Energetická revoluce v ohrožení? Německé offshore projekty za 50 miliard eur se začínají hroutit

Český přesah: Problémy Německa mohou tvrdě zasáhnout i Česko

Situace kolem německých offshore větrných elektráren není jen německý problém. Pokud se skutečně zadrhne výstavba obřích větrných parků v Severním moři, může to mít přímé důsledky i pro Českou republiku. Německo je totiž hlavním ekonomickým partnerem Česka a zároveň motorem evropské energetické transformace. České firmy jsou napojené na německý průmysl, dodavatelské řetězce i energetický trh. Jakékoliv problémy s německou energetikou tak velmi rychle dopadají i na českou ekonomiku.

Navíc právě Německo dlouhodobě tlačí Evropu směrem k zelené transformaci a odchodu od fosilních paliv i jádra. Pokud se nyní ukáže, že klíčový pilíř této strategie – offshore větrné elektrárny – naráží na obrovské ekonomické a technické problémy, může to změnit celou evropskou debatu o energetice. A tím i české plány na budoucí energetický mix.

Německý deník WELT upozorňuje na dramatický problém, který může vážně ohrozit energetickou transformaci Německa (Energiewende). Několik velkých energetických koncernů totiž chce odstoupit od plánovaných miliardových projektů offshore větrných parků v Severním moři. Hodnota ohrožených projektů podle článku dosahuje až 50 miliard eur (přibližně 1,25 bilionu Kč).

Podle německého článku tak může dojít nejen ke zpoždění německé zelené transformace, ale také k ohrožení desetitisíců pracovních míst, růstu nákladů na elektřinu a výrazným výpadkům příjmů německého státu.

Severní moře mělo být „elektrárnou Evropy“

Německo a další státy kolem Severního moře plánovaly obrovské rozšíření offshore větrné energetiky. Cílem bylo vybudovat výkon až 300 gigawattů, což odpovídá zhruba 20 000 moderním větrným turbínám nové generace.

Samotné Německo mělo dosáhnout výkonu 70 gigawattů, což by znamenalo instalaci asi 4600 obřích větrných elektráren, vysokých přibližně jako Eiffelova věž.

Pro srovnání: výkon 70 gigawattů odpovídá výkonu přibližně 70 jaderných elektráren. Rozdíl je ale v tom, že větrné elektrárny vyrábějí energii pouze tehdy, když fouká vítr.

Jenže realita je zatím výrazně skromnější. V Severním a Baltském moři dnes stojí přibližně 1700 menších offshore elektráren s výkonem kolem 10 gigawattů. Aby Německo splnilo své klimatické cíle, musela by se výroba elektřiny z offshore větru během příštích dvaceti let zvýšit přibližně sedminásobně.

A právě zde začínají problémy.

Energetičtí giganti chtějí z projektů vycouvat

Podle WELT nyní několik velkých investorů zvažuje, že své projekty úplně opustí. Firmy si v letech 2022 až 2025 vydražily stavební lokality v Severním moři za více než 16 miliard eur (asi 400 miliard Kč).

Jen ropné koncerny TotalEnergies a BP se zavázaly zaplatit za využití mořských ploch přibližně 7,5 miliardy eur (asi 187,5 miliardy Kč).

Zatím ale firmy uhradily pouze asi deset procent této částky. Zbytek měl být splácen postupně v dalších letech.

Teď je ale otázkou, zda německý stát vůbec zbytek peněz někdy uvidí.

Proč firmy couvají?

Energetické firmy argumentují, že se od doby aukcí dramaticky změnila situace.

Podle německého offshore svazu BWO dnes projekty čelí několika zásadním problémům:

• prudce vzrostly úrokové sazby a náklady na financování,
• zhoršily se dodavatelské řetězce,
• komplikace přinesly americká cla,
• problémy způsobují exportní omezení Číny,
• dopady mají i války na Ukrajině a Blízkém východě,
• německá spotřeba elektřiny roste pomaleji, než se čekalo.

To znamená, že budoucí zisky z prodeje elektřiny mohou být výrazně nižší, než investoři původně očekávali.

Problémy s armádou a elektrickými sítěmi

Další komplikací je zpoždění připojení větrných parků k elektrické síti.

Podle článku německé námořnictvo navíc zřídilo v oblasti u offshore parků dělostřeleckou střelnici. Kvůli tomu bylo nutné přepracovat plánování elektrických kabelů a přenosových tras.

Německý stát nyní řeší, zda má investorům umožnit z projektů odejít bez sankcí.

Hrozí obrovské pokuty

Situace je ale komplikovaná. Německý zákon totiž stanovuje, že vítěz aukce musí projekt realizovat.

Pokud by například TotalEnergies a BP skutečně odstoupily od projektů o výkonu 7,5 gigawattu, hrozila by jim pokuta ve výši 750 milionů eur (asi 18,75 miliardy Kč).

Přesto některé firmy zřejmě počítají s tím, že zaplatit pokutu může být levnější než realizovat ztrátové projekty za stovky miliard korun.

Německo začíná pochybovat o vlastní energetické strategii

Článek velmi otevřeně naznačuje, že některé firmy možná jednoduše přecenily budoucí výnosy z offshore větrné energetiky.

Velkou roli hraje také změna nálady investorů. Například akcionáři BP začali tlačit vedení firmy zpět směrem k tradiční těžbě ropy a plynu, protože zelené investice nepřinášely očekávané výnosy.

To je mimořádně důležitý signál. Ještě před několika lety byly offshore větrné elektrárny prezentovány jako téměř jistá budoucnost evropské energetiky. Dnes se ukazuje, že ekonomická realita může být mnohem tvrdší.

Ohroženo může být až 49 tisíc pracovních míst

Podle německého offshore svazu pracuje v dodavatelském řetězci offshore energetiky jen v Německu asi 49 000 lidí.

Pokud by se projekty zastavily, mohlo by dojít k rozsáhlým problémům v celém sektoru – od výrobců turbín přes ocelářství až po stavební firmy a přístavy.

Některé pobřežní spolkové země proto tlačí na vládu, aby investorům umožnila z projektů jednodušší odchod a zabránila ještě větším škodám.

Německo hledá nový model financování

Lobbyistická organizace BWO nyní navrhuje zásadní změnu systému podpory offshore větrné energetiky.

Podle návrhu by stát částečně garantoval zisky investorů pomocí takzvaných „indexovaných diferenčních kontraktů“.

Prakticky by to znamenalo, že:

• při vysokých ziscích by část peněz dostával stát,
• při velkých ztrátách by naopak část rizika nesli daňoví poplatníci.

Jinými slovy: německý stát by se stal jakousi pojistkou pro velké energetické projekty.

Energetická transformace naráží na realitu

Celý článek ukazuje stále viditelnější problém evropské zelené transformace. Politické cíle byly nastaveny extrémně ambiciózně, ale ekonomická, geopolitická i technická realita začíná tyto plány dohánět.

A právě Německo, které mělo být vzorem evropské energetické transformace, nyní řeší jednu z největších krizí své zelené strategie za poslední roky.

(další naše články k problematické německé energetické transformaci (Energiewende) najdete ZDE)