Nové plynové elektrárny: bude po blackoutu možný „schwarzstart“? Obavy něměckých provozovatelů sítí z tzv. „jižního bonusu (Südbonus)“

Český přesah:
Debata, která nyní probíhá v Německu, má přímý dopad i na Českou republiku. Česká přenosová soustava je fyzicky propojena s německou a vývoj v severním a jižním Německu ovlivňuje stabilitu i ceny elektřiny u nás. Pokud by Německo koncentrovalo nové plynové zdroje pouze na jihu země a sever zůstal bez dostatečných kapacit, mohlo by to při rozsáhlém výpadku zkomplikovat obnovení napětí v celé středoevropské síti. Česká republika zároveň sama řeší útlum uhlí, dostavbu jaderných bloků a otázku záložních plynových zdrojů. Německá diskuse je proto varováním i pro Prahu: energetická bezpečnost není jen otázkou výroby, ale i geografického rozmístění zdrojů a schopnosti rychlého restartu systému po kolapsu.

Německá vláda plánuje podle DIE WELT výstavbu 24 nových plynových elektráren, aby zajistila stabilitu dodávek elektřiny po odchodu od uhlí a jádra. Podle energetické koncepce má být do roku 2031 postaveno celkem 12 gigawattů nových kapacit. To odpovídá zhruba 24 velkým blokům o výkonu 500 megawattů.

Evropská komise již Německu povolila subvencovat výstavbu těchto elektráren z veřejných prostředků. Pokud bychom orientačně počítali investici například 1 miliardu eur na velký blok, jde o částky kolem 25 miliard korun za jednu elektrárnu (při kurzu 1 euro = 25 Kč). Celkový investiční objem by tak mohl dosahovat stovek miliard korun.

Proč jsou plynové elektrárny nutné?

Transformace energetiky směrem k větru a fotovoltaice znamená vysokou závislost na počasí. Obnovitelné zdroje jsou kolísavé a bez regulovatelných záloh nelze síť stabilně provozovat. Plynové elektrárny jsou považovány za přechodové řešení, které dokáže rychle reagovat na výkyvy výroby.

Bez těchto záložních zdrojů by nebylo možné dodržet harmonogram odchodu od uhlí.

Spor o umístění: Sever versus jih

Vláda chce nové plynové zdroje především na jihu Německa – tedy v Bavorsku a Bádensku-Württembersku. Důvod je zřejmý: po odstavení jaderných elektráren zde chybí výrobní kapacity.

Problém je, že sever Německa produkuje obrovské množství větrné energie, která proudí na jih. Přenosová síť sever–jih je přetížená. Aby nedošlo k jejímu kolapsu, musí provozovatelé sítí pravidelně vypínat větrné elektrárny a vyplácet kompenzace – tzv. redispatch. Tyto zásahy již stály miliardy eur, tedy desítky miliard korun, které se promítly do účtů spotřebitelů.

Proto vznikl návrh tzv. „Südbonusu“ – finančního zvýhodnění investorů, kteří postaví elektrárny na jihu. Podle studie poradenské firmy Consentec by mohl tento bonus znamenat až 50% finanční výhodu oproti severním lokalitám.

To však vyvolává obavy provozovatelů přenosových soustav 50Hertz a Tennet. Varují, že pokud budou všechny nové kapacity soustředěny na jihu, sever Německa zůstane bez dostatečných zdrojů – a to může být problém při blackoutu.

Problém „schwarzstartu“

Po rozsáhlém výpadku elektřiny nelze síť jednoduše zapnout jako vypínač. Je třeba tzv. schwarzstartfähige Kraftwerke – elektrárny schopné nastartovat bez vnějšího napětí.

Provozovatel 50Hertz nedávno vypsal výběrové řízení na takové kapacity v oblasti mezi Baltským mořem a českou hranicí. Nepřišla však jediná nabídka.

Dirk Biermann z 50Hertz varuje, že bez těchto kapacit hrozí zpožděné obnovení dodávek elektřiny v případě rozsáhlé poruchy. To by mělo vážné dopady na obyvatelstvo, ekonomiku i důvěru v infrastrukturu.

Příklady z poslední doby – rozsáhlý výpadek ve Španělsku v dubnu 2025 nebo lokální výpadky v Berlíně v září 2025 a lednu 2026 – ukazují, jak zásadní je rychlé obnovení napájení.

Uhlí končí, schopnosti mizí

V letech 2028–2030 má být ve východním Německu odstaveno dalších 3000 megawattů hnědouhelných zdrojů. To znamená ztrátu významných technických schopností, například poskytování tzv. momentánní rezervy a regulace napětí.

Energetická společnost Leag, provozovatel lužických hnědouhelných elektráren, varuje, že pokud všechny nové kapacity vzniknou na jihu, severovýchod Německa zůstane bez adekvátní náhrady.

Mohou baterie nahradit plyn ?

Část ekologických a bateriových lobbistů tvrdí, že bateriová úložiště mohou plynové elektrárny z velké části nahradit.

Data však ukazují jiný obraz. Podle 50Hertz v roce 2024 existovalo 211 období, kdy obnovitelné zdroje dodávaly méně než 15 % instalovaného výkonu. Každé z těchto období trvalo déle než deset hodin, nejdelší dokonce 259 hodin (více než deset dní).

Baterie jsou však obvykle vyčerpány po čtyřech hodinách provozu.

Během těchto „Dunkelflaute“ období pokrývaly uhlí a další konvenční zdroje až polovinu spotřeby.

Závěr

Německá energetická transformace naráží na zásadní technickou otázku: nestačí jen postavit nové zdroje, je nutné je správně geograficky rozložit a zajistit schopnost restartu sítě po kolapsu. Spor o „Südbonus“ ukazuje, že energetická bezpečnost je více než ideologická otázka – jde o fyzickou stabilitu systému.

Pro Českou republiku je tento vývoj důležitým signálem. Útlum uhlí bez adekvátních náhrad může znamenat zvýšené riziko nedostatku výkonu v celém regionu.