NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (16. 2. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 16. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé deníky se dnes soustředí především na vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia na Mnichovské bezpečnostní konferenci a na aktuální stav transatlantických vztahů. Vedle toho komentují evropské obranné ambice, otázku případného jaderného zajištění Evropy, tarifní dohodu ve veřejném sektoru a nové aféry kolem AfD. Tón komentářů je převážně střízlivý až skeptický: mezi Evropou a USA podle většiny listů přetrvává hluboké napětí, i když forma vystoupení byla smířlivější než v minulosti. Některé redakce zároveň konstatují, že Evropa se konečně začíná probouzet z iluzí o automatické americké ochraně.

Transatlantické vztahy a Mnichovská bezpečnostní konference

NÜRNBERGER ZEITUNG shrnuje konferenci jako přelomový moment. Podle listu už Evropané nezůstali jen u slov o jednotě, ale začaly se rýsovat konkrétní struktury „evropského nového začátku“. Nejde ještě o skutečný „Aufbruch“ (nový rozběh), ale signál, že – s výjimkou „Putinových sympatizantů“ v Maďarsku a na Slovensku – Evropa konečně pochopila vážnost situace.

 KÖLNER STADT-ANZEIGER hodnotí projev Marca Rubia jako formálně smířlivý, obsahově však tvrdý. Obnova důvěry mezi EU, NATO a USA bude podle deníku dlouhá a obtížná, zejména pro Německo, které bylo po desetiletí zvyklé na pevné spojenectví s USA.

 FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG varuje před falešnou euforií. Ačkoli publikum po Rubiově projevu tleskalo a zazněla ujištění o společné historické a kulturní sounáležitosti, šlo podle FAZ stále o „Trumpismus pur“ – tedy politiku podřízenou doktríně Donalda Trumpa.

SÜDDEUTSCHE ZEITUNG jde ještě dál: ideologie MAGA je podle ní už natolik prorostlá americkou zahraniční politikou, že jí Rubio nemůže uniknout. List tvrdí, že Trump podle jeho názoru neničí jen globální struktury, ale samotné hodnotové základy Západu.

TAGESZEITUNG  upozorňuje, že za Rubiovou „milostnou deklarací“ Evropě se skrývá tvrdý unilateralismus – světový řád založený primárně na národních zájmech.

THÜRINGER ALLGEMEINE konstatuje, že skutečný test vztahů přijde až u Ukrajiny a Íránu. Dosavadní americká linie mnoho optimismu nevzbuzuje.

RHEINISCHE POST píše o „hlubokých příkopech“, které mezi Evropou a USA přetrvávají. Kancléř Merz sice uznal oprávněnost americké kritiky nízkých evropských výdajů na obranu, ale zároveň zdůraznil věrnost Německa liberálně-demokratickým hodnotám.

 NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG si všímá posunu evropského sebevědomí: nové obchodní dohody s Jižní Amerikou, koordinovanější migrační politika i společný postup v otázce Grónska jsou podle ní prvními kroky k větší strategické autonomii.

PFORZHEIMER ZEITUNG zdůrazňuje, že skutečné uklidnění vztahů nenastalo. Německo a Evropa musí dál posilovat obranyschopnost. Debaty o „evropském jaderném deštníku“ s Francií jsou sice na stole, ale německá vlastní jaderná výzbroj je kvůli mezinárodním smlouvám vyloučena.

VOLKSSTIMME  ale poznamenává, že debata o jaderném zajištění Německa ještě nemusí být uzavřena. List připomíná, že jaderné zbraně od roku 1945 slouží primárně k odstrašení – a naznačuje, že Ukrajina by bez odzbrojení možná nebyla napadena.

Český úhel pohledu

Pro Českou republiku má tato debata zásadní význam. Česká bezpečnost je plně závislá na NATO a transatlantické vazbě. Pokud se vztahy mezi USA a Evropou dále oslabí, tlak na evropské státy – včetně ČR – výrazně vzroste. Diskuse o evropském jaderném deštníku či větší obranné autonomii se dotýká i české bezpečnostní strategie a budoucích rozpočtových priorit. Česká vláda již navyšuje výdaje na obranu směrem ke dvěma procentům HDP, ale německá debata o výrazně vyšších ambicích může otevřít tlak na další zvyšování.

Tarifní dohoda ve veřejném sektoru

 RHEINPFALZ hodnotí dohodu zaměstnanců zemí jako předvídatelnou. Odbory a zaměstnavatelé se podle listu pohybovali v mantinelech vytyčených předchozí dohodou s federální úrovní. Kritizuje přitom dlouhé výstražné stávky jako zbytečné.

SÄCHSISCHE ZEITUNG zdůrazňuje nutnost kompromisu. Po čtyřech kolech jednání by další zablokování jednání bylo přehnané. Výsledek je podle ní klasickou „středovou“ dohodou, ze které profitují všechny strany.

Český úhel pohledu

Podobná dynamika je patrná i v Česku – tlak na růst mezd státních zaměstnanců naráží na omezené veřejné finance. Německý model ukazuje, že kompromis bývá nevyhnutelný a že rozsáhlé stávky mohou poškodit veřejnost více než samotné zaměstnavatele. Pro českou vládu je vývoj v Německu důležitým referenčním bodem při vyjednávání s odbory.

 AfD a nové aféry

  STRAUBINGER TAGBLATTS upozorňuje, že opakované skandály AfD dosud její podporu výrazně neoslabily. Aktuální obvinění z klientelismu a rodinných vazeb v Sasku-Anhaltsku však podle listu zasahují stranu v jejím citlivém bodě – v jejím obrazu „bojovníků proti zkorumpovaným elitám“. Navíc jde o obvinění z vlastních řad, takže argument o „špinavé kampani“ ztrácí sílu.

Český úhel pohledu

Vývoj kolem AfD je pro Česko významný nejen kvůli sousedství, ale i kvůli paralelám s českou politickou scénou. Otázka důvěry v „protisystémové“ strany, jejichž image je založen na kritice elit, je aktuální i v českém prostředí. Pokud by AfD v Německu oslabila, mohlo by to mít dopad na celkovou dynamiku středoevropské politiky.

Shrnutí

Německý tisk dnes jasně ukazuje, že transatlantické vztahy vstoupily do nové fáze – méně iluzorní, více realistické. Evropa podle většiny komentářů musí převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost. Vedle toho se řeší domácí témata – tarifní dohody a aféry AfD –, která ukazují na vnitropolitické napětí. Pro Česko jsou všechny tyto debaty strategicky významné.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)