Zápisy do autoškol v Německu se propadly až o 70 %

Český přesah: V Česku je řidičák pro většinu mladých pořád „vstupenkou do dospělosti“ – a zároveň jeden z největších jednorázových výdajů rodiny. Debata o tom, jak zlevnit a zmodernizovat výuku, se u nás vrací pravidelně: digitalizace teorie, dostupnost termínů, dlouhé čekací doby, ceny jízd i otázka, jestli má stát přidat regulaci, nebo naopak systém uvolnit. Německý případ je proto výborný varovný příklad: když politici oznámí „zlevnění řidičáku“, část lidí začne čekat – a to může okamžitě rozkolísat trh, ohrozit autoškoly a paradoxně vést k opačnému výsledku: méně kapacit, vyšší ceny a delší čekání.

V Německu se řeší, zda plánovaná reforma výuky řidičů nezpůsobila přesně to, co neměla: místo zlevnění a zlepšení dostupnosti přinesla do autoškol nervozitu a prudký pokles přihlášek. Autoškoly hlásí propady nových zápisů až o 70 %, vyplývá to z ankety, kterou agentura dpa udělala mezi svazy instruktorů. Pro řadu provozovatelů je situace ekonomicky „vysoce problematická“, říká například předseda svazu instruktorů v Sasku-Anhaltsku Reiner Nuthmann.

„Schniederův efekt“: lidé čekají na slibovanou reformu

Předseda svazu instruktorů v Severním Porýní (Fahrlehrerverband Nordrhein) Kurt Bartels mluví o „jasném Schniederově efektu“. Spolkový ministr dopravy Patrick Schnieder (CDU) totiž už loni v říjnu představil návrhy, jak autoškolu udělat „levnější“. Někteří žadatelé o řidičák proto nyní vyčkávají, protože reformní plán podle autoškol implicitně sugeruje snížení cen. Předseda sárského svazu instruktorů Daniel Boßlet to shrnuje jednoduše: lidé mají pocit, že když počkají, bude to brzy stát méně.

Jenže zásadní problém podle DIE WELT je, že není jasné, kdy se reforma skutečně zavede – ani zda řidičák opravdu výrazně zlevní.

Kromě výpovědí z praxe existují i tvrdší data: celoněmecký průzkum asociace Moving International Road Safety Association mezi zhruba 2400 autoškolami v lednu ukázal, že 84 % respondentů hlásí od listopadu 2025 pokles nových přihlášek oproti stejnému období před rokem. Průměrný propad činil asi 54 %.

Kolik stojí řidičák: průměr 3400 eur

Schnieder reformu rámuje heslem: „Mobilita nesmí být privilegiem.“ Podle ministerstva dnes řidičák na osobní auto (skupina B) stojí v průměru kolem 3400 €, tedy přibližně 85 000 Kč (při kurzu 1 € = 25 Kč). Cíl má být jasný: výuka jednodušší a dostupnější, ale při zachování nejvyšších bezpečnostních standardů. Mezi návrhy patří hlavně zjednodušení, digitalizace a „moderní nástroje“ v teorii i praxi.

Konkrétně se zvažuje:

• zrušení povinnosti části prezenční výuky teorie a možnost učit se přes aplikace či online platformy,
• omezení povinných „speciálních jízd“ (například po dálnici nebo mimo město),
• možnost část těchto jízd nahradit jízdou v simulátoru.

Ministr brzdí očekávání: „nečekejte, jděte si pro řidičák teď“

Schnieder už ale v lednu v televizi ARD mírnil očekávání, že reforma přijde rychle. Vzkaz byl v podstatě přímý: čekat se nevyplatí – kdo chce řidičák, má si ho dělat teď. Pokud se spolková vláda dohodne se zeměmi, může se během roku vstoupit do legislativního procesu. To však stále znamená nejistý harmonogram.

Největší propady ve městech, venkov drží

Podle instruktorů je pokles přihlášek největší ve velkých městech. Některé autoškoly hlásí minus 50 až 70 %, jiné propad necítí. Na venkově jsou čísla stabilnější – řidičák je tam často nutností, protože bez auta se lidé hůř dostanou do práce, do školy či k lékaři. O městském a venkovském rozdílu mluví i další svazy.

Například v Sasku-Anhaltsku se mluví o propadech až 70 %. Svaz instruktorů v Porýní (sídlo v Koblenzu) uvedl, že po oznámení reformy na podzim spadly přihlášky i probíhající výcviky v mnoha autoškolách o více než 50 %. Podle jejich členské ankety se to týká zhruba 70 % autoškol.

Nejde jen o reformu: roli hraje i ekonomika

Některé svazy upozorňují, že pokles nezačal až se Schniederem. Předseda svazu v Bádensku-Württembersku Jochen Klima říká, že pokles přihlášek pozorují už od začátku roku 2025 a souvisí se slabou ekonomickou situací. Řada rodin (a potenciálních uchazečů) prý výdaj za řidičák odkládá – a v Německu, stejně jako v Česku, často platí, že řidičák mladým financují rodiče.

Kritika reformy: online teorie a méně povinných jízd

Instruktoři reformu neodmítají automaticky, ale kritizují konkrétní body.

1. Zrušení povinné prezenční teorie:
   Bartels tvrdí, že čistě online forma může snížit efekt učení a vést k tomu, že více lidí bude padat u teoretických zkoušek.
2. Méně povinných „speciálních jízd“:
   Nuthmann zdůrazňuje, že simulátor může pomoci, ale nemůže nahradit reálnou jízdu po dálnici, tmu, počasí ani skutečnou dynamiku provozu.
3. Pochybnosti o zlevnění:
   Boßlet říká, že není prokázáno, že reformou ceny skutečně klesnou. Bartels poukazuje na to, že pokud by autoškoly měly pořizovat simulátory, jde o obrovskou investici: 30 000 až 40 000 €, tedy zhruba 750 000 až 1 000 000 Kč. To jsou náklady, které se v praxi musí nějak vrátit – a tedy mohou naopak tlačit ceny nahoru.

Ekonomické důsledky: propouštění, krácení úvazků, zavírání

Svazy varují před řetězovou reakcí: méně žáků znamená propad tržeb, ale fixní náklady běží dál – auta, pojištění, energie, nájmy, mzdy. V některých regionech už podle Nuthmanna instruktoři přicházejí o práci nebo odcházejí do autoškol, které mají ještě dostatek žáků. Jinde se šetří: zkracují se úvazky, omezuje se vozový park, někde starší instruktoři odcházejí dřív do důchodu.

Nuthmann navíc varuje před paradoxem: dlouhé čekání na změny může vyvolat další výpadky tržeb a ve výsledku i růst cen – tedy přesný opak toho, co reforma slibuje.

Co řidičák zdražuje: víc hodin a méně zkušeností mladých

Instruktoři popisují několik trendů, které ženou cenu nahoru:

• rostou personální a provozní náklady autoškol,
• žáci často potřebují více jízd než dřív,
• výcvik se protahuje kvůli přerušování a naplněným rozvrhům.

Jochen Klima říká, že mladí dnes přicházejí s menší „přirozenou“ zkušeností: místo vnímání provozu se při jízdě často soustředí na telefon, rodiče je vozí autem a méně chodí pěšky nebo jezdí na kole. Výsledkem je, že potřebují víc praktických hodin než před 10–15 lety.

Předsedkyně svazu v Meklenbursku-Předním Pomořansku Christin Knochenhauer dodává praktickou zkušenost: nejméně zaplatí ti, kteří jedou systematicky, dokončí výcvik v řádu tří až šesti měsíců a ideálně začnou s praktickými jízdami už během teorie.