Jak to funguje s celodenními školami v Rakousku v roce 2026? Přinášíme aktuální náhled do rakouského školského systému

Rakousko se už více než 15 let snaží rozšiřovat systém celodenních škol, tedy modelu, kdy děti zůstávají ve škole i odpoledne a mají zde nejen výuku, ale i organizované učení, dohled nebo volnočasové aktivity. Přesto zůstává klasická „Ganztagsschule“ v Rakousku spíše výjimkou. Pro českého čtenáře je zajímavé, že podobná debata se stále více otevírá i v Česku – zejména kvůli zaměstnanosti rodičů, nedostatku družin, tlaku na výkon dětí a rostoucím nákladům rodin. Zatímco ve Vídni už dnes funguje rozsáhlá síť celodenních škol, některé rakouské regiony zůstávají velmi konzervativní a stále preferují tradiční dopolední model výuky. Pro Česko je to zajímavé i proto, že český systém je stále blíže právě rakouskému „polodennímu“ modelu než například systému ve Francii nebo Skandinávii.

Celodenní školy zůstávají v Rakousku spíše výjimkou

Podle deníku DER STANDARD ve většině Rakouska stále platí, že děti chodí do školy hlavně dopoledne. Přestože stát už více než patnáct let poskytuje finanční podporu na rozvoj celodenní školní péče, změny postupují jen velmi pomalu a mezi jednotlivými spolkovými zeměmi existují obrovské rozdíly.

Podle odpovědi rakouského ministra školství Christopha Wiederkehra (NEOS) na parlamentní interpelaci Zelených navštěvovalo v aktuálním školním roce na povinných školách a nižších stupních gymnázií celodenní školní zařízení pouze 33,7 procenta žáků. A ještě zajímavější je, že jen 8,1 procenta dětí bylo zapsáno do takzvané „skutečné“ celodenní školy.

Tím Rakousko označuje model, kdy se během dne střídá:

• klasická výuka,
• organizované učení,
• odpočinek,
• sport,
• a volnočasové aktivity.

Nejde tedy jen o běžnou odpolední družinu nebo hlídání dětí po škole.

Vídeň je úplně jiný svět než Tyrolsko

Stejně jako v mnoha jiných oblastech se ukazuje obrovský rozdíl mezi Vídní a zbytkem Rakouska.

Ve Vídni dnes využívá školní celodenní péči:

56,6 procenta žáků.

Ve Vorarlbersku je to:

49,7 procenta.

Na opačném konci žebříčku se nachází:

• Tyrolsko: 18,8 %
• Horní Rakousko: 21,7 %

Pod rakouským průměrem se nachází také:

• Salcbursko: 29,2 %
• Korutany: 28,8 %
• Štýrsko: 27,5 %
• Dolní Rakousko: 26,9 %

Nad průměrem je naopak Burgenland s hodnotou 38,9 procenta.

Rakousko investuje miliardy, změny ale přicházejí pomalu

Rakouská vláda už od roku 2010 podporuje rozvoj celodenní školní péče pomocí různých dotačních programů. Peníze však často nebyly plně využity a jednotlivé regiony postupovaly velmi rozdílně.

Přesto je dlouhodobý trend patrný.

Zatímco ve školním roce 2010/2011 využívalo celodenní školní nabídku jen asi 10 procent žáků povinných škol, dnes už je situace výrazně jiná.

Pokud se započítají i školní družiny a odpolední péče:

• v roce 2010/11 bylo odpoledne organizovaně zajištěno 17,3 % dětí,
• v roce 2020/21 už 41,3 %,
• a minulý školní rok dokonce 47,5 %.

To ukazuje, že Rakousko se postupně přece jen mění – i když velmi pomalu.

Skutečné celodenní školy jsou stále menšinou

Velmi zajímavé je, že skutečných „integrovaných“ celodenních škol je v Rakousku stále velmi málo.

Od školního roku 2020/21 přibylo v celé zemi pouze:

37 nových skutečných Ganztagsschulen.

A do statistik se přitom započítávají i školy, kde je tímto způsobem organizována jen jedna nebo několik tříd.

V celém Rakousku dnes existuje:

pouze 252 skutečných celodenních škol.

Z toho:

• 134 se nachází ve Vídni.

Vídeň je tedy hlavním tahounem celého systému a prakticky sama vytváří většinu růstu.

Naopak:

• Vorarlbersko,
• Horní Rakousko,
• Tyrolsko,
• i Salcbursko

v posledních letech nabídku skutečných celodenních škol dokonce omezily.

Rakousko čeká jen velmi pomalý růst

Ani do roku 2028 se neočekává žádná dramatická změna.

Největší růst počtu dětí v celodenním systému očekává:

• Vídeň (+3,7 %),
• a Tyrolsko (+3 %).

Ve většině ostatních spolkových zemí se očekává růst jen mezi:

• 0,2 %
• až 1,7 %.

To ukazuje, že odpor části společnosti vůči celodenním školám je v Rakousku stále silný.

Český pohled: podobná debata čeká pravděpodobně i Česko

V Česku se zatím o skutečných celodenních školách příliš nemluví. Přesto tlak na podobný systém postupně roste.

Důvodů je několik:

• více pracujících rodičů,
• nedostatek míst v družinách,
• rostoucí ceny hlídání dětí,
• vyšší pracovní vytížení rodin,
• a stále větší tlak na výkon a organizaci času dětí.

Současně ale existuje i odpor části rodičů, kteří se obávají:

• příliš dlouhého pobytu dětí ve škole,
• omezení rodinného života,
• nebo „institucionalizace“ dětství.

Rakouská zkušenost ukazuje, že změna školního systému je velmi pomalý proces, který naráží nejen na finance, ale hlavně na kulturní a společenské rozdíly mezi jednotlivými regiony.