můstkem pro další ruskou agresi.

Český úhel pohledu:

• Pro Česko je klíčové, aby Evropa nebyla pouze „divák“: jakékoli vyjednání bezpečnostní architektury dopadne přímo na střední Evropu (od obranného plánování po finanční náklady).
• Pokud by se prosadil scénář „deal bez Ukrajiny“, vytváří to precedent: bezpečnostní garance malých států se relativizují.
• Debata o garancích mimo NATO je pro Prahu praktická otázka: buď existuje jasný závazek (NATO), nebo roste tlak na vlastní kapacity a regionální obranné koalice.
• Každé posunutí směrem k „území za mír“ zvyšuje riziko nestability v budoucnu – a tím i dlouhodobé náklady na odstrašení.

2) Sydney: útok na židovskou komunitu a normalizace antisemitismu

DER SPIEGEL označuje útok během chanukového setkání za „kulminační bod“ dlouho viditelného trendu: slogan typu „globalize the intifada“ už není jen radikální rétorika, ale otevřená výhrůžka – násilí proti Židům „kdekoli a kdykoli“.

MÜNCHNER MERKUR klade důraz na politický kontext a tvrdí, že australská vláda doplatila na snahu „uklidnit ulici“ (komentář to spojuje s uznáním Palestiny jako státu): místo uklidnění prý došlo k posílení radikalizace.

FRANKFURTER RUNDSCHAU připomíná, že antisemitismus je starší než 7. říjen 2023, a že hrozba přichází z více ideologických směrů (nejen islamismus, ale i pravicový extremismus). Klíčové je podle ní vzdělávání a „hlasitý odpor celé společnosti“, protože digitální prostředí zvyšuje emoční náboj a šíří předsudky.

Český úhel pohledu:

• V ČR se podobné napětí projevuje hlavně online: tlak na školy, univerzity a veřejný prostor bude růst; prevence je levnější než následky.
• Bezpečnost židovských institucí je testem státu: jakékoli „zlehčování“ se v Evropě rychle mění v reputační i bezpečnostní problém.
• Z pohledu státu (a krizového řízení) je to i otázka ochrany měkkých cílů a práce s radikalizací v digitálním prostoru.

3) Vzdělání: ekonomika, jazyk a demokratická odolnost

Německý tisk propojuje slabé výsledky vzdělávání s dlouhodobým ekonomickým výkonem.

Die LAUSITZER RUNDSCHAU cituje modelové propočty mnichovského ifo-institutu: lepší vzdělání by mohlo dlouhodobě zvednout výkon ekonomiky o „několik bilionů eur“. Zároveň zdůrazňuje, že vzdělání se nemá ospravedlňovat jen ekonomickým užitkem. Prakticky upozorňuje na přetížení mateřských škol jako „reparačního provozu“ a akcentuje jazykové kompetence.

ND.DER TAG  kritizuje, že veřejné investice do vzdělávání jsou pod průměrem EU, což se projevuje přetížením učitelů, výpadky výuky a chátráním budov. Pointa: společnost, která bere vzdělání, „prohrává budoucnost“.

NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG volá po národní vzdělávací strategii napříč stupni (od školek po další vzdělávání), s jednotnými standardy, stabilním financováním a horizontem přesahujícím volební období. Vzdělání rámuje jako investici do konkurenceschopnosti, stability a demokratické odolnosti.

Český úhel pohledu:

• Česko má podobný strukturální problém: bez dlouhodobé strategie se školství mění v „kampaňové téma“, ne v řízený systém.
• Jazykové a čtenářské kompetence jsou u nás stejně klíčové (včetně práce s dezinformacemi): bez nich klesá odolnost společnosti.
• Podfinancování a nedostatek učitelů se rychle překlápí do ekonomiky: horší kvalifikace, nižší produktivita, vyšší sociální náklady.
• Pro exportně orientovanou ekonomiku je kvalita lidského kapitálu konkurenceschopnost – bez ohledu na to, zda se to „politicky prodává“.

Souhrnem:

Probíhají debaty o mírovém rámci pro Ukrajinu; v Berlíně se vedou rozhovory s americkým prvkem. V Sydney došlo k teroristickému útoku na židovské setkání. Německá média spojují kvalitu vzdělání s dlouhodobou ekonomikou a stabilitou.

Ukrajina: spor o to, zda Evropa získává vliv, nebo je jen kulisa pro USA. Sydney: antisemitismus jako narůstající trend, který přerůstá do násilí. Vzdělání: „bez investic není budoucnost“ a nejde jen o ekonomiku, ale i o demokracii.