Trump může Berlínu zavřít ropný kohout – „dramatická“ situace rafinerie PCK

Český přesah:

Vývoj kolem rafinerie PCK Schwedt není jen německým problémem. Jde o klíčový uzel středoevropské energetiky napojený na ropovodní infrastrukturu, která historicky zásobovala i Českou republiku. Jakýkoli výpadek výroby v PCK může zvýšit tlak na regionální trh s pohonnými hmotami, ovlivnit ceny benzínu a nafty v ČR a znovu otevřít otázku energetické závislosti Evropy na geopolitických rozhodnutích Washingtonu a Moskvy. Česká ekonomika je silně provázaná s Německem – pokud by se Berlín či Braniborsko ocitly bez dostatečných dodávek paliv, sekundární dopady by se mohly projevit i u nás.

Hrozí, že Berlínu dojde benzín? Takový scénář dnes není podle DIE WELT jen hypotetickou úvahou. Spojené státy mohou rozšířit své sankce vůči Rusku i na braniborskou rafinerii PCK Schwedt, kde je většinovým vlastníkem ruský státní koncern Rosněfť. Výjimka, kterou Washington této společnosti udělil, brzy vyprší – a řešení zatím není na dohled.

Německá spolková vláda nyní nervózně vyhlíží rozhodnutí amerického úředníka střední úrovně jménem Bradley T. Smith. Bez jeho podpisu může Německu – a zejména Berlínu – hrozit scénář podobný noční můře. Pokud Smith neprodlouží výjimku, rafinerie by musela 1. května zastavit výrobu. Berlín, téměř čtyřmilionová metropole, by mohl zůstat bez benzínu i leteckého paliva. Automobilisté by stáli před zavřenými čerpacími stanicemi a letadla na letišti BER by zůstala na zemi.

Smith je ředitelem úřadu OFAC (Office of Foreign Assets Control), který spadá pod americké ministerstvo financí a dohlíží na dodržování sankční politiky USA. A právě OFAC rozhoduje i o osudu rafinerie PCK Schwedt, odkud pochází většina paliva pro Berlín.

Devět z deseti aut v Berlíně jezdí na palivo ze Schwedtu

Rafinerie je většinově vlastněna Rosněft, s níž by podle amerických sankcí nikdo neměl obchodovat. Že může její německá dceřiná společnost přesto zpracovávat ropu, umožňuje právě výjimka – tzv. General License číslo 129 – kterou Smith podepsal 29. října 2025 a která platí do 29. dubna 2026.

Pokud nebude prodloužena, PCK musí zastavit výrobu. Berlín a Braniborsko, kde devět z deseti vozidel tankuje palivo právě z této rafinerie, by byly paralyzovány. Zásobování letiště BER leteckým petrolejem by se rovněž zastavilo. Pokusy dopravovat palivo železničními cisternami ze západního Německa by byly logisticky nedostatečné a nejbližší rafinerie Leuna by situaci kapacitně nezvládla.

Napětí roste už nyní, přestože do vypršení licence zbývá zhruba deset týdnů. Dodavatelé požadují platby předem, odmítají dlouhodobé smlouvy, banky a pojišťovny zvažují stažení podpory. V dopise německé ministryni hospodářství Katharině Reiche označilo vedení PCK situaci za „dramatickou“ a upozornilo na omezení běžného provozu.

Připomíná to září 2022, kdy německá vláda kvůli akutní hrozbě ohrožení dodávek převzala Rosněft Deutschland do nucené správy. Od té doby byla správa státu prodloužena šestkrát, vždy o půl roku, a nyní byla legislativně umožněna bez časového omezení. Formálně však majetek zůstává Rusům – příjmy jsou spravovány na německých účtech pod dohledem Spolkové síťové agentury.

Otázkou zůstává, zda prezident Donald Trump bude tuto konstrukci respektovat. Teoreticky může jediným pokynem zastavit přísun paliva do Berlína. A přestože by to znamenalo zásah proti spojenci v NATO a také proti severozápadnímu Polsku, které PCK rovněž zásobuje, Trump je znám tím, že zahraniční politiku chápe jako nástroj vyjednávání.

Co by mohl chtít jako protislužbu?

Jednou z variant je tlak na úplné vyvlastnění Rosněfti v Německu. To by se netýkalo jen PCK Schwedt, ale i menšinových podílů Rosněfti v rafineriích Miro Karlsruhe a Bayernoil. Tyto podíly by mohly být nabídnuty americkým energetickým koncernům.

Otázkou je, zda by o ně měly zájem. PCK dnes zpracovává především kazašskou ropu, která do Německa proudí přes ruské území – Moskva to umožňuje kvůli tranzitním poplatkům a vztahům s Kazachstánem. Západní těžaři jako Shell, Eni nebo Chevron provozují kazašská pole Tengiz a Karachaganak, avšak jejich zájem vstupovat do málo výnosného evropského rafinérského byznysu je omezený.

Shell se dlouhodobě snaží prodat svůj 37% podíl v PCK, BP jedná o prodeji rafinerie v Gelsenkirchenu, ExxonMobil investuje spíše mimo Evropu. Důvody? Německé CO₂ poplatky a přísná klimatická regulace EU.

Tato situace se však může změnit. Evropská klimatická politika je pod tlakem, plánovaná celoevropská CO₂ daň na pohonné hmoty byla odložena a některá opatření byla kvůli hospodářské krizi zmírněna. Pokud by se regulace dále uvolnila, mohlo by to učinit evropské rafinerie atraktivnějšími.

Další faktor představuje možný mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud by Trump dojednal balíček, který by umožnil návrat levné ruské ropy a plynu na trh, mohlo by to krátkodobě snížit ceny paliv – což by bylo politicky výhodné před americkými volbami. USA již přesvědčily Indii k omezení dovozu ruské ropy, viceprezident J. D. Vance nedávno navštívil Ázerbájdžán a uzavřel energetické dohody. V Německu mezitím firma Sunoco, podporovaná Trumpovým spojencem Kelcym Warrenem, převzala největšího provozovatele tankových skladů Tanquid.

Pokud by se Rusko po případném míru vrátilo na světový trh, klíčové distribuční uzly by již byly obsazeny. Budoucnost rafinerie PCK Schwedt se tak může stát dalším žetonem v globální energetické partii mezi velmocemi.

Český pohled: Co to znamená pro ČR?

Česká republika je napojena na německý trh nejen obchodně, ale i infrastrukturně. Výpadek PCK by mohl:

• zvýšit regionální ceny benzínu a nafty,
• zvýšit tlak na alternativní trasy zásobování,
• otestovat odolnost českých strategických ropných rezerv,
• znovu otevřít otázku diverzifikace mimo ropovod Družba.

Česko má vlastní zásoby ropy přibližně na 90 dní, ale tržní panika může ceny zvýšit během několika dní. Situace proto není jen německým problémem, ale testem energetické suverenity celé střední Evropy.