
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 9. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny?
Německý tisk se dnes soustředí na tři výrazná témata: plánovanou výměnu premiéra v Sasku-Anhaltsku a obavy z dalšího posilování AfD, politickou aféru kolem berlínského primátora Kai Wegnera během rozsáhlého blackoutu a na smrtící zásah amerického imigračního úředníka v Minnesotě. Komentáře se pohybují mezi varováním před selháním demokratických elit, kritikou politické komunikace v krizích a obavami z eskalace státního násilí v USA. Tón většiny komentářů je varovný a apeluje na odpovědnost politického vedení.
Zdroj:
Volksstimme (Magdeburg)
Rhein-Neckar-Zeitung
Co píší německé noviny:
List Volksstimme upozorňuje, že premiér Reiner Haseloff navzdory dřívějším slibům předá úřad svému nástupci Svenovi Schulzemu ještě před zemskými volbami. Redakce doufá, že Schulze využije zbývajících sedm měsíců k tomu, aby se politicky etabloval a vystoupil ze stínu populárního Haseloffa. Koaliční partneři SPD a FDP by podle listu měli přechod aktivně podpořit.
Rhein-Neckar-Zeitung jde ještě dál a interpretuje krok jako zoufalý pokus zabránit scénáři, v němž by AfD mohla získat rozhodující vliv na zemskou politiku. Varuje, že podobné riziko hrozí i v dalších spolkových zemích a že dosavadní zdrženlivost demokratických stran vůči AfD se nyní vrací jako bumerang.
Český úhel pohledu:
Situace v Sasku-Anhaltsku má přímý přesah i pro Česko. Posilování krajně pravicových stran v sousedních regionech může ovlivnit přeshraniční spolupráci, evropské fondy i bezpečnostní politiku. Německá debata zároveň připomíná českou zkušenost s tím, jak podcenění extremistických subjektů může vést k jejich normalizaci.
Zdroj:
Der Tagesspiegel
Süddeutsche Zeitung
Weser-Kurier
T-Online
Stuttgarter Nachrichten
Frankfurter Neue Presse
Märkische Oderzeitung
Co píší německé noviny:
Rozsáhlý výpadek proudu v jihozápadním Berlíně, který postihl desítky tisíc domácností, vyvolal politickou bouři. Tagesspiegel označuje jednání primátora Kai Wegnera, jenž během krize odešel hrát tenis, za „těžký komunikační přešlap“. Kritika zesílila poté, co vyšlo najevo, že veřejnosti poskytl nepravdivé informace o svém jednání.
Süddeutsche Zeitung zdůrazňuje, že samotný sportovní trénink problémem není, zásadním selháním však byla lež. Weser-Kurier a T-Online mluví o ztrátě důvěry a selhání leadershipu. Stuttgarter Nachrichten přirovnávají situaci k „Laschetovu momentu“ – symbolickému obrazu, který může poškodit volební šance CDU.
Naopak Frankfurter Neue Presse upozorňuje, že soustředění pozornosti na jednu osobu odvádí pozornost od systémových problémů: zranitelnosti infrastruktury a nepřipravenosti státu na krizové situace. Märkische Oderzeitung je nejtvrdší a otevřeně zvažuje Wegnerův odchod.
Český úhel pohledu:
Debata je mimořádně relevantní i pro Česko. Nedávné výpadky elektřiny, kybernetické incidenty a otázky ochrany kritické infrastruktury ukazují, že problém není jen německý. Česká politická reprezentace by měla pozorně sledovat, jak fatální může být kombinace technického selhání a špatné krizové komunikace.
Zdroj:
Die Tageszeitung (taz)
Frankfurter Rundschau
Co píší německé noviny:
Taz se věnuje smrtelným výstřelům agenta americké imigrační služby ICE na ženu v Minneapolis. Kritizuje snahu Trumpovy administrativy prezentovat čin jako sebeobranu navzdory videozáznamům. Podle listu jde o test reality: zda jsou Trumpovi příznivci ochotni ignorovat očividné důkazy.
Frankfurter Rundschau analyzuje případ v širším kontextu Trumpovy rétoriky a eskalace státního násilí. Varuje, že tvrdý postup vůči migrantům se stává hrozbou i pro liberální část americké společnosti a že strach se stává dominantním politickým faktorem.
Český úhel pohledu:
Americká debata rezonuje i v Evropě. Otázky policejního násilí, migrace a politizace bezpečnostních složek se dotýkají i evropských demokracií. Pro Česko je to varování, kam může vést polarizace společnosti a zpochybňování nezávislých institucí.
Německý tisk dnes nabízí obraz politického napětí, krize důvěry a rostoucí nejistoty. Od regionální politiky přes selhání krizového řízení až po mezinárodní otázky státního násilí se ukazuje, že demokratické systémy jsou pod silným tlakem. Pro českého čtenáře je to důležitý signál, že podobné výzvy nejsou vzdálené ani nám.