První jednání USA a Dánska o Grónsku: němečtí rezervisté chtějí vyslat vojáky do Arktidy

Debata o budoucnosti Grónska se v posledních týdnech dramaticky vyostřila. Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně a bez obalu prohlásil, že Spojené státy Grónsko „získají tak či onak“, se téma přesunulo z oblasti politických prohlášení do roviny konkrétních bezpečnostních úvah. Do hry nyní vstupují nejen diplomaté, ale i armáda – a poprvé se otevřeně mluví o možnosti rozmístění evropských, včetně německých, vojáků přímo na grónském území.

Ve středu se ve Washingtonu uskuteční první oficiální setkání ministrů zahraničí Dánska a Grónska se zástupci americké administrativy. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen a jeho grónská kolegyně Vivian Motzfeldt se setkají s americkým viceprezidentem J. D. Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Podle Rasmussena o schůzku požádala dánská a grónská strana, přičemž Bílý dům rozhodl, že se jednání uskuteční přímo na nejvyšší úrovni.

Současně oznámil dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen, že se v příštím týdnu setká s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Tématem jednání má být výhradně bezpečnost v Arktidě, přičemž i zde se očekává účast grónské ministryně zahraničí. Je zřejmé, že otázka Grónska přestává být pouze bilaterálním sporem a stává se zásadním aliančním problémem.

Trumpova rétorika znepokojuje Evropu

Prezident Trump v posledních týdnech opakovaně zdůraznil, že Spojené státy Grónsko „potřebují“ z bezpečnostních důvodů. Argumentuje tím, že pokud USA nebudou v regionu dominovat, převezmou iniciativu Rusko nebo Čína. „Pokud Grónsko nevezmeme my, udělá to někdo jiný,“ prohlásil Trump. Tato slova vyvolala v Evropě značnou nervozitu, neboť Grónsko je sice silně autonomní, ale formálně patří k Dánskému království – členskému státu NATO i Evropské unie.

Evropské vlády se podle DIE WELT obávají, že by se precedentem „nákupu“ nebo převzetí Grónska zásadně narušily dosavadní mezinárodní normy. Německý kancléř Friedrich Merz se proto snažil situaci uklidnit a zdůraznil, že Evropa chápe americké bezpečnostní obavy, zároveň však doufá v řešení v rámci NATO. Podle Merze by měl být severní Atlantik a Arktida posíleny společným aliančním úsilím, nikoli jednostrannými kroky.

Němečtí rezervisté chtějí vyslat vojáky

Do debaty však vstoupil nový, výrazně silový prvek. Předseda Svazu rezervistů Bundeswehru Patrick Sensburg otevřeně vyzval k rozmístění německých vojáků na Grónsku. Podle něj je třeba vycházet z toho, že prezident Trump myslí své záměry vážně, a Evropa proto musí jednat rychle. Sensburg navrhl přesun dvou evropských brigád pod dánským velením, přičemž Německo by podle něj mělo nést výraznou část odpovědnosti.

Podle Sensburga by takový krok nejen posílil evropskou přítomnost v Arktidě, ale přinesl by i praktické výhody pro Bundeswehr. Němečtí vojáci by mohli rozšířit výcvik v extrémních klimatických podmínkách, který dnes probíhá zejména v horské a zimní bojové škole v Mittenwaldu. Grónsko by se tak stalo dalším klíčovým výcvikovým prostorem.

Arktida jako nové geopolitické bojiště

Německo přitom není v těchto úvahách osamoceno. Několik států NATO – včetně Německa a Velké Británie – již pracuje na nové alianční misi s názvem „Arctic Sentry“, jejímž cílem je zvýšit dohled a bezpečnost v Arktidě. Tato iniciativa má také oslabit americký argument, že Evropa není schopna region sama zabezpečit. Zatím však není jasné, zda by se Spojené státy k takové misi připojily, nebo ji budou vnímat spíše jako konkurenci vlastních plánů.

CDU-politik Peter Beyer, odborník na arktickou politiku, zdůrazňuje, že Německo má v regionu vlastní strategické zájmy. Podle něj by měly evropské státy posílit přítomnost nejen ve vzduchu, ale i na zemi. Současně však apeluje na koordinaci s Washingtonem – Evropa by měla jednat sebevědomě, ale nikoli konfrontačně.

Český úhel pohledu: proč by nás to mělo zajímat

Z českého pohledu se může zdát Grónsko vzdáleným tématem. Ve skutečnosti však jde o otázku, která se dotýká bezpečnosti celé Evropy, a tedy i České republiky. Pokud se NATO začne výrazněji vojensky angažovat v Arktidě, bude to mít dopad na alianční plánování, rozpočty i rozdělení sil. Česko se může ocitnout v situaci, kdy bude požádáno o logistickou, materiální nebo politickou podporu těchto operací.

Navíc jde o precedens: pokud by USA dokázaly prosadit své nároky na Grónsko jednostranně, otevřelo by to dveře podobným krokům jinde ve světě. Pro malé a střední státy včetně ČR je zachování pravidel a alianční solidarity klíčovým bezpečnostním zájmem.

Grónsko tak není jen arktickým ostrovem, ale testem soudržnosti NATO a vztahů mezi USA a Evropou. Výsledek této debaty může předznamenat, jak bude vypadat bezpečnostní architektura Západu v příštích desetiletích.