NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (20. 2. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 20. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé deníky se dnes věnují především třem velkým tématům: dočasnému zadržení bývalého britského prince Andrewa v souvislosti s aférou Epstein, prvnímu zasedání nově vzniklého „Friedensrates“ (Mírové rady) iniciovaného americkým prezidentem Donaldem Trumpem a výsledkům studie Deutschland-Monitor o stavu demokracie a náladách společnosti. Komentáře oscilují mezi důrazem na právní stát a odpovědnost elit, skepsí vůči novým geopolitickým formátům i varováním před rostoucí frustrací voličů v Německu, zejména na východě země. Společným jmenovatelem je otázka důvěry – v instituce, demokracii i mezinárodní uspořádání.

Aféra princ Andrew a důvěra v právní stát

FREIE PRESSE (Chemnitz)

Deník zdůrazňuje, že zatčení bylo „nutným krokem“ a symbolem toho, že vyšetřování musí dopadat i na osoby, které se mylně domnívají, že stojí nad zákonem. Pro britskou monarchii je situace zároveň rizikem i příležitostí – transparentnost by mohla obnovit narušenou důvěru po stínu Epsteinových vazeb.

TAZ (Berlin)

TAZ připomíná, že nejde o vyšetřování sexualizovaného násilí, ale i tak je důležité, že justice koná. Naděje podle deníku spočívá v tom, že vyšetřování se dotkne všech mocných mužů, jejichž jména se v případu objevují.

BADISCHE NEUESTE NACHRICHTEN

List vidí hlubší důsledky: případ nutí Brity přemýšlet, zda si moderní demokracie může dovolit monarchii poskytující privilegia vybrané menšině.

 FULDAER ZEITUNG

Ptá se, zda zatčení není paradoxně slabým obviněním vzhledem k závažnosti podezření. Připomíná kritiku dvojího metru v justici.

RHEINISCHE POST (Düsseldorf)

Varuje, že Epsteinova aféra má širší evropské souvislosti. Zmiňuje i poškození reputace Deutsche Bank kvůli pokračujícím vztahům s Epsteinem po oznámení ukončení spolupráce v roce 2018.

 Český úhel pohledu

Pro českého čtenáře je klíčová otázka rovnosti před zákonem. V českém prostředí se pravidelně objevují debaty o odpovědnosti politických a ekonomických elit. Aféra Andrew/Epstein rezonuje i u nás, protože otevírá téma mezinárodních finančních vazeb, bankovního dohledu a reputačních rizik velkých institucí. Zkušenost s nedůvěrou vůči elitám je společná jak Británii, tak střední Evropě.

 Trumpův „Friedensrat“ a nové mocenské formáty

 REDAKTIONSNETZWERK DEUTSCHLAND

Komentátoři mluví o ještě nedávno nemyslitelném scénáři – „soukromém klubu“ problematických vlád, který se prohlašuje za mezinárodní mírovou organizaci. Kritika míří na personalizaci a finanční motivaci projektu.

 STUTTGARTER NACHRICHTEN 

Varují před podceněním iniciativy. V době globálního přeskupování moci může každé nové mocenské uskupení sehrát roli. EU podle nich stojí před obtížnou rovnováhou: účastnit se, aniž by legitimizovala Trumpovu politiku.

 NORDWEST ZEITUNG

Zpochybňuje realistickou možnost odzbrojení Hamásu. Upozorňuje, že skutečný mír v Gaze by vyžadoval změnu režimu v Íránu – což je extrémně nepravděpodobné bez širšího konfliktu.

Český úhel pohledu

Česko jako člen EU i NATO sleduje podobné iniciativy s opatrností. Diskuse o transatlantických vazbách je v ČR citlivá – zejména v kontextu obrany a vztahu k USA. Vzhledem k české historické zkušenosti s bezpečnostní závislostí na velmocích je klíčová otázka, zda EU dokáže jednat jednotně, nebo zda bude reagovat roztříštěně.

Deutschland-Monitor a krize důvěry v demokracii

MÄRKISCHE ODERZEITUNG

Zamýšlí se nad paradoxem: voliči AfD nejsou nutně odpůrci demokracie, ale často protestní voliči zklamaní fungováním systému.

VOLKSSTIMME  (Magdeburg)

Apeluje na kancléře Friedricha Merze, aby věnoval větší pozornost domácí politice. Studie ukazuje, že každý pátý Němec si dokáže představit autoritativní systém.

DIE WELT

Analyzuje hlubší příčiny: nejde o jednoduchý východo-západní rozdíl, ale o zkušenost ztráty kontroly po roce 1989 a nedůvěru vůči institucím. Většina lidí demokracii podporuje, ale chce konkrétní výsledky – „Der Worte sind genug gewechselt, Lasst mich auch endlich Taten sehn!“

Český úhel pohledu

Téma má silný přesah do ČR. I zde se objevují protestní hlasy a rostoucí nedůvěra vůči institucím. Historická zkušenost transformace po roce 1989 vytváří podobné psychologické vzorce jako ve východním Německu. Volání po „činnosti místo slov“ je univerzální. Česká politická scéna by měla podobné varovné signály vnímat jako poučení.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk dnes řeší tři propojené roviny: odpovědnost elit před zákonem, geopolitické přeskupování sil a stav demokracie doma. Ve všech případech se vrací motiv důvěry – v monarchii, ve Spojené státy, v Evropskou unii i v samotný demokratický systém. Z českého pohledu jde o témata, která nejsou vzdálená, ale velmi aktuální i pro naši politickou realitu.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)