Němečtí státní úředníci berou výrazně více než běžní zaměstnanci. Rozhoduje hlavně čistá mzda

Český přesah: Proč je téma důležité i pro Česko

Debata o platech státních zaměstnanců se netýká jen Německa. Velmi podobná diskuse probíhá i v Česku, kde vláda opakovaně řeší navyšování platů učitelů, policistů, vojáků nebo úředníků. Německý model je ale pro české státní zaměstnance v mnoha ohledech mnohem výhodnější. Nejde totiž jen o samotný plat, ale především o obrovské rozdíly v odvodech, zdravotním pojištění a budoucích penzích. Zatímco v Česku státní zaměstnanci odvádějí stejné sociální a zdravotní pojištění jako běžní zaměstnanci, němečtí Beamte mají systém nastavený výrazně výhodněji. Výsledkem je, že i při stejném hrubém platu jim zůstává o desítky tisíc korun více čistého.

V Německu se v posledních týdnech opět výrazně zvýšily platy státních zaměstnanců. A spolu s tím se znovu rozhořela debata, zda jsou takzvaní Beamte – tedy státní úředníci s mimořádně silným pracovním statutem – oproti běžným zaměstnancům příliš zvýhodněni.

Podle nové analýzy deníku WELT totiž rozdíly mezi čistými příjmy státních zaměstnanců a běžných pracovníků soukromého sektoru dosahují obrovských částek. A to především kvůli odlišným pravidlům sociálních odvodů a zdravotního pojištění.

Proč jsou německé státní pozice tak atraktivní

Podle studie Německého svazu státních zaměstnanců DBB a Univerzity v Postupimi z října 2024 patří právě finanční jistota mezi hlavní důvody, proč mladí lidé chtějí pracovat pro stát.

Velkou roli hraje:

• pravidelný růst platů,
• vysoké důchody,
• silná ochrana pracovního místa,
• a výrazně vyšší čisté mzdy.

Němečtí Beamte mají totiž zákonný nárok na takzvanou „odpovídající státní výživu“, což znamená, že stát musí jejich příjmy pravidelně upravovat podle ekonomické situace a tarifních jednání.

Ve stáří navíc mohou získat až 71,75 % svého posledního hrubého platu formou státní penze. To je ve srovnání s běžnými zaměstnanci v Německu mimořádně výhodné.

Hrubý plat často nevypadá nijak výjimečně

Na první pohled přitom platy mnoha německých státních zaměstnanců nevypadají nijak dramaticky. Více než 200 tisíc Beamter podle WELT vydělává méně než německý mediánový příjem, který činí přibližně 54 tisíc eur ročně, tedy asi 1,35 milionu korun ročně.

To se týká například:

• nižších úředníků,
• administrativních pracovníků,
• ale i některých policistů.

Mnozí z nich navíc pracují více než běžní zaměstnanci – standardem je 41 hodin týdně.

Jenže zásadní rozdíl přichází až při pohledu na čistou mzdu.

Beamte neplatí klasické sociální odvody

Klíčová výhoda německých státních zaměstnanců spočívá v tom, že:

• neplatí klasické sociální pojištění,
• neplatí důchodové pojištění,
• a mají výrazně zvýhodněné zdravotní pojištění.

Proto jim po zdanění zůstává mnohem více peněz než zaměstnancům soukromého sektoru.

Většina Beamter je navíc soukromě pojištěna. Německý stát jim totiž proplácí až 70 % zdravotních nákladů. U dětí může podpora dosahovat dokonce 80 %.

Výsledkem je, že některé zdravotní pojistky stojí státní zaměstnance méně než 100 eur měsíčně, tedy méně než 2500 korun.

Kolik skutečně vydělá německý učitel

WELT uvádí příklad zkušeného učitele v Berlíně po dvaceti letech praxe.

Ten dnes pobírá:

• hrubou mzdu 6368 eur měsíčně,
• tedy přibližně 159 200 korun měsíčně.

Po odečtení daní mu zůstane:

• více než 4700 eur čistého,
• tedy asi 117 500 korun.

Za zdravotní pojištění pak zaplatí jen kolem:

• 300 eur,
• tedy přibližně 7500 korun.

A právě zde vzniká obrovský rozdíl oproti běžným zaměstnancům.

Aby totiž zaměstnanec v soukromém sektoru dosáhl stejného čistého příjmu, musel by podle výpočtů WELT vydělávat:

• téměř 8130 eur hrubého,
• tedy asi 203 000 korun měsíčně,
• což odpovídá platu zkušeného specialisty nebo lékaře.

Pokud by běžný zaměstnanec vydělával stejných 6368 eur hrubého jako učitel, zůstalo by mu čistého pouze:

• 3673 eur,
• tedy asi 91 800 korun.

Rozdíl tedy činí přibližně:

• 25 000 korun měsíčně.

Výrazně si polepšili i policisté a vojáci

Velké rozdíly jsou vidět i u policistů.

Německý spolkový policista začíná:

• na 3578 eurech hrubého,
• tedy asi 89 500 korun.

Po zdanění mu ale zůstane:

• 2948 eur čistého,
• tedy přibližně 73 700 korun.

Stejně placený elektrikář v soukromém sektoru by měl čistého jen:

• asi 2375 eur,
• tedy přibližně 59 400 korun.

Rozdíl tedy činí více než:

• 14 tisíc korun měsíčně.

Podobně jsou na tom i vojáci Bundeswehru. Ti navíc mohou získat vysoké náborové bonusy. Německá armáda totiž akutně hledá nové lidi a u některých pozic nabízí jednorázové prémie až:

• 44 000 eur,
• tedy asi 1,1 milionu korun.

Státní služba má ale i své nevýhody

Ani německý systém však není bez kritiky.

Nevýhodou Beamter je například:

• silná vázanost na stát,
• obtížnější změna zaměstnání,
• a zákaz stávkování.

Na druhou stranu průzkumy ukazují, že mladé Němce otázka práva na stávku příliš netrápí. Mnohem důležitější je pro ně jistota příjmu a dlouhodobá stabilita.

Německo dál sází na silný stát

Celá debata zároveň ukazuje jednu důležitou věc: Německo i v době ekonomických problémů dál masivně podporuje státní aparát. A to v situaci, kdy německý průmysl čelí stagnaci, drahým energiím a rostoucí konkurenci z Asie.

Právě proto dnes v Německu sílí otázka, zda se rozdíly mezi státním a soukromým sektorem nezačínají příliš rozevírat.

(další naše články k problematice mezd a platů v Německu naleznete ZDE)