Berlín

Články pro štítek Berlín
NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (22. 10. 2026)
24.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (24. 9. 2026)

Německé komentáře dnes sledují především tři témata. Prvním je povolební situace v Berlíně, kde po vítězství Levice pokračuje spor o to, zda by SPD a Zelení měli s touto stranou vytvořit vládu, nebo dát přednost koalici s CDU. Druhým tématem je nová německá „12hodinová“ regulace cen benzínu a nafty, která sice zpřehlednila, kdy je nejvýhodnější tankovat, podle ADAC však nepřinesla nižší průměrné ceny. Třetí blok se věnuje nové dohodě USA, Dánska a Grónska o americké vojenské přítomnosti v Arktidě a obecně slábnoucímu evropskému vlivu ve vztahu k Washingtonu a Pekingu.

Berlín chce vyvlastňovat bytové společnosti
23.9. 2026

Berlínská Levice chce převést do veřejného vlastnictví až 220 tisíc bytů. „Tady pro nás žádný kompromis neexistuje“

Berlínský plán je pro českého čtenáře zajímavý především tím, jak daleko je tamní debata o dostupnosti bydlení ochotna zajít. Zatímco v Česku se řeší hlavně výstavba obecních bytů, podpora nové výstavby, regulace krátkodobých pronájmů nebo zrychlení stavebního řízení, část berlínské Levice prosazuje převod velkých soukromých bytových portfolií do veřejného vlastnictví. Český právní rámec by podobný zásah posuzoval velmi přísně: Listina základních práv a svobod umožňuje vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. (PSP) Berlínská debata tak dobře ukazuje, jak odlišně mohou evropská města reagovat na stejný problém – rychle rostoucí náklady na bydlení.

Policisté na večerním náměstí
22.9. 2026

Po vítězství Levice v Berlíně roste napětí u policie. Aféra kolem kontaktů s rodinou Remmo přidává další problém

Berlínská debata je zajímavá i z českého pohledu, protože se dotýká sporu, který se v různých podobách vede také v dalších evropských zemích: jaký poměr má být mezi represivními nástroji státu, prevencí, sociální prací a moderními technologiemi při boji s kriminalitou. V Berlíně však tento spor po volebním vítězství Levice získal mimořádně politický rozměr. Část policistů se obává omezení financování bezpečnostního aparátu a změn v boji s organizovaným zločinem, zatímco Levice dlouhodobě zdůrazňuje větší roli prevence a sociální práce. Pro českého čtenáře je podstatné především to, že nejde jen o abstraktní ideologickou diskusi: rozhoduje se o podobě policie, zpravodajských služeb, kamerových systémů i přístupu k organizovanému zločinu v téměř čtyřmilionové evropské metropoli.

Rušné náměstí u tramvajové zastávky
21.9. 2026

Berlínské volby odkryly hluboké rozdíly mezi voliči. Levice získala 51 % mezi muslimy, křesťané častěji volili CDU a SPD

Výsledky voleb v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku jsou zajímavé i pro českého čtenáře, protože ukazují, jak výrazně se německá společnost politicky rozvrstvuje podle věku, místa bydliště, náboženského zázemí i sociálního prostředí. Zvlášť výrazný je kontrast mezi Berlínem, kde zvítězila Levice, a severovýchodním Meklenburskem-Předním Pomořanskem, kde se nejsilnější stranou stala AfD. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky, takže dlouhodobá proměna německé politické scény může postupně ovlivnit i evropskou politiku v oblasti migrace, energetiky, sociálního státu či hospodářství. Německé zemské volby přinesly nejen překvapivé výsledky, ale také mimořádně zajímavý pohled na to, kdo vlastně jednotlivé strany volil. Analýza Forschungsgruppe Wahlen, na kterou upozornil deník WELT, ukazuje mimo jiné výrazné rozdíly podle náboženského vyznání, věku a pohlaví.

Německo, Polsko, Berlín, CSD Berlín, islamistický útok, terorismus, WELT, Donald Tusk, PiS, migrace, bezpečnost, Łukasz Urban, Naďa Čižmárková, Breitscheidplatz, berlínský vánoční trh
28.7. 2026

Polská oběť berlínského útoku mění pohled na Německo. V Polsku sílí přesvědčení, že se jejich západní soused stává méně bezpečnou zemí

Teroristický útok v Berlíně znovu připomněl, že bezpečnost není v Evropě samozřejmostí. Pro české čtenáře má tragédie i velmi osobní rozměr. Při útoku na vánoční trh u berlínského kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche v prosinci 2016 zahynula také česká občanka Naďa Čižmárková, která byla jednou z dvanácti obětí atentátníka Anise Amriho. První obětí tehdejšího útoku byl navíc polský řidič kamionu Łukasz Urban. Současný berlínský útok, při němž zahynula další polská občanka, proto v Polsku znovu otevírá bolestnou otázku bezpečnosti v Německu.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (20. 10. 2026)
28.7. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (28. 7. 2026)

Německý tisk se dnes soustředí především na následky pravděpodobně islamistického útoku na okraji berlínského Christopher Street Day, druhým výrazným tématem je personální přestavba spolkové vlády a CDU, kterou média hodnotí jako komunikačně nezvládnutou a ponižující zejména pro odcházejícího ministra dopravy Patricka Schniedera.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (2. 11. 2026)
27.7. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (27. 7. 2026)

Německý tisk dnes jednoznačně ovládá sobotní útok na průvod Christopher Street Day (CSD) v Berlíně a druhým tématem je pokračující debata o personálních změnách ve spolkové vládě kancléře Friedricha Merze.

Němci varují před vyvlastňováním bytů. V Česku mezitím Piráti chtějí danit prázdné byty
11.6. 2026

Němci varují před vyvlastňováním bytů. V Česku mezitím Piráti chtějí danit prázdné byty

Nedostupné bydlení už není jen český problém. Německo řeší stejnou otázku: jak zvýšit výstavbu, udržet dostupné nájmy a současně neodradit investory, kteří mají nové byty financovat.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (20. 10. 2026)
2.6. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (2. 6. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 2. června 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německý tisk...

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (30. 10. 2026)
29.5. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (29. 5. 2026)

Německé noviny dnes jednoznačně ovládá debata o politické budoucnosti spolkového kancléře Friedricha Merze, komentátoři současně řeší budoucí strategii Evropy vůči Rusku a Ukrajině a také komplikovaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem.

Krize vlády Friedricha Merze: Téměř polovina Němců chce konec koalice a nové volby
16.5. 2026

Krize vlády Friedricha Merze: Téměř polovina Němců chce konec koalice a nové volby

Situace v Německu přestává být jen vnitropolitickým problémem Berlína. Pro Českou republiku je stabilita německé vlády naprosto klíčová – česká ekonomika je na Německu extrémně závislá, ať už jde o automobilový průmysl, export nebo zaměstnanost. Pokud by se německá vláda skutečně rozpadla a země směřovala k předčasným volbám, mohlo by to znamenat další odklad důležitých ekonomických reforem, chaos v energetické politice a pokračující oslabení německé ekonomiky. To by velmi rychle pocítily i české firmy. Z českého pohledu je navíc alarmující, že rostoucí frustrace veřejnosti výrazně posiluje AfD, zejména ve východním Německu – tedy v regionech geograficky i ekonomicky blízkých Česku.

Když extremisté najdou na internetu mapy elektrického vedení. Berlínský útok odhalil slabinu moderního státu
10.1. 2026

Když extremisté najdou na internetu mapy elektrického vedení. Berlínský útok odhalil slabinu moderního státu

Levicový extremistický útok na elektrickou infrastrukturu v Berlíně se stal varovným signálem pro celé Německo – a nepřímo i pro další evropské státy včetně České republiky. Ukázal totiž, jak zranitelná může být kritická infrastruktura v době, kdy stát vsadil na maximální transparentnost, otevřená data a digitální přístupnost informací. To, co mělo posílit důvěru občanů, se nyní obrací proti samotným základům fungování moderní společnosti.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (20. 10. 2026)
6.1. 2026 (Aktualizováno: 7.1. 2026)

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (6. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 5. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny? Německé deníky se dnes soustředí především na tři zásadní okruhy: americký vojenský zásah ve Venezuele a jeho dopady na Evropu, útok na elektrickou infrastrukturu v Berlíně, který znovu otevřel otázku ochrany kritických sítí, a vládní krizi v Braniborsku, jež může znamenat začátek konce projektu Sahry Wagenknechtové. Společným jmenovatelem komentářů je pocit strategické nejistoty, slabosti Evropy a neschopnosti politických elit reagovat jednoznačně na krize doma i ve světě.

Tajný zásahový protokol k požáru a blackoutu v Berlíně: nejedná se o poruchu, ale o sabotáž. Varování i pro Česko?
4.1. 2026

Tajný zásahový protokol k požáru a blackoutu v Berlíně: nejedná se o poruchu, ale o sabotáž. Varování i pro Česko?

Protokol hovoří o podezření na úmyslný útok Požár vysokonapěťového kabelu v jihozápadním Berlíně způsobil v sobotu ráno rozsáhlý výpadek elektřiny, který zasáhl desítky tisíc domácností a tisíce firem. Interní zásahový protokol berlínských hasičů a policie, který má k dispozici deník WELT, odhaluje závažné okolnosti incidentu – včetně hlášení explozí, podezření na úmyslné zapálení a možné souvislosti s předchozími útoky na kritickou infrastrukturu. Pro Česko jde o důležité varování: podobné útoky se netýkají jen Německa.

„Nabídka práce z Berlína s dobrým platem? Někteří mladí říkají okamžitě Ne.“
18.12. 2025

„Nabídka práce z Berlína s dobrým platem? Někteří mladí říkají okamžitě Ne.“

Berlín, Barcelona, Praha. Tři města, která dnes stále častěji figurují v jedné debatě: kde se v Evropě ještě vyplatí pracovat, podnikat a žít. Příběh Lotyšky Valerije Kraval, která po sedmi letech opustila Německo a založila vlastní firmu ve Španělsku, je dalším střípkem do mozaiky, jež znepokojuje i německé ekonomy a politiky. A zároveň je varováním i pro Česko.